Na hemodialyzačním pracovišti Nemocnice Prachatice se podle primářky Evy Pauchové počet pravidelně dialyzovaných pohybuje kolem čtyřiceti až pětačtyřiceti. Pacienti, kteří přešli na domácí hemodialýzu, si podle ní tuto možnost chválili.

Hemodialýzu potřebují lidé, jejichž ledviny již nedokážou dostatečně odstraňovat odpadní látky a přebytečnou vodu. Krev při ní prochází mimotělním okruhem přes dialyzátor a očištěná se vrací do těla. Jak vysvětluje primářka Pauchová, na středisku léčba obvykle probíhá třikrát týdně přibližně čtyři hodiny. U domácího režimu popisuje častější ošetření, čtyřikrát až pětkrát týdně, po kratší dobu přibližně dvou a půl až tří hodin. Konkrétní předpis se řídí potřebami pacienta. Princip očišťování krve zůstává stejný.

Domácí léčba přináší větší možnost přizpůsobit ošetření běžnému dni. Soběstačný pacient si může při dodržení předepsané četnosti naplánovat čas také s ohledem na rodinu a své aktivity. U lidí s omezenou pohyblivostí může být zásadní už samotné odstranění náročných převozů.

Právě to je případ klientky domova v Kůsově. „Pacientka je imobilní a dopravu už těžko zvládala. Tady to je komfortní, že léčba jí je poskytována v místě, kde přebývá,“ popsala Pauchová.

Místo ranní cesty léčba na pokoji

Podle ředitelky domova Věry Kvasničkové seniorka dříve dojížděla na prachatické pracoviště dvakrát týdně. „Znamenalo to pro ni ranní vstávání v šest hodin ráno a vracela se někdy před obědem, takže její běžný režim byl narušen,“ uvedla. Cesty autem navíc klientka špatně snášela.

Nyní po běžných ranních činnostech klientku připojí k přístroji zdravotní sestry domova a dohlížejí na průběh ošetření. „Klientka je nejen v péči našich zdravotních sester, ale stále je pod dohledem lékařů hemodialyzačního pracoviště v Prachaticích,“ zdůraznila ředitelka.

O zavedení této možnosti v Kůsově uvažovali přibližně dva roky. S podnětem přišla vedoucí zdravotnického úseku. Zhruba půl roku pak zabralo konkrétní dojednávání s prachatickou hemodialýzou a firmou, která přístroj zapůjčila a proškolila personál. Samotnému školení kvalifikovaných zdravotníků podle Kvasničkové věnovali týden. Podmínkou byl souhlas klientky i lékařky a odpovídající personální zajištění.

Seniorka využívá nový způsob léčby již dva měsíce. „Klientka je spokojená. Když jsem se byla poprvé zeptat, jak se cítí, jak to všechno vnímá, tak mi odpověděla třemi slovy: ‚Je to bájo,‘“ přiblížila Kvasničková její reakci.

Pomoci může partner i domácí péče

Domácí hemodialýza přitom neznamená, že na všechno musí nemocný stačit sám. Eva Pauchová připomněla pacientku, jejíž partner se potřebné úkony naučil. U dalších lidí léčbu zajišťoval vyškolený zdravotnický personál.

Prachatické pracoviště má také zkušenost s pacientem, kterému cestování komplikovalo těžké pohybové omezení a množství schodů v domě bez výtahu. Pomoc se podařilo zajistit prostřednictvím agentury, jejíž pracovníci za ním dojížděli a ošetření prováděli u něj doma.

Vhodnost domácí léčby je ale nutné posuzovat jednotlivě. Vyžaduje odpovídající zázemí, přípravu a zvládnutí potřebných postupů. Pacient nadále zůstává v péči dialyzačního pracoviště.

Podle Pauchové je třeba počítat také s riziky mimotělního oběhu a s obavami nemocných, zda léčbu mimo středisko zvládnou. „Tady je potřeba zvážit všechno pro a proti, s pacientem komunikovat a nějak si to vyjasnit,“ zdůraznila.

Další rozvoj podle ní závisí rovněž na možnostech domácí péče. „Jsme limitováni kapacitou agentur, vyškoleného personálu,“ naznačila primářka. Pokud pacient projeví zájem, pracoviště se mu snaží vyjít vstříc. Do budoucna s ohledem na stárnutí populace a přibývající omezení starších pacientů očekává větší využívání této formy hemodialýzy.

Také ředitelka Kůsova podmiňuje případné rozšíření péče na další klienty jejich zdravotní vhodností a dostatkem kvalifikovaných sester ve směnách. Jiným zařízením jsou připraveni předat zkušenosti se zavedením této možnosti.

V Česku zatím domácí hemodialýza představuje malou část dialyzační léčby. Podle aktualizované ročenky České nefrologické společnosti ji na konci roku 2024 využívalo 86 z celkem 6 005 pravidelně dialyzovaných pacientů, přibližně 1,4 procenta. Dalších 223 lidí se léčilo peritoneální neboli břišní dialýzou, která využívá jiný princip. Obě domácí metody dohromady představovaly zhruba pět procent dialyzovaných.