Do hlubocké sestavy se vrátil Hanzal, ke kterému trenéři přiřadili mladíky Koubu a Dubského, naopak kvůli trestu podruhé chyběl Nedorost. První třetina byla z obou stran opatrnější, o něco víc zásahů sbíral domácí Ovsjannikov. O to větším šokem pro hlasité diváky z Veselí bylo, když sedm vteřin před sirénou Škopek nahodil puk od modré čáry a Ludvík nezareagoval. V tu chvíli by nikdo nečekal, že se veselský brankář, chybě navzdory, stane jedním z hrdinů večera! „Bral jsem to tak, že se to stane. Jako kdybych dostal gól jakkoli jinak. Na to není žádnej trik… Prostě vím, že musím podávat furt stejný výkon, před gólem tak jako po gólu,“ vykládal později s úsměvem Dominik Ludvík.
Při oslabení ve vstupu do druhé části rozchytal svou lapačku k jistému výkonu. Veselí proti domácím šancemi šetřilo, zato vyučovalo v produktivitě. Stačily mu 32 vteřiny, aby bleskově otočilo skóre. Nejprve Vondřich zblízka využil závaru před brankou a bylo srovnáno. Pak si vybral slabou chvilku i Ovsjannikov, jenž lapačkou minul plachtící kotouč, 1:2. Dubský si v samostatném úniku vysloužil trestné střílení, jenže proti vyjetému Ludvíkovi kličku moc protáhl. Odstartoval tím festival neproměněných šancí Hluboké, závarů, při kterých jako kdyby Ludvík začaroval branku. V ošemetných situacích domácí pokusy míjely tyče, a co nepochytal gólman, tak na poslední chvíli zablokovaly hokejky jeho spoluhráčů. Rytíři jako by si všechno štěstí už vybrali, tentokrát se trápili v koncovce až do konce. Druhá perioda byla v polovině, když neproměnil nájezd Kouba, v oslabení pak vybojoval šanci pro Hanzala, Miler před brankou zakončil bekhendem vedle tyče… „Vždycky chybělo pár cenťáčků,“ kroutil po zápase hlavou veterán v obraně Rytířů Kamil Ťoupal.
Co za žádnou cenu nedokázala Hluboká, povedlo se jednoduše Veselí: čtyři minuty před druhou sirénou vyhrálo buly v útočném pásmu, obránce J. Benda napřáhl od modré a bylo to 1:3. Neproměněné šance Hanzala, Moudrého či Arnolda uzavřely třetinu bez vlivu na skóre.
Veselí největší tlak soupeře otupilo, hrou v šesti se připravilo o slibnou přesilovku, zahrozilo však Mikeskovým výpadem. Rytíře dostali zpátky na dostřel ti nejzkušenější. Ťoupal střílel na zadní mantinel a Hanzal zasunul odražený puk k tyči. „Nemohl jsem střílet přímo na bránu, protože proti mně šel hráč, takže jsem schválně střílel vedle. A byli jsme s Hanzim domluveni, že hned potom půjde do brány. Krásně to vyšlo – ale bohužel jen jednou,“ posteskl si Kamil Ťoupal. Hned při dalším střídání zaúřadovala stejná dvojice znovu, puk jako mnohokrát předtím poskakoval po brankovišti. Rytířům nepomohla ani výhoda přesilové hry a čas pro ně běžel moc rychle. Do konce zbývala minuta a Hlubočtí stále otáleli s odvoláním brankáře, i když se k buly skláněl král disciplíny Martin Hanzal. Vhazování vyhrál a v úplném závěru by se hlubocké šestici hodila každá vteřina navíc, protože v tlačenici kolem Ludvíka to zase vřelo. Domácí time out pouhých devět sekund před koncem už byl akt zoufalství.
Matador v hlubockých službách Kamil Ťoupal našel příčinu porážky 2:3 okamžitě: „Prostě jsme nedali víc gólů z té spousty šancí, které jsme měli,“ řekl bez váhání. „Měli jsme samostatné nájezdy, dva na jednoho, puk tam lítal po čáře, ale nespadlo nám to tam. To je prostě hokej, no,“ zůstal Ťoupal nad věcí a těšil se na mač v táborském okrese. „Hrajeme to pro radost, tak si uděláme ještě jeden zápas! Jasně, že jsme to chtěli ukončit, ale nepovedlo se a v neděli se hraje dál. Bude to padesát na padesát a takové zápasy jsou krásný. Když si je člověk může zahrát, měl by si toho vážit a užít si to,“ povídal hlubocký bek.
Brankář Dominik Ludvík předvedl na oslavu vítězství před oběma tribunami kotrmelec a po utkání měl výsadu zamířit do kabiny, obývanou budějovickými Black Dogs, za které chytá univerzitní ligu. A nechtěl mluvit o štěstí. „Dneska jsme tomu šli týmově naproti, nechali jsme tam všechno! Skvěle jsme ze sebe setřásli, co se stalo na Budvaru. Vlítli jsme do toho poctivě, kluci tam nechali všechno. Na konci jsme chtěli ten puk sežrat všichni! Takže myslím, že to bylo i o štěstí, ale hlavně jsme tomu šli naproti nejvíc, jak jsme mohli!“ zdůraznila opora Lokomotivy. Ta měla ve Čtyřech Dvorech takovou kulisu, jako kdyby hrála doma. Mohli za to její příznivci. „Chodí na nás fanoušci a máme skvělý kotel, který jezdí všude s námi. Ať na to mají fanoušci ostatních klubů jakýkoliv názor, jsou to lidi, kteří tím žijí s námi, a to nás žene hodně vpřed,“ svěřil se Ludvík.
Fakt, že se semifinále naposledy stěhuje na veselský stadion, nepovažuje doyen mezi krajskými beky Kamil Ťoupal za rozhodující faktor, a nutně ani výhodu pro soupeře. „Oba týmy do toho půjdou s rovnýma šancema. My jsme teď venku všude, dá se říct… Ten stadion nám nevadí a můžeme tam jak vyhrát, tak prohrát. Je to otevřený,“ zamyslel se obránce. Pátý zápas je na programu v neděli 9. března od 17 hodin ve Veselí nad Lužnicí.
Krajská liga, semifinále: HC Knights Hluboká – Loko Veselí 2:3 (1:0, 0:3, 1:0). Branky a nahrávky: 20. Škopek (Miler), 55. Hanzal (Ťoupal) – 24. Vondřich (Kratochvíl, Bláha), 24. Bláha (R. Benda), 36. J. Benda (Bláha). Rozhodčí: Ondřej, Matoušek – Velíšek, Koutenský. Vyloučení 3:5. Diváci: 350. Stav série 2:2. Hrálo se 7. března v Pouzar aréně v Českých Budějovicích.