Zároveň dojde na okrajích kolonií ke shazování zbytků hnízd. Obě opatření – shazování hnízdních zbytků a nasazení dravců – jsou reakcí na výsledky měření hlučnosti havranů, který loni v květnu provedla Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Státním zdravotním ústavu v Ostravě. Ta městu nabídla, že provede srovnání s průmyslovým hlukem. Průzkum na Pražském sídlišti prokázal, že hluk od havranů je tak velký, že pokud by byl zdrojem průmysl, je možné ho označit za nadlimitní.

Město Tábor se k plašení dravci přiklonilo na základě tzv. odchylného postupu, o jehož stanovení na základě výsledků měření požádalo státní správu. Jinak jej totiž havran chráněný. Americký druh dravce káně Harrisova je velikostí podobný našemu káněti. Na havrana si troufne, a zároveň je tak malý, že se dostane do větví. K plašení nelze použít sokoly, protože ti v korunách neloví, ani jestřáby, pro které jsou nebezpečné zasklené plochy. V tuto chvíli nelze předjímat, zda se plašení osvědčí. Prakticky nikdo nemá s podobným krokem zkušenosti. Tábor je zřejmě první samosprávou, která se o to pokusí.

Odbor životního prostředí žádá majitele psů menších plemen, aby během samotné akce s nasazením dravců byli ostražití při venčení a inkriminovaným místům na Pražském sídlišti se ve druhé polovině února raději vyhnuli. „Malí psi mohou být v ohrožení. Nejedná se o zákaz venčení, ale prosíme, aby pejskaři byli opatrní a měli psa na vodítku. Informaci o přítomnosti dravců vložíme lidem do poštovních schránek,“ uvedl Jiří Rozum z odboru životní prostředí.