Jak působí předpínací lana na více než metr tlusté betonové stěny nebo jaký vliv na ně má venkovní i vnitřní teplota. To jsou parametry, které odborníci v Jaderné elektrárně Temelín sledují u budov oddělujících místní reaktory od životního prostředí.

Nedávno nasadili pro kontrolu klíčových temelínských budov nový systém. Přesně 168 speciálních optických senzorů doplnilo dosavadní tenzometrické snímače, které elektrárna využívá od začátku provozu. „Jedná se o technologii, která se úspěšně využívá při sledování stavu přehrad a mostů. Před ostrým nasazením v prostředí jaderné elektrárny jsme systém odzkoušeli na železobetonových nosnících v našem výzkumném ústavu v Řeži,“ uvedl Petr Vomáčka, vedoucí projektu za Ústav jaderného výzkumu Řež.

Moderní čidla technici rozmístili na pozice původního systému. Tím zachovají i kontinuitu měření. Přenos signálu zajistí moderní optická vlákna. „Dosud jsme získávali data jednou měsíčně pouze v čase jejich stažení. Nově máme přístup k datům za libovolný časový okamžik,“ konstatoval Pavel Kratochvíl, vedoucí stavebních systémových inženýrů Jaderné elektrárny Temelín.

Vedle kontinuálního měření je nová metoda o jeden řád přesnější. Původní systém měřil na setiny milimetru, nový umožňuje změřit hodnoty v tisícinách milimetrů, tedy ještě o dva řády přesněji, než je například tloušťka lidského vlasu. Pro Temelín je to další z příkladů modernizací, kterými postupně prochází.

„Elektrárnu chceme provozovat přes šedesát let. Proto průběžně měníme a modernizujeme zařízení na konci životnosti a zavádíme i nové efektivnější kontrolní metody. Díky nim můžeme například mnohem lépe plánovat údržbu. Tady jde navíc o klíčovou bezpečnostní bariéru a detailní znalost jejího stavu je pro nás naprosto zásadní,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Marek Sviták