Už v minulosti tu snahy o odprodej rekreačního objektu byly a vždy se stoply s podezřením, že si na chatu někdo brousí zuby. Naposledy za hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) se zastupitelstvo rozhodlo chatu začít opravovat s tím, že ji bude kraj nabízet školám pro lyžařské výcviky. Pak přišel covid a do chaty dál nikdo nejezdil. Z jednání byla patrná snaha současného vedení kraje, aby na něm tato podezření neulpěla a prodej byl co nejtransparentnější. Na tom, že pro chatu kraj nemá využití, hejtman Martin Kuba i jeho náměstek Tomáš Hajdušek (oba ODS) trvali. Zaznívalo, že na Šumavě v posledních letech není sníh. Jen kousek vedle chaty je ale uměle zasněžovaná sjezdovka.

Hejtman v úvodu kritizoval úředníky krajského úřadu, kteří předložili návrh s odměnou dražiteli ve výši pět procent z dosažené ceny. Radním kraje se to zdálo příliš, nechali odměnu ověřit na ministerstvu pro místní rozvoj a odtud přišla odpověď, že se obvyklé odměny pohybují kolem tří procent. Kuba to označil za pochybení ředitele úřadu Lukáše Glasera a řekl, že podmínky pro budoucího organizátora dražby se rozhodně změní. „Dostane pevnou částku do půl milionu korun a pak pět procent z částky dosažené dražbou nad vyvolávací cenu. To je pro kraj nejlevnější a nejvýhodnější model,“ řekl Kuba. Podle původního návrhu úředníků by si dražitel bez zainteresování na výsledku rovnou přišel na milion a půl už jen z vyvolávací ceny. Tento byznys tedy radní kraje zatrhli.

Kraj nechce být hoteliér

Pak už se rozpoutala debata o samotné chatě a prodeji. Odpůrcem byl hlavně starosta Lišova Jiří Švec (STAN). „Chatu prodáme jen jednou. V Národním parku Šumava pak už kraj nikdy nebude mít šanci nějakou nemovitost nebo pozemky koupit. Zbavit se toho je nesmysl. Proto to vedení kraje zamázlo, když s tím odbor školství už v roce 2009 přišel,“ vyjádřil se Švec. Ptal se, jaký názorový veletoč musel udělat například radní Antonín Krák (ČSSD), když tenkrát byl proti a dnes je pro prodej? „Asi to někomu za to stojí,“ oprášil Švec stará podezření, že v pozadí je nějaký skrytý zájemce. A dodal, že pokud se hledá kupec, který bude chatu provozovat, proč to neumí i kraj? Cena opravy podle Švece není pro kraj se sedmimiliardovým rozpočtem nedostupná. Mohl by pak rekreační objekt nabízet seniorským skupinám nebo dětským domovům. Zmínil i to, že v minulém volebním období byl odhad opravy 70 milionů a práce začaly, jenže se objevily od souseda námitky proti stavebnímu povolení. „I oprava za 150 milionů se pořád vyplatí, navrhuji prodej odmítnout a nechat zpracovat analýzu, jak objekt využívat,“ apeloval bývalý náměstek bývalé hejtmanky.
Hejtman Kuba oponoval: „Nikdo tu chatu nepotřebuje, nikdo tam nejezdí, jen chátrá, ale budeme dělat samé studie?“ Exnáměstka Švece oslovil současný náměstek Hajdušek:“ Proč nevznikla studie za vás?“ Hajdušek, který současně pracuje jako daňový poradce, řekl, že provozování rekreačního zařízení je tvrdý byznys, což ví od svých klientů. „To není o tom, aby školy mohly někam jezdit za levnější peníze, je třeba si spočítat celoroční provoz. Na úkor čeho bychom ho dotovali? Na úkor silnic? Nebo záchranné služby?,“ ptal se. V zápalu debaty pak prohlásil, že dokud on bude ve funkci, nikdy sanování ztrát z chaty do krajského rozpočtu nezařadí. Ostatní zastupitelé se museli ozvat, že o tom nerozhoduje jednotlivec, ale zastupitelstvo.

Ať si chatu koupí Lišov!

Hejtman pak podotkl, ať si tedy koupí chatu Mládí město Lišov a opravuje a provozuje ji ze svého. Do debaty se zapojil za opozici i pirátský zastupitel Dan Leština. „Argumenty pro prodej jsou srozumitelné. Kraj by si neměl hrát na podnikatele, ale taky ne na spekulanta s pozemky. Na druhou stranu kraj umí iniciovat budování malé jaderné elektrárny, tak proč by neuměl provozovat třeba školu v přírodě,“ narážel Leština na iniciativu kraje založit firmu pro spolupráci s Američany a Kanaďany na rozvoji malých nukleárních reaktorů. „Souhlasím ale, že se s chatou mohlo něco udělat už dávno,“ dodal Leština. ¨
Náměstek pro školství Pavel Klíma (TOP 09) vyslovil pochybnost, že by v dnešní době školy měly zájem jezdit na lyžařské výcviky do chaty z osmdesátých let se sociály na chodbě. „Pro školy to není zajímavé a především tam nebývá v zimě sníh,“ řekl. Zmínil, že problém je dnes i sehnat do takové chaty kuchaře. „Za rok a půl jsem od nikoho z kolegů neslyšel, co s tím,“ obhajoval návrh chatu prodat.

Žáci prý o Zadov nestojí

Josef Soumar (Piráti) přišel s myšlenkou, že jestli kraj dokáže rozdělovat ročně svůj sedmimiliardový rozpočet a včetně státních prostředků celkem dvacet miliard, tak by mohl vymyslet způsob, jak podpořit Jihočechy nějakým příspěvkem na dovolenou a ať si jezdí, kam chtějí a ne pořád na Zadov. Soumar řekl, že ve školních letech byl se spolužáky z neustálého Zadova otrávený.
Proti tomu se ozval Josef Knot (STAN). Zadov by určitě nezatracoval, je například pro Písečáky dobře dostupný a naučila se tam lyžovat spousta dětí. Jiří Švec se přidal. Jestliže ceny všeho prudce stoupají, může dojít na situaci, kdy lidé dovolenou na Zadově opět uvítají a kraj by tu mohl určitým skupinám nabídnout rekreaci za režijní ceny. „Kraj dokáže provozovat nemocnice, letiště a nedokáže provozovat jednu rekreační chatu? Spíš jen nechceme,“ stál na svém Švec.
„Dokážeme to provozovat, ale otázka je, za co chceme rozházet sedm miliard krajského rozpočtu. Podle mne rodiče dětem raději zaplatí lyžování tam, kde je sníh. A provozovat to jako letiště, to tedy rozhodně nechceme,“ připomněl Kuba těm, kteří v minulých letech ztrátový projekt jihočeského letiště podporovali. Od koalice zaznívalo, že kraj hoteliérem být nechce. Robert Huneš (KDU-ČSL) konstatoval, že by se mu myšlenka nabídnout chatu kraje k provozování ve veřejném zájmu líbila. „Nemám to ale promyšlené, takže budu pro prodej,“ řekl.
Od svých kolegů v klubu STAN se v názoru odlišovala vimperská starostka Jaroslava Martanová. „Sehnat a držet tam celý rok personál je problém. Pokud prodej neprojde, budu pro zpracování studie na využití,“ řekla a hlasovala také pro prodej. Ten pak prošel 29 hlasy, potřebné minimum je 28 hlasů.
Kraj tedy chatu Mládí bude prodávat v dražbě.

Víc o chatě Mládí
Areál zahrnuje dvě budovy, studnu a oplocené hřiště. Původní západní stavba pochází z doby kolem roku 1930, do současné podoby byla rozšířena v roce 1976. V objektu je jídelna, kuchyně, kancelář a 18 pokojů, sociální zařízení jsou na chodbě. Ve sklepích jsou lyžárny a sklady. V roce 1999 byly osazeny plynové kotle na vytápění. V sousední budově je osm apartmánů s vlastním sociálním zařízením, společenská místnost a dvě garáže. Budova byla postavena roku 1976 a v roce 2007 rekonstruována.
Areál byl v minulosti využíván jako školící středisko a ubytování pro školy, celková kapacita je 70 osob. Minulé zastupitelstvo rozhodlo chatu zrekonstruovat, byl vypracován projekt za 3,73 milionu korun. Probíhaly udržovací práce a současné vedení kraje rekonstrukci chaty kvůli naléhavějším investicím do rozpočtu nezařadilo. Zpracovaný projekt se navrhuje odprodat budoucímu majiteli chaty.
Úřad rovněž upozorňuje, že napříč areálem prochází komunikace k dalším domům místních obyvatel, mají se tu stavět i nové apartmánové domy, čímž se zvýší frekvence průjezdů a areál chaty Mládí proto nepůjde oplotit, pokud se doprava nevyřeší jinak. Podklady pro jednání zastupitelů uvádějí, že školy v minulých letech o využívání objektu zájem neprojevovaly, chatu využívali příležitostně jednotlivci s dětmi a v době covidu byla zcela uzavřena.