„Na základech barokní zahrady a školky z doby první republiky se brownfield proměňuje v místo, kde se zahradnické řemeslo setkává s kulturou a lidskými příběhy,“ uvádí web Arch Daily v odůvodnění, proč si vybral mezi soutěžní projekty právě Krafferovu zahradu. Co přesně to ale znamená?

Mohlo tu být parkoviště

„Před třemi sty lety tady byla okrasná barokní zahrada předměstského paláce hraběnky Isabelly Černínové.  Za staletí se tady udály různé stavební úpravy, zůstaly ale původní terasy nebo barokní zeď,“ ukazuje rozlehlý prostor Michaela Zudová, architektka ateliéru Za mák, který si prostor v roce 2021 pronajal od města. „Jsme ateliér, který projektuje krajinářské úpravy, zahrady a podobně. Chceme tu radost a to, co dokážeme, představit i široké veřejnosti, ale není jednoduché dostat se k vytváření veřejných prostor. Tak jsme si takový prostor pronajali s tím, že ho budeme přetvářet.“

Téměř sto let tu hospodařila rodina Krafferova, až poúnorový režim jejich vyhlášenou pěstební zahradu znárodnil. „Většina skleníků byla během druhé poloviny 20. století zničena,“ uvádí jedna z informačních tabulí, které nyní návštěvníkům přibližují historii. Mimo jiné nezapomínají ani na Bedřicha Smetanu, jehož otec měl část zahrady pronajatou v době, kdy působil v Jindřichově Hradci jako sládek pivovaru.

V zahradě hospodařily komunální služby, ale vztah rodiny Krafferových byl tak silný, že Krafferovi potomci v zahradě nadále pracovali jako zaměstnanci. V osmdesátých letech však provoz skončil nadobro a místo se nezadržitelně proměnilo ve skládku. Poté, co město zpustošenou zahradu odkoupilo od restituentů, se v ní novým nájemcům podařilo vybudovat trvalkovou školku, ale nakonec se schylovalo k přebudování prostoru na parkoviště.

Podmínkou nájemní smlouvy, kterou poté s městem uzavřel na dvacet let ateliér Za mák, je kromě nájemného také závazek zahradu opravit a využít pro veřejnost.

Zahrada nabízí celoroční program

„Není to naše práce, spíš koníček a černá díra na peníze,“ usmívá se Michael Zudová. Především se však ateliéru se spolupráci s architektem Matějem Šebkem podařilo vytvořit oázu na okraji města, kam míří tisíce návštěvníků. Platforma Arch Daily ocenila jejich projekt jako celistvý organismus – jde o stavby, úpravu a využití zahrady, pěstební činnosti i kulturní a společenské události v jednom celku. „Není to něco, co by se udělalo a bylo hotové. Projekt nemá žádný konec, stále se vyvíjí a prolíná s komunitou, která si Krafferovu zahradu našla.“

V dolní části budou od jara zářit pole s květinami určenými k řezu, s nimiž pracuje zdejší květinový obchod a výtěžek slouží k pokrývání nákladů projektu. Z horní terasovité části vybudovali architekti vlastníma rukama ukázkovou přírodní zahradu určenou pro odpočinek, zahálku nebo meditaci, ale i pro dětské hry nebo cvičení jógy. V areálu se odehrávají i společenské události jako svatby či divadelní představení pod širým nebem.

„Kulturní programy přišly, když jsme si položili otázku, co s tou zahradou vlastně budeme dělat,“ vzpomíná Michaela Zudová. Letos se návštěvníci mohou těšit například na speciální představení Jihočeského divadla. „Jsme partnerem Českých Budějovic jako Evropského hlavního města kultury. Vznikne tady site-specific představení, tedy čtyřdenní projekt divadla speciálně pro toto místo,“ říká architektka.

Zahrada je otevřená pro lidi celoročně. Tradiční akcí je červnový Víkend otevřených zahrad, což zahrnuje komentované prohlídky i živou hudbu. „Letos ale chceme, aby byl více zahradnicky zaměřený,“ slibuje Michaela Zudová. „Tradičně spolupracujeme s organizacemi jako jsou Otevřená okna, která se věnují postiženým, v červenci tu bývá den zasvěcený divadlu. Děti si mohou celoročně vyzkoušet hru, kdy v zahradě jsou umístěné různé předměty a luští se různé kódy,“ nastiňuje zajímavosti z programu.

Nikdy nebude hotovo

V sezoně je návštěvníkům k dispozici jen karavan s kávou, ale to se má brzy změnit. Tvůrci míní, že dokončili alespoň první fázi prací a zahrada pomalu nabývá tvaru, nic to ale nemění na tvrzení Michaely Zudové: „Stále se staví, nikdy nebude hotovo.“ Vzniká nový objekt se sociálním zařízením a v plánu je také gastronomické zázemí. „Postupně renovujeme i skleníky, které mohou sloužit jako krytý prostor pro společenské události.“

Jako architektka naznačuje Michaela Zudová ještě jeden zamýšlený význam celého projektu: „Tímto způsobem můžeme popularizovat naše myšlenky a postupy pro širokou veřejnost. Lidé dnes mají zahrady, trávníky, živé ploty a domy z katalogů. Ale často se setkáváme se situacemi, kdy například jdeme dělat zahradu, zákazník ji má ve svahu, přitom tam stojí dům koncipovaný pro rovinu. Vznikají tím složité terénní situace, ale kdyby se od začátku pracovalo s respektem k místu, bylo by to jiné.“