Kraj dal od železničního mostu u Červené nad Vltavou ruce pryč. Chce, aby dál patřil státu - Jižní Čechy Teď!
3. 4. 2022 8:48

Kraj dal od železničního mostu u Červené nad Vltavou ruce pryč. Chce, aby dál patřil státu

ČERVENÁ NAD VLTAVOU – Člen petičního výboru za zachování železničního mostu u Červené nad Vltavou Karel Holl zaslal v únoru na Krajský úřad Jihočeského kraje dopis. V něm náměstkovi hejtmana Antonínu Krákovi sdělil svou lítost nad tím, že úřad vůbec nebere v potaz názor více než 4000 lidí, kteří se zasadili o zápis mostu mezi památky. „Mne osobně nejvíce zaráží, že jste pravděpodobně vůbec nečetl podklady, které jsem vám zaslal prostřednictvím pana Jaromíra Schlinga a které podloženě předkládají možnosti financování oprav a provozu mostu," uvedl v dopise Karel Holl.




 

V odpovědi náměstek Krák Karlu Hollovi sdělil, že na základě petice z loňského roku se Jihočeský kraj začal intenzivně věnovat možnost převzetí železničního mostu u Červené nad Vltavou do svého vlastnictví za účelem jeho zachování. Zastupitelstvo kraje se však rozhodlo železniční most do svého vlastnictví nepřevzít.

Hlavními důvody byla předpokládaná částka na opravu mostu vzhledem k jeho technickému stavu a nejasné budoucí využití pro Jihočeský kraj. Antonín Krák v dopise zmiňuje, že konstrukce mostu má podle informací od Správy železnic velmi vážné poruchy, které jsou limitující pro jeho další životnost. Ta je podle Kráka pouze do konce letošního roku. Správa železnic ho dále informovala, že plánované náklady na stavbu nového mostu byly v roce 2020 590 milionů korun a to se jednalo o levnější variantu v porovnání s rekonstrukcí mostu starého. Dalším důležitým faktorem pro rekonstrukci mostu s cílem jeho zachování je stav jeho spodní stavby, která byla postavena před vybudováním vodní nádrže Orlík a podle Antonína Kráka není známo, jestli by rekonstruovanou stavbu unesla.

Schwarzenberg cyklostezku nechce

Jednou z dalších možností, kterou Jihočeský kraj prověřoval, bylo možné využití mostu pro vybudování cyklostezky, jež by přes tento most spojovala oba břehy vodní nádrže Orlík. „Za tímto účelem byl kontaktován vlastník okolních pozemků pan Jan Schwarzenberg, který nesouhlasí s vybudováním cyklostezky ani cyklotrasy přes své pozemky. Z důvodu nesouhlasu vlastníka s vedením cyklostezky po těchto pozemcích není možné vybudovat na tomto mostě cyklostezku propojenou s okolní sítí cyklotras a cyklostezek,“ uvedl Antonín Krák v dopise. Bezpečné propojení obou břehů přehrady pro pěší a cyklisty přitom v blízkém okolí nikde není.

Další variantou bylo vedení stezky koridorem železniční dráhy, ale podle náměstka hejtmana to není reálné, jelikož tato trať bude i v budoucnu sloužit železniční dopravě. Plánuje se tu i její větší intenzita. Karel Holl přitom zmiňoval, že podobné cyklotrasy vedle dráhy jsou v Evropě zcela běžné. Krajskému úřadu se nelíbila ani poslední varianta, kterou Karel Holl navrhoval. Podle ní by stezka mohla vést na levém břehu jižně od železniční tratě. Taková varianta by si podle Antonína Kráka vyžádala obrovské množství finančních nákladů vzhledem k technické náročnosti trati.

Jihočeský kraj prověřoval možnosti převzetí mostu do svého vlastnictví, protože souhlasí s tím, že se jedná o technickou stavbu, kterou by bylo vhodné zachovat. Antonín Krák v dopise informoval, že by dle názoru kraje měl být železniční most i nadále ve vlastnictví státu, který má oproti Jihočeskému kraji dostatečné finanční prostředky na jeho opravdu a údržbu. Odhadované náklady jsou podle Správy železnic zhruba 100 milionů korun každých 25 let.

Celkem 253 metrů dlouhý a 68 metrů vysoký most je postavený stejnou technologií jako Eiffelova věž či Petřínská rozhledna. Má unikátní nýtovanou konstrukci. Ta ale vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Martin Petřík
Martin Petřík

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.