„V podstatě to vzniklo náhodným setkáním s Frantou Šindlerem, který za mnou přišel do Muzea Jindřichohradecka. Řekli jsme si, že je tu velká skupina lidí, kteří se o letectví a jeho historii zajímají. A že by bylo dobré dát se nějakým způsobem dohromady. V roce 1990 se k nám přidali další tři kolegové a začali jsme připravovat společná témata. Pro zapsání spolku bylo tehdy potřeba právě pět lidí,“ uvedl předseda Klub historie letectví Vladislav Burian. Dalšími ze zakládající pětice byli Aleš Novák, František Švehla a Petr Pokorný.

Hlavními tématy zájmové činnosti klubu se staly dokumentace osudů československých letců během druhé světové války, mapování bitvy nad Jindřichohradeckem z 24. srpna 1944, historie sportovního a vojenského předválečného a poválečného letectví nebo všeobecná historie první i druhé světové války. „V průběhu následujících let přicházeli do klubu noví členové, ale také odcházeli ti, které rychle přešla chuť do práce nebo je život zavál jiným směrem. V současné době má spolek zapsaných šestnáct členů,“ dodal předseda. Nejde jenom o Hradečáky a nadšence z nejbližšího okolí. K místnímu klubu se hlásí lidé z celé republiky, například z Dobrušky, Náměště nad Oslavou nebo Mariánských Lázní. Práci stálých členů navíc doplňují externí spolupracovníci nejen z naší republiky, ale i ze Slovenska, Belgie, Nizozemska, Velké Británie a USA. Klub bohužel už navždy opustili čtyři členové.

„Za třicet let jsme dokázali obrovský kus práce. Uspořádali jsme víc než třicet výstav, ať už samostatných nebo spoluautorských, absolvovali jsme pětatřicet zahraničních menších či větších expedic, najeli jsme asi 130 tisíc kilometrů v autě, kdy jsme dokumentovali hroby, letiště a příběhy našich i spojeneckých válečných letců. Dostali jsme se mimo jiné do lokalit na Orknejských ostrovech, na severu Dánska nebo na Sicílii a Maltě. Z naší práce vznikly dva díly knihy Za hroby se lvy, novodobé tradici založené klubem se věnuje Deset Setkání čs. válečných letců v Jindřichově Hradci a vedle několika set populárně naučných a odborných článků s leteckou a vojenskou tématikou je prozatím poslední vydanou studie Otín – 24. 8. 1944. Ta popisuje archeologický výzkum sestřelené německé stíhačky Fw 190 v bitvě nad Jindřichohradeckem,“ vyjmenoval Vladislav Burian.

Piloty a letecké události ale spolek nepřipomíná jenom slovy. Inicioval i vznik pietních míst. Vedle pamětních desek  pilotů z bitvy nad Jindřichohradeckem jde taky o Památník letců, který na nábřeží Vajgaru stojí už dvacet let. V srpnu 2008 pak díky nadšencům z klubových řad vzniklo Letecké muzeum v Deštné, ve kterém vytvořili a stále rozšiřují nové expozice a vlastní rozsáhlý sbírkový fond nemalé historické hodnoty. „Mrzí mne, že se Letecké muzeum nepodařilo otevřít přímo v Jindřichově Hradci, i když jsme se o to snažili několik let. Nepovedlo se nám tu získat vhodné prostory. Muzeum v Deštné je naše dítě, za které jsme moc rádi,“ doplnil předseda klubu.

Kromě toho klub pořádá v konferenčním sále Muzea Jindřichohradecka klub vždycky poslední pátek v měsíci zajímavé přednášky. Na nich už promluvil například kosmonaut Oldřich Pelčák nebo pilot Mig 21 František Havlena. A spolupráce s muzeem, ve kterém vznikla expozice věnovaná letecké bitvě nad Jindřichohradeckem, má i další rozměry. „Už třetím rokem provádíme renovaci repliky stíhačky Spitfire z filmu Tmavomodrý svět. Čas od času jsme se věnovali i archeologických výzkumům, vždy oficiálně ve spolupráci s muzeem,“ zmínil Vladislav Burian.

V roce 1994 pak klub uspořádal první setkání československých válečných a poválečných letců v Jindřichově Hradci. To se zatím bez přestávky koná každý rok. Napříč všemi ročníky ho navštívilo už víc než 65 pilotů z války a další desítky poválečných letců. Neschází mezi nimi ani ti, kteří se zúčastnili přímo bitvy nad Jindřichohradeckem. „Pokud můžu být osobní, pak jsou pro mne nejvzácnějším výsledkem práce v klubu právě tato dlouholetá přátelství s československými a americkými válečnými letci, s mnoha poválečnými letci, s historiky a pochopitelně s kolegy přímo z klubu. Doufám, že brzy pomine doba nutných omezení z důvodu ochrany zdraví a my se budeme zase těšit z osobních setkání,“ zakončil Vladislav Burian.