„Můj otec se znal s bývalým starostou Kovářova Jiřím Novákem, který tam kdysi pracoval, když se prováděly vrty a prověřovalo se, zda by se tady vyplatilo těžit uran. Ložisko ale nebylo vydatné, takže se od těžby upustilo a 153 metrů hluboká jáma s profilem jedenáct metrů čtverečních tu zůstala. Je tam v podzemí i rozfáraná štola. Mému tátovi kdysi pan Novák vyprávěl, jaké bylo v podzemí vedro. Proto nás napadlo, jestli by se nedalo tepelným čerpadlem země – voda toto teplo odebírat a posílat ho vybudovaným teplovodem do školy,“ popsal myšlenku místostarosta Janeček.

Myšlenku prověří studie
Pozemek vrchu Lipný dnes patří Anetě Gillové a bývalá těžební jáma, jejímž správcem je státní podnik Diamo, je zatopená až do výšky zhruba pět metrů po úrovní terénu. Na studii má pracovat tým v propojení s akademickou sférou, který zastřešuje firma Fingeo z Chocně. Jihočeský kraj poskytl dotační grant. Studie je vyčíslena na 842 tisíc korun a hotová má být na podzim. Dotace kryje náklady z 85 procent, zbytek úhrady bude náležet obci.
Celkové náklady na realizaci tohoto unikátního řešení se odhadují na osm až devět milionů korun, v čemž je zahrnut i odhad částky na 450 metrů dlouhý teplovod od Lipného ke škole ve výši 3,6 milionu. „S budováním teplovodu bychom spojili i položení nového vodovodu a opravu kanalizace v této trase,“ dodal místostarosta Janeček. Zdůraznil, že tepelné čerpadlo země – voda má vysokou účinnost a jde o obnovitelný zdroj energie bez emisí. Lze zvažovat i připojení dalších odběratelů.

Napřed hydrogeologické průzkumy
Zastupitel a bývalý starosta Pavel Hroch zmínil, že kotle na lehký topný olej byly v roce 2002 pokrokovou náhradou koksu, kterým škola do té doby topila. Dnes už se hledají efektivnější a ekologičtější řešení. Podivil se však, že dosavadní kroky, jako je podpis memoranda s firmou Fingeo, nebyly řešeny v zastupitelstvu.
Místostarosta Janeček popsal záměr jako průběžnou informaci s tím, že možnost využití geotermální energie je ve stádiu prověřování. Prvním krokem budou hydrogeologické průzkumy. „Srovnatelnou kapacitu bychom získali 24 vrty na ploše o rozloze 1750 metrů čtverečních a cena by byla odhadem pět až šest milionů. Tady se nabízí využít už existující těžební jámu a návratnost nákladů na řešení tepelným čerpadlem a vybudování teplovodu se předpokládá osm až deset let,“ konstatoval Janeček s tím, že s výsledkem studie budou zastupitelé seznámeni.