Vložit hlasovací lístek do obálky, vhodit ji za plentou do urny a odejít? To při komunálních volbách, na rozdíl od jiných, nestačí. Systém je v tomto případě složitější, místo kroužkování se navíc na velkých rozkládacích  hlasovacích lístcích křížkuje. A volit se dá i napříč jednotlivými kandidátními listinami. Voliči mají na výběr jednu ze tří variant.

V prvním případě volič křížkem ve čtverečku před názvem volební strany označí tu, kterou si vybral a nic jiného neoznačuje. Dá tak hlas jejím kandidátům v pořadí, jak jsou na kandidátce uvedení. Hlas automaticky dostane tolik kandidátů, kolik členů má zastupitelstvo daného města či obce. 

Pokud volič preferuje jednu volební stranu, ale jsou mu sympatičtí i kandidáti z jiných stran, může zvolit druhý způsob. „Zakřížkuje stranu, kterou si vybral a zároveň označí křížkem jednotlivé kandidáty jiných volebních stran. Při počítání se počet takto označených kandidátů odečte od zaškrtnuté strany od konce,“ vysvětluje tajemnice města Písek Zlatuše Hofmanová. Když tedy například volič v Písku zaškrtne stranu s 27 kandidáty a současně si vybere sedm kandidátů u jiných stran, zaškrtnuté straně se započte 27 minus 7, tedy jen prvních 20 kandidátů. Ve straně, kterou volič označil křížkem, už konkrétní kandidáty neoznačuje. Pokud by tak učinil, k označení kandidátů u této strany se nepřihlíží.

Třetí variantou pak je, že si volič vybere kandidáty z kterékoliv volební strany, které před jejich jménem označí křížkem. Opět může označit maximálně tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno. Třeba v Písku je to tedy 27 jmen.