Hospoda patřila ke Klokotům stejně neodmyslitelně, jako zdejší klášter. Stala se dominantou klokotské návsi a za dobrým mokem, dříve i jídlem, sem chodily desítky generací místních i návštěvníků. Také později na karnevaly, plesy a zábavy. Zastavovali se tu pocestní i povozy na výpadovce z Tábora na Písek či Plzeň. Jen o její nejstarší historii se toho dosud příliš nevědělo.

Díky kronikáři Průšovi
Tápalo se až do doby, kdy zdejší kronikář Bohumil Průša poodhalil roušku dějin tohoto hostince. Neváhal totiž věnovat desítky hodin času studiu dobových dokumentů v třeboňském archivu. V jeho rukopise vznikl cenný dokument, který přibližuje historii Velké klokotské hospody od dřevních dob až po nedávné archiválie. Pro obsáhlost práce klokotského kronikáře zveřejňujeme s jeho svolením jen malou ochutnávku z nejstarší historie. Fotokopii celého jeho díla má k dispozici také předseda zdejšího osadního výboru Jiří Lešek, který se o ní se zájemci o historii Klokot jistě rád podělí v úplném rozsahu.

Zachyceno v pramenech
…po roce 1420 byly Klokoty a zřejmě i hospoda majetkem bohatého měšťana Petra z Růže, pak jeho dcery Kateřiny. Roku 1469 byly Jiřím z Poděbrad uděleny městu Tábor, čímž spor o ně s pány z Růže doznal konečného řešení. Na začátku století 17. století patřil dvůr v Klokotech táborskému měšťanu Janu Hořeckému, věrnému kališníku.
…na hospody si Klokoťáci odedávna potrpěli. Již ve století šestnáctém dočítáme se o dvou hospodách. Tehdy obci Táborské platili „posudního“ v Klokotech Valach krčmář a krčmářka Lesáková, každý z jednoho věrtele piva po jednom groši míšeňském…
…chalupu – někdy krčmu – koupila rychtářova manželka 29. srpna 1623 za padesát kop míšeňských grošů….
…roku 1674 obec Táborská z pusté a zbořené chalupy Plockovského staví tu krčmu „k obecnímu dobrému na budoucí časy“. A měli tu od roku 1713 „panskou“ hospodu, kde čepoval František Švarc…
…. profesor Slavík „panskou hospodu“ roku 1759 popisuje: Dvě tabule (rozuměj dlouhé stoly), kolem dokola šenkovny se táhla u zdi lavice k sezení, vedle ní tu měli ještě k sezení tři stolice sedadlové, které se ke stolům přistavovali. To bylo vše. Pivo se točilo ve sklepě pípou přímo ze sudu…
…. knihy pozemkové počínají črtati její bytí až roku 1847. Toho času na základě smlouvy ze dne 10. července bylo vloženo tam právo vlastnické Alžbětě Vojtové. Další záznam z roku 1850 hovoří, že právo vlastnické k hospodě té se vkládá Václavu a Alžbětě Vojtové, každému polovicí.

Současnost a budoucnost
Od těch dob až do dvacátého století vystřídala Velká klokotská hospoda mnoho majitelů, byl zde dokonce kdysi i pivovar, zemědělské družstvo, ale pivo zde poslední nájemce točil jen do roku 2002. Navzdory všem historickým událostem a tragédiím budova vydržela až do století jedenadvacátého, přesněji do letošního roku, kdy ji již jako ubytovnu a prodejnu nábytku postihl požár.

Budovu před časem koupila českobudějovická společnost Plasmafera, která provozuje odběrová místa krevní plazmy. Ředitelka Lucie Danko ovšem o dalších záměrech společnosti nekomunikuje ani s lidmi z okolí, ani s tiskem. Před požárem avizovala, že chce tato společnost v budově zřídit pobočku.

V minulých dnech zbyly z Velké klokotské hospody už jen zdi a poté jen sutiny. Jak sdělila vedoucí stavebního úřadu Jitka Doležalová, demoliční výměr byl řádně vydán a v těchto dnech budou schvalovat stavební povolení pro budovu stejných hmotových poměrů. Neoficiálně jsme se dozvěděli, že v nové budově údajně mají být kanceláře a snad i fitness.