„Obracím se na vás ve věci neadekvátního mrhání veřejných prostředků, které jsou užívány a alokovány na jednotlivé projektové a soutěžní práce, iniciované Kanceláří architektury města Tábor (KAM). O řadě z nich, ať přípravné práce na Kasárna, využití veřejného prostoru Křižíkova náměstí či stavebních úprav bývalé pošty na Žižkově náměstí, lze navíc s prokazatelnými argumenty zcela jednoznačně pochybovat, a to z hlediska samotného smyslu a účelu… Naposledy mne však doslova ze židle nadzvedl nárok na alokaci více jak 20 milionů korun na projektové přípravy na přestavbu komunitního centra na Sídlišti nad Lužnicí.

Za 30 let jsem vybudoval největší projektovou firmu v okrese Tábor a jednu z největších v Jihočeskému kraji. Považuji za samozřejmé, že vždy soutěžíme o nejnižší cenu a pevné zadání. A to jak pro veřejný, tak i soukromý sektor. V Třeboni například stavíme patrně největší bytový a službový komplex Care Centra Břilice, kde bude bydlet více jak 300 lidí a 150 osob personálu. Ceny za projektové práce nepřekročí u celého komplexu, který bude stát bezmála půl miliardy, více jak 10 milionů. V Táboře od nás zná asi každý komplex bytových domů rezidence Nad Skalou na Maredově vrchu, projektové práce by při zohlednění indexace stály dneska okolo tří milionů. A že to na tom svahu byla, z hlediska přípravy projektu, občas opravdu jízda.

V Liberci stavíme více jak 240 bytů v devítipatrovém komplexu na hektarové proluce hned vedle Hotelu Pytloun. Jde o největší realizovaný bytový komplex s podnoží bytů za téměř tři čtvrtě miliardy v centru města Cena za projektové práce? Stejná jako u téhle „malé domů“ na Sojčáku…

…Nepotřebuji nutně dělat pro táborskou samosprávu, jakkoliv spolupráce s úředníky odborů investic či rozvoje byla vždy bezvadná, a bylo to hlavně doma. Ostatně, i před tímhle KAM blouzněním jsme pro město Tábor soutěžili nejnižší cenu a rozsah těchto zakázek i tak nepřekročil 5 % celého našeho obratu. Není to tedy nic, co by nás z hlediska našeho byznysu nějak trápilo. 

Dlouho jsem k nekompetenci, neschopnosti (a zejména zjevné lenosti) stávajícího vedení města mlčel. Už z toho důvodu, že jsem kdysi, už je tomu ale hodně dávno, za T2020 působil jako místostarosta. Tohle je ale fakticky dost přes čáru.       

Decentně jsem paní Čechovou (vedoucí KAM) před rokem upozornil, že soutěže, které pořádá její odbor, nejsou nic, co bych považoval za přínosné a smysluplné, a že takové páchání dobra mohlo zůstat klidně v Praze. A ať zváží ceny, které navrhuje. Obdržel jsem arogantní reakci. Paní architektka, patrně z pozice vševěda a v zápalu své veledůležité práce, zapomněla, že soutěží také za moje prachy.

Proto Vás, pane předsedo, prosím, abyste kompletní agendu KAM prošetřil. Ekonomicky nekompetentní vedoucí, jinak teoretička urbanismu Kateřina Čechová, patří přesně do kategorie architektů, se kterými jsme nuceni se jako projektová firma na vysoutěžených zakázkách v celé ČR setkávat, abychom je následně konfrontovali s normami, provozními dopady a ekonomickou návratností. Mimoňů (takhle je na naší firmě pracovně nazýváme), kteří nemají rádi matematiku a ekonomii provozu budoucí stavby, totiž neustále přibývá…“

Kancelář architekta města je zbytečná instituce, soudí architekt Jirovský

Redakce požádala Martina Jirovského o bližší objasnění, co ho k podnětu pro kontrolní výbor města vedlo a co by podle něj mělo být výsledkem. Jirovský poukazuje především na předražené studie a projekty v režii Kanceláře architekta města. Tento nový radniční odbor město zřídilo v roce 2022. Starosta Štěpán Pavlík jeho potřebu odůvodňoval i přípravou nové čtvrti Dvorce. Jenže – jak například na svém Facebooku ukazuje někdejší europoslankyně Radka Maxová, jen od roku 2018 se na různé studie a konzultace o Dvorcích vynaložilo přes 12 milionů korun. A mluví o tom u stále prázdné pláně po bývalých kasárnách. Architekt Martin Jirovský vidí nízkou efektivitu práce podobně. Aby se město mělo do voleb čím ve Dvorcích prokázat, chce umožnit aspoň start stavby domova se zvláštním režimem pro klienty s Alzheimerovou chorobou a demencí. Na březnovém zastupitelstvu už se má vyhlašovat záměr na prodej pozemku. Jenže teď vyšlo najevo, že v zamýšleném místě vede parovod v majetku společnosti C-Energy… Přeložka by byla extrémně drahá. Na radnici se vedou horečná jednání – a do toho přišla iniciativa architekta Jirovského. Tady jsou jeho odpovědi pro Týdeník Táborsko.

První otázka je ve volebním roce nabíledni. Objevíte se na některé z kandidátek do podzimních voleb?

Ne, nikam kandidovat nebudu. Můj podnět je skutečně veden odborným a občanským zájmem.

Jaký výsledek byste si po prošetření projekčních zakázek a soutěží představoval?

Kancelář architektury města je samosprávný orgán, který si město zřídilo. Tak jak si ho zřídilo, tak ho může i zrušit, v což bytostně doufám. Prostředky vázané na pět lidí v mandatorních výdajích města lze rozhodně utratit smysluplněji.

Pět lidí? Na začátku bylo řečeno, že kromě architektky Kateřiny Čechové do nového útvaru přejdou dva, tři lidé z jiných odborů města a noví se nebudou přijímat. To už neplatí?

Tak to vždycky začíná. Přáním a dobrými úmysly. A vidíte, jak to končí. Určitě řadu zastupitelů, chápu, že zejména těch opozičních, nad těmi čísly napadne, že pět milionů v mandatorních výdajích za mzdy plus kapitálové výdaje, které má tato kancelář přidělené na projekty, lze výrazně zefektivnit alokací přímo do dopravy, rozvoje a vynaložit je na smysluplnější věci. A tady se objevují ještě ambice, aby tento orgán vystupoval jako někdo, kdo vám bude určovat a radit, jak váš projekt má vypadat. Náš ateliér dělá po celé republice a komunikace s městskými architekty je v řadě případů k uzoufání. Například v Liberci, kde pracujeme na některých zakázkách, už tato komunikace dospěla do vícečlenné komise, kde s vámi jednají z pozice moci jak s onucí. A od řady klientů mám informace, že někde ani nerozhodují odborné kvality projektu.

Chcete naznačit, že někde mohou být i finanční pohnutky pro vstřícnost?

Ano. Hlavně si ale myslím, že není potřeba zaplevelovat chod měst dalšími orgány, stačí, že je v tom aktivní stát. Zaplaťpánbůh se teď bude rušit jednotné environmentální stanovisko jako nesmyslný institut, který prodražoval a prodlužoval akce. Řeší jej odbor životního prostředí a zdá se, že nový stavební zákon tenhle institut vyškrtne. Tak proč si ještě svazovat nohy a ruce dalším orgánem, který vám začne říkat, co byste měli a neměli. Vzniká tak orgán, který vám uděluje knížecí rady a přitom řada těchto lidí by se sama ekonomicky nedokázala uživit a tady rozhazují peníze občanů. Nápady, které v Táboře vymýšlí paní architektka Čechová, nedávají ekonomicky smysl. I projekt na využití bývalých kasáren je neskutečné mrhání veřejnými prostředky.

Proč si to myslíte?

Vysoutěžil se ten nejstupidnější návrh, který je ekonomicky úplně neudržitelný. Do toho by žádný investor nešel, protože intenzita zastavění je absurdně nízká a dopravní koncepce hloupá, nerespektující nějakou hierarchii obsluhy. Například tam nejsou ani směrové oblouky pro autobusy pro obsluhu území, absolutně se ignorují potřeby parkování. Jestliže tam vzniknou exkluzivní viladomy, s malou hustotou a třemi nebo čtyřmi podlažími, proboha, na kolik tam vyjde metr čtvereční plochy bytu? Náklady se dostanou na 70 – 80 tisíc korun za metr čtvereční, to nikdo nekoupí. Projekt Dvorce tak postrádá od samého počátku ekonomickou logiku. Nízká hustota zástavby, další park vedle parku, dopravní koncepce úplně zhovadilá a zarputile se tam už několik let vyhazují peníze za posudky a studie. To paradigma je od začátku špatně. Přitom druhý návrh, který v soutěži byl, měl to, co má mít, patřičnou hustotu, blokovou strukturu, čímž to lze rozparcelovat a rozprodávat jednotlivé pozemky developerům, aby začali stavět. Tady se už roky tápe, koneckonců autorkou vybraného projektu je architektka, která v životě žádný developerský záměr nezrealizovala. A je to i problém zadání parametrů.

Podle vás už mohlo být město ve Dvorcích dál?

Jednoznačně. Tam už mohla být infrastruktura. Developerskou soutěž na infrastrukturu už jsme řešili před patnácti lety, vybrány byly projekty pragmatické, ekonomické a dnes už mohly být položené inženýrské sítě, mohlo být rozparcelováno a mohly se tendrovat parcely. Zatímco teď se tu blokují asi čtyři hektary v centru města úplně zbytečně.

V podnětu pro kontrolní výbor namítáte předražené projekční zakázky města. S čím ceny srovnáváte?

S obdobnými akcemi, které sami projektujeme jinde po republice. Například komplex tří velkých budov v Třeboni, srovnatelný s 8. základní školou, jsme projektovali za částku o něco málo vyšší než polovina toho, co se odhaduje v Táboře na projekt Osmičky. Evidentní to bylo taky u nedávné zakázky na projekt zkapacitnění parkoviště u zimního stadionu. Město odhadovalo náklady na projekt na čtyři miliony. My jsme nad tím v naší kanceláři seděli a nedařilo se nám napočítat vyšší cenu za projekt než 800 tisíc. Dotazoval jsem se na odboru investic, jestli nás nevyřadí kvůli příliš nízké ceně, vedoucí Eliška Pospíšilová mě ujistila, že to se tady nedělá. Pro jistotu jsme tedy přihodili ještě něco přes půl milionu navrch. Skončili jsme druzí. Vyhrál ateliér z Prahy s cenou 3,2 milionu. Vypadá to oproti odhadu jako úspora, já vidím, že to je naprosté mrhání penězi.

Čím si vysvětlujete, že starosta, který je sám projektant, potřebuje Kancelář architekta?

Nerozumím tomu. Vždyť Štěpán Pavlík působil v praxi a tendroval a soutěžil zakázky na dokumentaci. Musí vědět, že soutěžil za úplně jiné ceny a může si udělat srovnání, co se teď v Táboře děje.

Takže vy byste Kancelář architekta zrušil?

Podle mé zkušenosti institut městského architekta často spadává do osobních postojů a ambicí a nemám z toho pocit, že by to bylo obecně prospěšné. Je to můj osobní názor – já bych tuto instituci zrušil a pokud by vedení města potřebovalo nějaké věci odborně konzultovat, tak si lze oponenturu nebo konzultaci vždycky nasmlouvat externě. Stálo by to určitě daleko méně, bylo by to flexibilnější a využíval by se tento způsob jen v případě potřeby. Není třeba na to mít instituci se zaměstnanci města. Konzultace by se měly využívat pro precedentní záležitosti, ne pro standardní míru rodinného domu nebo pro metodiku, jak mají vypadat reklamní áčka. Špičkový architekt, který se uživí v soukromém sektoru, na tuto městskou funkci nepůjde. Tak kdo tam jde? Nadšenci, kteří mají ambici něco dokázat a které to neskutečně baví, ale takových je opravdu málo, nebo tam jdou lidi, kteří mají problém se v praxi uživit. Doufám, že příští zastupitelstvo bude v tomhle duchu přemýšlet.

Byl jste místostarostou za hnutí Tábor 2020, které je už šestnáct let v čele města. Jste pořád členem?

Ne, už dlouho ne. Odešel jsem z hnutí za pár let po mém odchodu z radnice.

Proč?

Protože jsem si říkal, že když už někdo obsadí celkem pohodlně většinu v zastupitelstvu a má možnost město dynamicky měnit, tak bych nečekal, že své ambice poníží na sled kulturních akcí a grantů a bude na vizionářskou a investiční stránku rezignovat. Převážila u mě skepse z toho, že potenciál, který hnutí Tábor 2020 mělo, nedokázalo i v tak silném obsazení využít.

Čili jde o pohodlnost? Vy to nazýváte ve vašem podnětu kontrolnímu výboru dokonce leností…

Líní v současném vedení města jsou snad s výjimkou Radka Kacerovského všichni. Slyšela jste za celé volební období o nějakém koncepčním počinu Lenky Horejskové? Nevím o ničem, a je to nějakých šedesát, sedmdesát tisíc měsíčně čistého, které její funkce stojí. Tak si spočítejte za rok a za čtyři roky.

Co konkrétně tedy očekáváte od kontrolního výboru?

Očekávám, že si výbor zajistí nějaký nominální přehled, kolik přípravy těch různých nesmyslů stály, včetně informací, co se s těmi studiemi a projekty dál investičně dělo. Řeknu jeden příklad za všechny. V Hlinicích už byly dvě smrtelné nehody a město není ochotno řešit tam bezpečné řešení zastávky, křižovatky, přechod, osvětlení. Nejsou tam peníze ani na kanalizaci a tady za deset milionů chceme překládat sítě a dělat květinovou louku u Integra, kde ten prostor je v zásadě v pořádku a stačilo by ho umýt wapkou a případně vysázet nové stromy. To mi hlava nebere. Máme tu čtvrti jako Zárybničná Lhota, Měšice, kde to vypadá jak v šedesátých letech, na chodnících velké betonové desky, které se rozpadají, a tady se utrácejí takové nesmyslné peníze. Napřed bych řešil infrastrukturu, dopravu a teprve pak bych se zabýval nadstandardními věcmi. Předpokládám, že s novými volbami se sejde konstelace lidí, která priority přeskupí jinak. A není nutné ty lidi z Kanceláře architekta ani propouštět, v tak velké instituci jako je městský úřad pořád někdo odchází do důchodu, na mateřskou, takže jim lze najít jiné uplatnění. Neprahnu po tom, aby někoho vyhazovali. Mně jde o nadbytečnou instituci KAM jako takovou.