Slavii si může veřejnost přijít v pondělí 29. prosince prohlédnout. Program začne v půl páté odpoledne před budovou a pokračovat bude až do devíti večer. V 17 hodin a vždy po třiceti minutách se bude promítat videomapping. Od pěti bude v kavárně vyhrávat Trio Markovič, v půl šesté začnou třicetiminutové prohlídky spodní části budovy, vždy maximálně pro sto osob. Bohužel ale z debaty budějovických zastupitelů vyplývá, že zrekonstruovaná Slavie problém kulturní infrastruktury města neřeší. Spíš naopak. Nad jejím využitím vládnou rozpaky.

Zbytečně vyhozená miliarda?

Na posledních zasedáních zastupitelstva se Slavie skloňovala častokrát. Hejtman a budějovický radní Martin Kuba vyčítá Hnutí Občané pro Budějovice, které za své předchozí městské vlády tuto akci rozjelo, že nemělo o využití objektu jasno. Problémy byly i s dokončením akce. Město získalo na rekonstrukci dotaci 177 milionů korun z Národního plánu obnovy, takže poslední bezpodmínečnou podmínkou byl rok 2025. Jinak by radnice musela dotaci vracet.

Stoupaly i náklady, nyní se odhadují až na miliardu. Současné vedení města, což jsou bývalí reprezentanti ODS, kteří se nyní chystají vstoupit do nového hnutí Martina Kuby, rozjetou akci zdědilo. Jak zmínil na zastupitelstvu 15. prosince první náměstek primátorky Petr Maroš, původně chtěli stavbu zastavit.

Priority jsou jinde

V Českých Budějovicích totiž potřebují rekonstrukci Jihočeské divadlo, Letní kino Háječek, Dům umění, Biograf Kotva, Kulturní dům Vltava a započíst je třeba i potřebnou rekonstrukci otáčivého hlediště v Českém Krumlově, které Jihočeské divadlo využívá.

Martin Kuba budějovickým zastupitelům řekl: „Kraj si uvědomuje, že v Českých Budějovicích jsou kulturní instituce nadmístního významu. Tady ale chybí dvě miliardy a když je nevyřešíme, tak si musíme říct, že tu nebude čtyřsouborové divadlo. Přitom nevíme, co se má dít ve Slavii. Slavie neřeší chybějící velký sál pro divadlo.“ Využití pro Slavii se hledá, městská příspěvková organizace Kulturní a sportovní zařízení vyzvala spolky a další zájemce, aby si prostory pronajali. Hrát by tu mohlo Malé divadlo. Primátorka Dagmar Škodová Parmová podotkla, že to je na rozhodnutí ředitelky Jihočeského divadla Martiny Schlegelové.

Největší problém má divadlo

Na prosincovém zastupitelstvu se projednávala Koncepční studie rozvoje kulturní infrastruktury a kulturního distriktu v Českých Budějovicích. Zpracovatelem studie je pražská společnost Economic ImpacT Art ze skupiny Kreia Group. Ze studie vyplynulo, že potřebné investice města se odhadují na dvě až čtyři miliardy, investice kraje na dvě až tři miliardy.

Analýza optimisticky uvádí, že vynaložení těchto investic se začne vracet už po deseti letech provozu, a to jak v příjmech od návštěvníků, tak nabídkou pracovních míst. Zastupitelé se ale ve svých úvahách drželi při zemi. Měli na Ondřeje Špačka ze zpracovatelské organizace prozaické dotazy – čím začít a jaká je záruka, že kulturní zařízení pak budou naplněná diváky. Na poslední otázku Špaček odpověděl: „To závisí na kvalitě nabídky a tou jsme se ještě nezabývali.“ Dodal, že v jiných městech se sály pro 500 až 700 diváků při návštěvnách zájezdních divadel plní na víc než 90 procent.

První náměstek primátorky Petr Maroš připomněl, že město má kulturní objekty vybydlené a miliardy na nové investice nemá. „Kulturní infrastruktura je podinvestovaná desítky let. V Hnutí Občané pro Budějovice jste vymysleli rekonstrukci Slavie, tak snad teď víte, co tam chcete mít,“ zopakoval. „Pokud pánbůh dá, teď začneme s rekonstrukcí Domu umění a Letního kina Háječek. Dejme tedy hlavy dohromady a jestli věříme, že prioritou je Jihočeské divadlo, tak tvořme prostory divadlu,“ apeloval Maroš. Upozornil, že budova Malého divadla v Hradební ulici se dostala do téměř nefunkčního stavu, takže tam zůstanou jen zkušebny a sklady, hrát by se mělo zatím ve Slavii. „Pokud se podaří kraji koupit Metropol, nebo se podaří vybudovat divadlo ve Viscofanu, tak by všechny scény divadla byly jednou opět pohromadě,“ dodal Maroš.

Zastupitelé se zajímali, jaký je zájem o představení Jihočeského divadla. Zaznělo, že činoherní představení jsou téměř vyprodaná, u Jihočeské filharmonie poptávka silně překračuje nabídku. I ostatní soubory divadla mají dobrou obsazenost, ale narážejí na limity technického vybavení.

Resuscitace skanzenu?

Zastupitel Jan Kadlec z SPD chtěl znát procentuální využití i u ostatních kulturních objektů města. Zde odpověď nedostal. Jak bumerang se na budějovickém zastupitelstvu vrací otázka, jak této situaci může pomoci nyní dokončená stavba kulturního domu Slavie. Kromě toho, že může nabídnout prostor Malému divadlu, tak podle všeho nijak.

Z řad občanů se do diskuse zapojil Jan Piskač. Podle něj prezentovaná studie rozvoje kulturní infrastruktury ve shodě s politickou objednávkou projektuje nové budovy pro starou kulturu. Jde o resuscitaci skanzenu, zvýhodňovaná oficiální kultura zaostává za moderními trendy a město naproti tomu upozaďuje, decimuje a omezuje živou kulturu. „Kreia je nekompetentní instituce a politikům vyhovují slabí stratégové,“ prohlásil Jan Piskač, který je aktivní v pirátské straně. Na adresu pirátů se ozvalo, že to jejich náměstkyně Zuzana Kudláčková loni v říjnu rezignovala. Právě ona měla kulturu v gesci.

Čím se pochlubí Evropské hlavní město kultury?

Zastupitelé vzali prezentaci studie na vědomí 40 hlasy ze 43 přítomných, tři zastupitelé nehlasovali. Další rozpaky vzbudila o chvíli později zpráva o činnosti zapsaného ústavu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028. I tady vyslovovali zastupitelé pochybnosti jednak o stádiu příprav a také o tom, že pověřená organizace neprezentuje nic směrem k občanům. Případně vyjmenovává kroky, které jsou pro veřejnost nesrozumitelné. Na to zazněla informace, že vznikla nová vizuální identita a ta by měla situaci zlepšit. „Velké instituce už jsou do příprav zapojeny,“ ujistila budějovická radní Lucie Kozlová (nezařazená, dříve ODS).