„Samotářské včely patří v naší přírodě k nejohroženějším skupinám organismů. Velice důležité jsou pro ně druhově rozmanité trávníky, protože mnoho druhů vyhledává pouze květy určitého druhu. Příkladem může být právě pískorypka chrastavcová, která hledá potravu na chrastavcích. Díky mozaikovému sečení se s ní v Českých Budějovicích můžeme setkat i v centru města,“ uvádí entomolog Michal Perlík z Biologického centra Akademie věd ČR. Specializuje se na samotářské včely a podílí se na monitoringu kvetoucích trávníků.

Samičky pískorypky chrastavcové jsou velké asi 15 mm a zpravidla mají na zadečku nápadnou černo-červenou kresbu, zatímco samečkové bývají o něco menší a méně nápadně zbarvení. Na obnažených místech staví samice v půdě hnízdo, které však nemůže hlídat před svými hnízdními parazity, když sbírá pyl z chrastavců. Proto preferuje hnízdiště blízko porostu živných rostlin, obvykle vzdálené nižší desítky metrů. V hnízdech úspěšných samic bývá kolem deseti komůrek s larvami, což je na hmyz poměrně nízké číslo. Jde o teplomilný a suchomilný druh, který se dříve vyskytoval po celé České republice.

Proč ubývají

„Úbytek pískorypky chrastavcové patrně souvisí s ústupem tradičního obhospodařování luk, které se sečou v jednom termínu. Pískorypky tak ztrácejí potravní zdroj, na kterém jsou závislé. Mozaikově sečené trávníky ve městech se stávají důležitým útočištěm nejen pro ně, ale i pro celou plejádu dalších ohrožených, ale i běžných druhů samotářských včel a dalšího hmyzu,“ vysvětluje entomolog Jiří Řehounek, který ve spolku Calla koordinuje monitoring kvetoucích trávníků v Českých Budějovicích.

S pískorypkou chrastavcovou se biologové v Českých Budějovicích nejčastěji setkávají na trávnících mezi výstavištěm a Vltavou, kde jsou chrastavce rolní častější a vznikla tam vůbec první mozaikově sečená plocha ve městě. Tyto kriticky ohrožené včely se však objevují i v jiných částech města.

Jak užitečným opylovačům pomoci?

„Pískorypkám a dalším opylovačům může pomoci téměř každý. Stačí třeba pečovat o zahradu tak, aby na ní stále něco kvetlo nebo sekat trávníky mozaikově. Kdo zahradu nemá, může nechat rozkvést třeba svůj balkón a dát na něj hmyzí hotel,“ vypočítává Michal Perlík.

Jen v loňském roce zaznamenali biologové během monitoringu budějovických trávníků ve dvou termínech 68 druhů a 1242 jedinců ze skupiny žahadlových blanokřídlých (včely, vosy, kutilky, zlatěnky a další skupiny). Z toho šest druhů řadíme do tzv. červeného seznamu ohrožených druhů. Od roku 2020, kdy mozaikové sečení budějovických trávníků probíhá, na nich bylo nalezeno už 19 druhů z červeného seznamu.

„Každoroční srovnávání kvetoucích trávníků s plochami sečenými několikrát ročně nakrátko také ukazuje, že extenzivně sečené plochy hostí mnohem větší množství hmyzích druhů i jedinců, než krátce střižené, tedy normálně sečené trávníky. Mozaikové sečení trávníků prostě prokazatelně pomáhá včelám nebo motýlům. A jako bonus můžeme brát, že kvetoucí a bzučící trávníky jsou prostě hezčí,“ uzavírá Jiří Řehounek ze sdružení Calla.