Na radnici pak chvíli panovalo zvědavé napětí, jestli se aktivní občané najdou a nějaké nápady přihlásí. Milevšťáci nezklamali. Hned napoprvé šest lidí přihlásilo celkem sedm nápadů. Úkolem bylo návrh popsat, načrtnout, koordinátoři z městského úřadu poté ověřili, zda je projekt realizovatelný. Podmínkou totiž je, že nemá být dražší než 150 000 korun, ale taky ne levnější než 30 000, aby se řešily skutečně smysluplné věci.

Do 24 hodin v pátek 31. července nyní veřejnost hlasuje o tom, které nápady ji nejvíce zaujaly a přeje si, aby je město zrealizovalo. Hlasování probíhá mobilním telefonem přes zmíněnou webovou stránku. Z každého telefonního čísla lze hlasovat jen jednou. Celkem má každý hlasující sedm pozitivních a tři negativní hlasy. Kdo nemá přístup k internetu, může přijít hlasovat na městský úřad v Sažinově ulici ke koordinátorům projektu Haně Pejřilové nebo Lukáši Stejskalovi. Je ovšem potřeba mít s sebou mobil.

Do druhého kola postoupí návrhy, které získají ve veřejném hlasování aspoň 100 hlasů. Už hlasovalo přes 350 lidí. Zaslání hlasu je přitom velmi jednoduché. Systém na webu je dobře návodný. Projekty postupně představujeme, tady jsou další z nich.

Dva nápady pro Velkou – přístřešek pro volnočasové aktivity a ohniště

Jsou dny, kdy se hodí střecha

„Nápad vznikl vlastně hromadně, právě při sousedském posezení. Lavičky, které u nás byly nainstalovány, jsou k sezení téměř nevhodné. Na jaře si pod nimi musíte posíct trávu a kopřivy, a pokud hrozí deštivo, máme smůlu. Proto bychom rádi získali přístřešek. I letos při oslavách dětského dne jsme zmokli, “ popisuje Kristýna Přibylová z Velké, která se jménem i ostatních sousedů pod podaný návrh podepsala.

„Jsme odkázáni pouze na prostor hostince Pod Kaštanem, kam chodíme samozřejmě moc rádi, ale není tam otevřeno denně a ne pokaždé máte potřebu sedět v hostinci. Rádi se scházíme i jen tak, doneseme si občerstvení a vidíme z laviček pěkně na dětské hřiště, což maminy ocení. Komunitu ve Velké hodně drží pohromadě hostinec, starší ženy – babičky, které se starají i o kapličku, a od doby, kdy Zdeněk Slivka obnovil dobrovolné hasiče tak samozřejmě i tento spolek. Od loňského roku máme nově i tým hasiček. Pořádá se tu i dost akcí, ve Velké se koná ples, karneval, čarodějnice, dětský den nebo pouť,“ popisuje život ve Velké jedna z hasiček, povoláním učitelka v mateřské škole.

„Máme spoustu přátel, kteří k nám jezdí i z MIlevska, a nesmím zapomenout ani na naše sousedy ze Zbelítova, Oseku nebo Kučeře. Na ty všechny při hlasování spoléháme, protože jinak jsme malá osada a proti Milevsku možná máme málo šancí. Ale třeba budeme mile překvapení, že nám i v Milevsku lidi fandí a nejsme užiteční jen k tomu, aby se u nás vybíraly pokuty z radaru,“ doufá Kristýna Přibylová a dodává:“V Milevsku se rozhodnete, že se jdete pobavit, přijdete, vše je připraveno, užijete si to a jdete zase hezky domů. Už to, že Veličáci v tak malém počtu zvládnou uspořádat spoustu povedených akcí, svědčí o tom, že to tu žije, a že si nějaké vylepšení u nás zasloužíme. Víme o sobě, kdo co dělá, jaké máme možnosti, co je kdo ochoten zapůjčit a hlavně věnovat pro ostatní čas, což je dnes nejcennější. Přibývají i noví osadníci a i když nejsou trvale hlášeni ve Velké, a i ti rádi se zapojují a pomáhají.“

Proč ohniště?

Jako veřejné ohniště zatím slouží poškozená betonová skruž. Druhý návrh Kristýny Přibylové představuje vybudování ohniště ze šamotových cihel, situované pod úroveň terénu. Jako posezení může sloužit kamenný taras.

„Používáme ohniště nejen na přípravu dobrot, ale i při úklidu obce. Hasiči tam pálí ořezané větve, což by gril neustál. Scházíme se u ohniště při pálení čarodějnic, při hasičském úklidu, o dni dětí, na závěr prázdnin a i jindy. Ohniště vedle přístřešku by se moc hodilo, protože u hostince sice je venkovní pergola se stoly a lavicemi, ty ale k ohništi přenášet nelze,“ vysvětluje Kristýna Přibylová.

Ohniště a altán by komplexně dotvořily prostor za zastávkou, ve Velké by uvítali i vybudování postupně. Autorka námětu říká, že jsou s manželem „přistěhovalci“, ale žijí ve Velké moc rádi. „Veličáci jsou velice hrdí na svou rodnou ves. Neberu tedy tuto angažovanost jako svoji osobní aktivitu, jen jsem se podepsala pod přání většiny obyvatel Velké. Život na vesnici je vždy složitější, pracnější a logisticky náročný, ale jakmile přijde jaro a můžete trávit většinu času venku a ještě se sejde fajn parta lidí, je to domov. Velká výhoda je to hlavně pro děti. Oproti městu si více „vidíme do talířů,“ a tak co trápí jednoho, trápí i jiné a když se radují ostatní, i vy se radujete. Lidé se víc snaží si vyjít vstříc, protože nikdy nevíte, kdy budete sám potřebovat sousedskou pomoc. Pokud by nám alespoň jeden návrh vyšel, budeme opravdu nadšení a jsem si na sto procent jistá, že kolaudace by byla nezapomenutelná,“ doufá v sympatie hlasujících Kristýna Přibylová.