S nadsázkou se dá říci, že průkopníkem na jihu Čech v podzemních kontejnerech je Písek. První stanoviště se separovaným odpadem se objevily v Písku v době, kdy je Češi mohli vídat jen v Praze a Brně zhruba před osmi lety. Dnes má Písek 12 stanovišť především v historickém centru. „Hledali jsme možnosti, jak zlepšit estetiku historického jádra a zároveň jak navýšit kapacitu sběrných nádob,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí v Písku Miloslav Šatra. Běžné kontejnery mají kapacitu okolo 1 100 litrů, podzemní začínají na kapacitě 3 000 litrů, některé nabízejí až dvakrát více. Svozy se tak mohou uskutečnit v delším časovém intervalu, dá se na tom ušetřit. Třídí se papír, plast a sklo, v některých městech se rozlišuje sklo barevné a bílé.

„Celkově chceme mít ve městě 30 stanovišť, některé už máme vytipované. Podzemní kontejnerová stání plánujeme například na Mírovém náměstí, na sídlišti Jih a na Portyči. V současnosti však nejsou finance, vedení města má jiné priority,“ mluví o budoucích plánech v Písku Šatra.

Tábor se může pochlubit šesti stanovišti, kde stojí podzemní kontejnery na tříděný odpad a neruší svým vzhledem okolí. První kontejnery město pořídilo za vlastní finanční prostředky v roce 2012, zbytek o dva roky později, kdy čerpalo z dotačních titulů až 90 % ceny na nádoby. Jedno stanoviště i se stavebními pracemi většinou vyjde zhruba na milion korun. „Plánujeme ještě dvě stanoviště, jedno by mělo být u nádraží a druhé by vzniklo na náměstí Mikuláše z Husi. Na podzim žádáme o dotaci,“ informovala z táborského odboru životního prostředí Lenka Koubková.

Tři sestavy mají Strakonice v okolí Velkého náměstí. Kontejnerová stání v podzemí tu byla budována v rámci revitalizace centra za poskytnutí prostředků z dotačních programů. Lucie Klimešová z odboru životního prostředí ve Strakonicích přiznává, že svozová technika u podzemních kontejnerů může být obtížnější. „Jedná se o náročnější úkon, u kterého musí být dvě osoby. Výsyp jednoho podzemního kontejneru je finančně daleko náročnější, jen manipulace stojí 138 korun. Sváží se všechny tři stanoviště jedné komodity v různých ulicích v jeden den. Pro srovnání manipulace za jeden velkoobjemový kontejner se pohybuje v částce 11 korun. Největší problém s kontejnery je asi u papíru. Vzhledem k menšímu vhozovému otvoru oproti kontejneru velkoobjemovému otvorem neprojde větší kartónový papír, který pak lidé umisťují vedle vhozové šachty,“ přiznává Klimešová.

V Českých Budějovicích teprve rada města vypsala veřejnou zakázku na instalaci podzemních kontejnerů u Piaristického náměstí v květnu. Nádoby mají být čtyři. „Současné kontejnery jsou přeplněné, nenachází se v nich jen běžný odpad, ale nádoby využívají i místní podnikatelé. Celkově odhadujeme, že nové stanoviště bude stát 1 350 000 korun,“ upozornil náměstek primátora Petr Podhola. Na zastupitelstvu upozornil exprimátor Juraj Thoma, že by si vedení města mělo dávat pozor, kde budou podzemní kontejnery vznikat. Na místě, ke nyní stojí klasické nádoby na odpad, totiž měl podle historických pramenů stát středověký dům. Oblast Piaristického náměstí ostatně kdysi sloužila jako keltské pohřebiště, snad se tedy při kopání neobjeví žádné překvapení.