„S Krajem Vysočina jsme ještě nenašli dohodu. V pondělí 16. května se na ministerstvu vnitra předkládaly důkazy. Odpoledne jsme pak obdrželi stanovisko od Vysočiny k možnému uzavření dodatku. Na to teď budeme reagovat a budeme o něm chtít jednat. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby došlo k nějaké dohodě. Ta je vždy lepší než dlouholetý spor. K dohodě ale musí přispět obě strany. Vysočina uzavřenou smlouvu z roku 2009 interpretuje jako obchodní vztah, ve kterém naše společnost nese veškerá rizika. Kraj ve výsledku na náklady přispívá částkou 82 korun na vlakový kilometr a po nás stále požaduje, abychom veřejnou dopravu na jeho území zajišťovali za tuto cenu. Vysočina přitom sama tvrdí, že reálná cena je 195 korun za vlakový kilometr. Trvale nás tak odsuzuje do provozní ztráty,“ popsal spor ředitel Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) Boris Čajánek.

Sazba za vlakový kilometr je nepřiměřeně nízká
Podle JHMD kraj navíc popírá, že by si u dopravce objednal dotovaná vozidla. „Přitom jejich pořízení je zakotveno ve smlouvě. Museli jsme proto na některé zástupce Vysočiny podat trestní oznámení pro podvod a nesprávný úřední postup. Není přece možné z uzavřené smlouvy vytrhávat jen části, které se hodí kraji, a úplně opominout, že právě ten se ve smlouvě zavázal hradit náklady v souvislosti s dotovanými vozidly. Každý soudný člověk pochopí, že v době, kdy se zdražuje nafta a roste inflace, není možné jezdit za 82 korun za kilometr. Jihočeský kraj nám hradí 138 korun za vlakový kilometr, rozdíl mezi přístupy krajů je tedy na první pohled zřejmý. Smlouva by nám měla zaručit úhradu nákladů a přiměřený zisk do výše pěti procent, stejně jako jiným dopravcům v kraji,“ dodal ředitel.

Podle smlouvy by měl Kraj Vysočina platit prokazatelnou ztrátu, která z provozování dopravy vyplývá. „Tak se ale neděje. Jednáme navíc nejen o narovnání, ale také o délce provozu. Sazba, kterou nám Vysočina doposud platí, je nepřiměřeně nízká a nepokrývá provozní náklady. Nejhorší na tom je to, že oni ví, že reálná cena za naši službu je vyšší, než nabízejí. Nemůžeme dotovat veřejnou dopravu na Vysočině. Jsme jediný dopravce v kraji, který je takto diskriminován,“ doplnil ředitel JHMD.

Úzkokolejka má historicky na Vysočině své místo
Firma JHMD provozuje úzkokolejku i v Jihočeském kraji, který podle smlouvy z roku 2019 platí plnou prokazatelnou ztrátu korun za vlakový kilometr. Na Vysočině jde pouze o 29 kilometrů úzkorozchodné dráhy, která vede přes Kamenici nad Lipou, Černovice a Včelničku až do Obrataně. „Jsme přesvědčeni, že úzkokolejka má své místo i na Vysočině a bylo by logické, spravedlivé a rozumné, pokud by k nám Kraj Vysočina přistupoval stejně jako Jihočeský kraj,“ posteskl si Boris Čajánek.

Pokud nedojde k dohodě, reálně hrozí, že úzkokolejka na Vysočině skončí. „Významné je především dopravní spojení z Jindřichova Hradce do Kamenice nad Lipou a pak dál mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní. Cestující potom mohou pokračovat normální železnicí ve směru z Obrataně na Tábor. Úzkokolejka má pro region rozhodně význam a její provoz je už tradiční. Byla by škoda, kdyby úzkokolejka na Vysočině přestala existovat. Jezdíme tam od roku 1907 a proto máme zájem o dohodu s Vysočinou,“ poznamenal ředitel JHMD.

Nejdůležitější je plnění závazku veřejné služby
Smlouva, kterou JHMD mají s Krajem Vysočina uzavřenou, platí do poloviny října roku 2024 a udržitelnost dotovaných vozidel je do roku 2026. „I o tom s Vysočinou jednáme. Evropská unie určila pravidla pro délku dotačního projektu a pro výši kompenzace. Podle rozhodnutí Evropské komise by měla vozidla na úzkokolejce jezdit do roku 2026. Kraj Vysočina by měl využít toho, že ministerstvo dopravy přispívá krajům na regionální železniční dopravu. Pokud by Vysočina použila tyto peníze stejně jako Jihočeský kraj a platil nám náklady tak, jako národnímu dopravci Českým drahám, nemusel konflikt vůbec vzniknout. Kraj Vysočina nám ale účelové peníze, které obdržel od ministerstva, krátil v náš neprospěch. Nedodržel tak smlouvu uzavřenou s ministerstvem dopravy a Asociací krajů. Plnění závazku veřejné služby je pro nás nejdůležitější, bez toho úzkokolejka na Vysočině nebude existovat. Pouze základní dopravní obslužnost po všechny dny v týdnu zajistí i prostředky na údržbu tratě. Bez denního provozu by byla trať mrtvá a odsouzená k zániku,“ doplnil Boris Čajánek s tím, že parní vlaky a nostalgické jízdy pak jsou atrakcí, která má význam pro rozvoj turistického ruchu v regionu.

Dodatek ke smlouvě, který řeší dotovaná vozidla, zatím na letošní rok podepsaný není. „Podali jsme už v roce 2019 správní žaloby k ministerstvu vnitra. To by mělo autoritativně o uzavření smlouvy rozhodnout. Ke sporu navíc už existuje pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který je v náš prospěch. My přesto stále upřednostňujeme uzavření dohody,“ připomněl ředitel Čajánek. Rozsudek mimo jiné zrušil původní rozhodnutí ministerstva vnitra z roku 2019, které tvrdilo, že na uzavření dodatku ke smlouvě není právní nárok.

Vysočina komentuje stručně: Nic nedlužíme
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek se ke sporu s JHMD vyjádřil pouze stručně. „Podle názoru kraje dopravci opravdu žádné úhrady nedlužíme. Po celou dobu smluvního vztahu postupujeme podle platné smlouvy. Dopravci nyní navrhujeme uzavření dodatku, na základě kterého by došlo k dofinancování podle smlouvy od roku 2019 do současnosti a tím i k aktualizaci sazby za vlakový kilometr. S ohledem na podání JHMD k ministerstvu vnitra jsme teď v očekávání rozhodnutí, po kterém by k dohodě mohlo dojít,“ uvedl hejtman Schrek s tím, že žádné informace o podaném trestním oznámení nemá. „Tuto informaci vám musí potvrdit ten, kdo podání iniciuje, případně ten, kdo jej přijímá. Kraj Vysočina tuto informaci nemá.“