Ministerstvo navrhuje, aby se rušení týkalo matrik, které řeší méně než 20 správních úkonů za rok. V rámci republiky je takových matrik 1200. Zhoršení dostupnosti matriky by se dotklo 835 tisíc obyvatel.

Na dnešním zasedání to rozpoutalo bouřlivou diskusi, kladně nevyzněl ani jediný příspěvek. Tomáš Hajdušek (ODS) z Katovic řekl, že stát dělá všechno pro to, aby lidem dál ztěžoval život na venkově. Vyčetl minulé vládě, že zavedením elektronické evidence tržeb a zákazem kouření zasadila ránu venkovským hospodám. „Co bude dál? Rušení pošt? Vyšší limity žáků pro školy, aby je stát nemusel finančně podporovat?,“ vyjmenovával zastupitel Hajdušek řečnické otázky, které by samozřejmě měly směřovat k vládě a zákonodárcům do Prahy. A obrátil se s řečnickou otázkou i na kolegy zastupitele z ČSSD, zda potenciální sociálnědemokratický ministr vnitra příští vlády zastaví tento plán na rušení matrik v menších obcích.

Matriky chce ministerstvo vnitra zrušit v těchto obcích:

Bělčice, Sedlice, Ledenice, Boršov nad Vltavou, Dříteň, Hořice na Šumavě, Chvalšiny, Kájov, Větřní, Loučovice, Studená, Dešná, Deštná, Strmilov, Nová Včelnice, Kunžak, Horní Dvořiště, Besednice, Malonty, Dolní Dvořiště, Rožmitál na Šumavě, Benešov nad Černou, Chyšky, Sepekov, Bernartice, Záhoří, Strunkovice nad Blanicí, Husinec, Lhenice, Vlachovo Březí, Dírná, Střelské Hoštice, Štěkeň, Radomyšl, Katovice, Borotín, Choustník, Nadějkov, Stádlec, Ratibořské Hory, Opařany, Chlum u Třeboně, Dolní Bukovsko, Stachy, Šumavské Hoštice, Zdíkov a Čkyně 

Na kaplickou matriku by měla přejít agenda z šesti obcí, do Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Prachatic a Strakonic ze čtyř obcí, dále z několika obcí do Milevska, Tábora, Vimperka i dalších.

Postoj starostů shrnuje krajský zastupitel Pavel Souhrada (ODS), starosta v Bernarticích na Písecku. „Samozřejmě, že si přejeme zachování této služby na našem obecním úřadu. I dvacet lidí nám stojí za to, aby měli možnost řešit administrativu kolem svatby, úmrtí, vyřídit si opisy úmrtních listů ze starých matričních knih, změnu jména nebo agendu kolem určení otcovství u nás a nemuseli kvůli tomu nikam jezdit. Jde o princip, vždyť si to lidé platí v daních,“ řekl Pavel Souhrada.

Stát argumentuje úsporou 150 milionů korun.