Potenciální investoři – společnosti rakouských majitelů Garden Resort Lipno a Lipno Invest G, od roku 2022 předložili prostřednictvím své zastupující společnosti DHW Praha krajskému úřadu celkem čtyři varianty záměru. Neuspěli ani s poslední čtvrtou variantou, která původní záměr na vybudování 871 lůžek ve 139 objektech snížila na 549 lůžek v 95 objektech. Krajský úřad se víceméně ztotožnil s námitkami odpůrců.

Projekt se postupně zmenšoval

Rakouští investoři nejprve chtěli na kovářovském poloostrově u Hruštické zátoky vybudovat areál s 98 rodinnými domy, 15 řadovými domy, 20 bytovými domy a šesti objekty hotelového typu s restauracemi a wellness – celkem tedy s 871 lůžky ve 139 objektech na ploše 25,6 hektaru. Z toho bylo plánováno  20,96 hektaru pro stavby a 4,64 hektaru pro zeleň.

Krajský úřad od roku 2022 vracel záměr se svými námitkami k dopracování, takže se ve druhé variantě snížil na 717 lůžek ve 135 objektech, zda se zejména vypouštěly hotelové budovy. Třetí varianta představovala 675 lůžek ve 124 objektech na ploše 25,4 hektaru, zeleně z toho mělo být 7,8 hektaru. Po konzultacích byla i tato varianta zredukována na konečný návrh, který čítal 549 lůžek v 95 objektech. Měly vzniknout apartmánové a bytové domy na ploše 14,8 hektaru a zeleň na 10,7 hektarech. Zároveň investor navrhoval vybudování čistírny odpadních vod pro 860 až 900 ekvivalentních obyvatel a nabízel i napojení budov v osadě Kovářov.

Apartmány a byty měly být na prodej

Poslední variantu krajský úřad obdržel loni v říjnu a 12. prosince k ní uspořádal veřejné projednání ve Frymburku, kam Kovářov územně náleží. Byla představena poslední verze záměru. Zúčastnili se zástupci spolků, veřejnosti a vyjadřovali nesouhlas. Odpor proti projektu umocnil zástupce rakouských investorů, když sdělil, že objekty v areálu předpokládá na prodej. Neměl v plánu rekreační rezort sám provozovat.

Odborný posuzovatel záměru navrhl nesouhlas

Krajský úřad pak čekal do června letošního roku na odborný posudek k záměru, který zadal Luboši Štanclovi ze společnosti AZ Geo. Posuzovatel záměru navrhl krajskému úřadu vydat nesouhlasné stanovisko s tím, že záměr není z hlediska životního prostředí akceptovatelný. Krajský úřad poté nesouhlasné stanovisko vydal.

Jako důvod se uvádí narušený krajinný ráz, navíc v třetí zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava a Evropsky významné lokalitě Šumava. Záměr počítal s kobercovou zástavbou objekty na nejhodnotnější kvalitě půdy, která je nyní polointenzivně využívána jako trvalý travní porost. Posudek a rozhodnutí zmiňují ohrožení některých druhů živočichů, ale především nepříznivý vliv na stále se zhoršující kvalitu vody v lipenské nádrži. Současné technologie čištění odpadních vod odstraňují nežádoucí fosfor z 90 procent a vzhledem k dalším záměrům na březích Lipna, které již mají vydané stavební povolení, by se tyto negativní vlivy na kvalitu vody dál kumulovaly. Jen realizace tohoto projektu by při 90 procentním vyčištění odpadních vod znamenala dalších 82 kilogramů čistého fosforu ročně, který by přibyl do Lipna. Nárůst fosforu pak přispívá k množení sinic a zhoršování kvality vody v nádrži, zejména při vtoku vody z čističky do mělké Horuštické zátoky.

Zátěž dál nelze kumulovat, jsou tu již další povolené záměry

Vzhledem k tomu, že stavební povolení již má vydané projekt Rekreační park Hruštice, který počítá se 105 apartmánovými domy a dvojdomy a přístavištěm pro 39 plavidel, a stavební povolení má například i Obytná a rekreační zóna Lipno a Rekreační park Lipno, dal krajský úřad za pravdu spolkům Calla, Lipensko pro život, ŠUMAVENENAPRODEJ, částečně i spolku Chatová osada Hrdoňov, který navíc namítal světelný smog, že vlivy na životní prostředí se musí posuzovat vždy i s ohledem na další záměry. Tedy jako kumulované. „V různém stádiu existuje přes 30 záměrů na další výstavbu kolem Lipna a ty ještě zdaleka nevyčerpávají veškerou plochu, kterou mají pro možnost zástavby vyčleněnou ve svých územních plánech obce kolem Lipna,“ upozorňuje Pavla Setničková ze spolku Lipensko pro život. Podle ní by ve výsledku obestavěné Lipno mohlo už být pro návštěvníky neatraktivní.

Spolky zdůrazňovaly, že ke znečištění vodní nádrže fosforem nelze dál přispívat. Jako řešení se uvádí vybudování velké centrální čističky s nejmodernější technologií pro celou lipenskou aglomeraci, což je vzhledem k mamutí investici a technické náročnosti v nedohlednu, a nebo alespoň vybudování stanic na srážení fosforu. Tu postavilo například město Tábor pro zlepšení kvality vody v nádrži Jordán. „My si myslíme, že z důvodu opatrnosti by se měla nyní zastavit veškerá další výstavba, než se navrhne nějaké řešení,“ uvedla Pavla Setničková.

Vlivy na dopravu, ovzduší nebo hluk byly u Rekreačního parku Kovářov posouzeny jako nevýznamné. Projekt by nepřinesl ani významnější vliv na zaměstnanost v regionu. V souhrnu těchto vlivů na životní prostředí tedy krajský úřad zaujal k záměru negativní postoj.

Proti nesouhlasnému stanovisku se nelze odvolat. Pouze lze požádat na ministerstvu životního prostředí o přezkum, a pokud by se MŽP neztotožnilo s rozhodnutím krajského úřadu, celý proces by se mohl rozběhnout znovu. To považují občanské spolky za málo pravděpodobné, protože se krajský úřad zabýval záměrem velmi dlouho a velmi detailně své rozhodnutí odůvodnil.