Jak zhodnotíte uplynulou sezonu?

Hodnocení bych rozdělil na A tým a B tým. Co se týče A týmu, tak se mi sezona hodnotí velmi dobře. Vyhráli jsme na podzim, na jaře i celkově s velkým náskokem a postoupili jsme. I naše skóre o něčem svědčí a jsem rád, že jsme byli produktivní a vzadu hráli účelně. Samozřejmě jsme hodně z obdržených branek dostat nemuseli. Ve spoustě zápasů jsme se uspokojili s výsledkem a nechali si dát zbytečné góly, ale beru to tak, že se to stává v každém mužstvu. Mimo celé soutěže jsme vyhráli i soutěž slušnosti, za což jsem moc rád, protože se nám to povedlo už podruhé za sebou. Trošku mi to zkazila červená karta Michala Kysely v zápase se Sedlicí, která byla navíc úplně zbytečná. Mimo výborných fotbalových výkonů jsou hráči i disciplinovaní a to je moc důležité. Co se týká B týmu, tak jsem hodně nespokojený, protože skončil celkově druhý, kdy po podzimu byl první a na jaře byl až třetí za Skálami a Miroticemi. Myslím si, že kvalitou kádru a tím, že tam chodili pomáhat kluci z áčka, to mělo být jednoznačně první místo a postup. Bohužel se tak nestalo a mohu jen poblahopřát Skalám, které byť mají starší mužstvo, dokázaly soutěž vyhrát. Přeju jim, ať se jim v okresním přeboru daří. My jsme měli doma Skály porazit za tři body, to se nestalo a vyhráli jsme až na penalty. To byl rozhodující bod, který nám ve finální části chyběl. Velký vliv na konečné umístění mužstva měl úvod jara, kdy jsme nezvládli a prohráli zápasy v Božeticích a Sepekově. Doma jsme nedokázali porazit Mirotice, které u nás dokázaly po penaltách vyválčit dva body. Tam se lámal chleba, a i když si pak znovu mužstvo sedlo a začalo hrát fotbal, který jsme chtěli, už bylo pozdě. Skály si náskok udržely a vyhrály zaslouženě. Že béčko nepostoupilo, mě mrzí i z toho důvodu, že kádr je tvořený mimo starších hráčů hráči, kteří jsou pod čarou áčka a mladými kluky, kteří by měli hrát co nejvyšší soutěž. Co mě naopak u béčka potěšilo, bylo to, že vyhrálo pohár OFS. Toho si cením, protože dokázalo porazit jak Smetanovu Lhotu, která sestoupila z B třídy, tak Krč a ve finále si poradilo s postupující Královou Lhotou. Takže sílu toto mužstvo mělo a v okresním přeboru by hrálo důstojnou roli.

Ještě před dvěma lety jste hráli okresní přebor. Co všechno se od té doby změnilo?

V sezoně 2015/2016 jsme hráli okresní přebor. Po její podzimní části skončil trenér Jiří Peroutka, kterému jsem dělal asistenta. Poté jsem byl oslovený, abych pokračoval v práci jako hlavní trenér. Než jsem do toho šel, chtěl jsem si hlavně s hráči ujasnit některé věci, které měly mít zásadní význam na fungování a hru mužstva. Také jsem samozřejmě řešil tréninkovou morálku, která byla, jako v každém oddílu, hodně bídná. Dále jsem oslovil své bývalé spoluhráče, kteří v Semicích už nějakým způsobem fungovali, aby mi pomohli. Myslím, že to byla dobrá volba a Milan Slabý, Radek Lindaur společně s Petrem Sochůrkem se s rolí asistentů zhostili velice dobře. Udělali jsme zimní přípravu a byl jsem příjemně překvapený, že vše fungovalo. Kluci měli chuť a odrazem toho bylo jaro, které jsme vyhráli s obrovským náskokem a skončili jsme druzí, pouhý bod za postupující Putimí. V létě jsme byli osloveni, jestli bychom nechtěli, jako nejlepší tým na druhých místech, do B třídy, což jsme akceptovali. V loňské sezoně jsme tedy hráli B třídu a to s mužstvem, které hrálo, až na dvě výjimky, na jaře v okresním přeboru. Mám názor, že hráči, kteří si vyšší soutěž vykopají, tak by si ji měli také zahrát. Mužstvu jsme věřili a to se nám odvděčilo svými výkony a hrou. Celkově jsme skončili šestí a to byl pro nás obrovský úspěch. Navíc, kdybychom si v některých utkáních nevybrali nováčkovskou daň a natrápila nás zranění, mohli jsme klidně být i výš.

 Po zrušení píseckého béčka se vám vrátili vaši odchovanci. I to vám asi pomohlo.

Tohle nám podsouvají všude, kam přijedeme, ale je to tak, že Luděk Zborník, Pavel Keclík a David Buchtele studují a nemohli jezdit na tréninky píseckého béčka. Po problémech, které v Písku byli, kluci přišli s tím, že by se chtěli vrátit do Semic, kde bydlí a s fotbalem začínali. Osobně si myslím, že ve dvaadvaceti letech jít z krajského přeboru do B třídy není to, co bych schvaloval. Nicméně když kluci měli chuť a jinde hrát nechtěli, tak jsme to akceptovali a samozřejmě nám to pomohlo. Navíc bylo písecké béčko zrušené a i to byl důvod, který tu touhu kluků vrátit se do mateřského klubu, ještě umocnil. Dále do mužstva před sezonou přišel zkušený Martin Škulina.

Kdy vás poprvé začaly napadat postupové myšlenky? Myslel jste na A třídu už před sezonou?

Před sezonou jsme museli vyřešit kádr A mužstva. Nechali jsme v něm patnáct lidí a zbytek hráčů se přesunul do nově vzniklého béčka. Někteří to možná brali trochu jako podraz, protože najednou měli hrát okresní soutěž. Nicméně takhle je to asi všude. Pro mě bylo milejší, když kluci budou hrát za béčko, než aby seděli na lavici. Věřil jsem, že po posílení musíme skončit do třetího místa. Milan Slabý od začátku tvrdil, že nic jiného než první místo nás zajímat nebude. Už při prvním zápase v Sedlici došlo na špičkování, kdy Milan řekl svému bratrovi Jirkovi, který v Sedlici bydlí: Koukej, tohle mužstvo vyhraje B třídu. My jsme tam paradoxně prohráli 1:0. Je ale pravda, že jsme hráli v sestavě, která už v jiných zápasech nenastoupila, protože někteří kluci byli ještě na dovolené a někteří nemocní.

Až na začátek sezony, kdy jste prohráli v Sedlici a Mirovicích, jste nenašli přemožitele. Jaký je to pocit vyhrát soutěž takto suverénním způsobem?

Pocit je to hezký. Jsem strašně rád, že jsem toho součástí. O Sedlici jsem už mluvil a do Mirovic jsme také nejeli úplně kompletní. Vedli jsme sice po prvním poločasu 1:0, ale ve druhém Mirovice srovnaly krásnou střelou z přímého kopu a v poslední minutě daly vítězný gól znovu po standardce. Na druhou stranu, Mirovice vůbec nejsou špatný tým a nám se na ně dlouhodobě nedaří.

V soutěži jste nastříleli devadesát devět branek a pouze dvacet šestkrát inkasovali. Co říkáte této bilanci? Mrzí vás, že jste nedosáhly na stovku?

Fotbal, který praktikujeme, mě baví a chci v něm pokračovat. Jsem rád za těch devadesát devět gólů, byť jsme chtěli pokořit hranici sta branek. Když jsme pět kol před koncem věděli, že by se muselo stát něco hodně špatného, abychom nevyhráli soutěž, tak jsem v nadsázce kvůli motivaci klukům řekl, že když dají sto gólů, tak se nějak ukážeme. Chybělo málo. Ale opravdu mě to nemrzí. S šestadvaceti inkasovanými góly jsem spokojený a svědčí to o dobré obranné hře mužstva.

Hodně utkání jste dokázali vyhrát rozdílem třídy. Je nějaký soupeř, který vás hodně trápil, a nevěděli jste si s ním rady?

Myslím si, že herně nás netrápil asi nikdo. V Mirovicích nám dělala problém agresivita domácích a i u nás uhráli bod, když to byl hodně kvalitní zápas z obou stran, ale nedopadl podle mých představ. Neseděla nám hra Sepekova a to hlavně na jejich hřišti. Doma jsme ho porazili 4:0. Na konci podzimu jsme ztratili po remíze body ještě v Chyškách, kde se moc nevyhrává. Tam jsme prohrávali hned od začátku po naší chybě v rozehrávce, a i když jsme je přehrávali, tak jsme nedokázali dát více branek a vyrovnali jsme až ke konci zápasu. S bodem jsem ale byl spokojený. Dalším těžkým soupeřem bylo Hradiště. Hráči jsou tam dobře trénovaní a klub má velkou mládežnickou základnu. Oba dva zápasy byly vyrovnané a Hradiště proti nám odehrálo výborná utkání. Do toho podzimního střetu se Hradišti moc nedařilo, na nás se ale sešlo v nejsilnější sestavě a bylo to znát. Od té doby se Hradiště zvedalo. Na jaře zápas skončil remízou, měli jsme o jednu gólovku asi víc, ale plichta byla spravedlivá. Kluci ale věděli, že herně měli na všechny soupeře.

Když už bylo téměř jisté, že soutěž vyhrajete, shodli jste se jednohlasně na postupu nebo byl někdo proti?

Někdy po třetím jarním kole, kdy jsme už měli náskok, se o tom začalo mluvit nejen u nás ale všeobecně na Písecku. Všichni se mě ptali, jestli postoupíme. Udělal jsem to stejně, jako když se postupovalo z okresního přeboru. Každý hráč napsal na papír, jestli chce zůstat v Semicích a jestli chce postoupit. Týkalo se to všech hráčů a sto procent bylo pro. Na základě tohoto se postup do A třídy bral jako hotová věc.

Kdo z hráčů je podle vás tahoun týmu a proč?

Fotbal není hra jednotlivce. Musí se vytvořit tým. Nemám rád podobné škatulkování. A dále je vše o partě.  

Zklamal vás v nějakém zápase výkon vašich svěřenců?

Pokud si dobře vzpomínám tak ne. Byl jsem samozřejmě nespokojený s už zmíněnými zápasy, ve kterých jsme ztratili body, ale nedělal jsem si z toho těžkou hlavu.

Máte v hledáčku nějaké další nové hráče, které by mužstvo pro A třídu posílili?

Budeme se držet toho našeho, tedy když si mužstvo A třídu vykopalo, tak ať si ji zahraje. Máme vytipované dva kluky. Potřebujeme hráče do obrany, protože když se nám zranil David Buchtele, tak museli hrát na beku hráči, kteří s tím sice mají zkušenosti, ale jsou to záložníci. Chceme tedy přivést krajního obránce.

Chystá se z hráčů někdo odejít?

Mám informaci, že všichni hráči jsou v Semicích rádi a nikdo se odejít nechystá.

Jak bude vypadat letní příprava?

Letní příprava začne 21. července, kdy pořádají kluci asi osmý ročník nohejbalového turnaje Prase Cup. Oficiálně pak začínáme 23. července. Bude to třítýdenní blok, je to asi kratší, ale podle mě to stačí. Je lepší, když si kluci užijí dovolenou a rodiny. První týden bude trénink každý den plus ve středu 25. července máme první přípravné utkání proti Hradišti. Dál bychom měli hrát v sobotu 28. července s protivínským áčkem.  Ve středu 1. srpna k nám přijede áčko Milevska, v sobotu 4. srpna nás čeká turnaj v Podolí a generálku bychom měli hrát doma v sobotu 11. srpna s Bernarticemi, které hrají druhou skupinu A třídy. Béčko bude hrát 28. července na turnaji v Kovářově. Dále je přihlášeno do poháru OFS. Další přípravné zápasy se ještě doladí. V béčku skončil z časových důvodů na trenérském postu Petr Sochůrek.

Jaká bude vaše vize v A třídě? Kde byste se chtěli v tabulce pohybovat?

Uvidíme, jaká bude tréninková morálka v letní přípravě. V minulém přípravném období jsme se už konfrontovali s mužstvy z vyšší soutěže a měl jsem z toho dobrý pocit. Pokud nebudou rozhodovat zápasy jiné vlivy, myslím si, že bychom měli hrát v klidu střed tabulky.

Hodně vás v průběhu sezony mrzela malá návštěvnost diváků. Čím si jí vysvětlujete a budete chtít něčím lidi na semický fotbal natáhnout?

Nevím, co víc dělat, hrajeme dobrý fotbal, zázemí je krásné a bufet funguje. Těžko říct, proč lidi nechodí. Vadí mi to, protože fotbal se hraje pro lidi. Nevím, čím ty lidi více přitáhnout. Pro fotbal v Semicích se začalo dělat hrozně moc, hlavně z vlastních zdrojů. Výbor i hráči pracují na vylepšení zázemí i hrací plochy. Všechno se dělá brigádně. Hráči i vedení se moc snaží a ve finále diváci stejně nepřijdou. Mohu jen doufat, že je přitáhneme na vyšší soutěž a kvalitní fotbal. To je jediné na co je k nám můžeme dostat.

Chcete ještě něco dodat?

Chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří v Semicích jeví o fotbal zájem, co nám pomáhají, výboru, hráčům a sponzorům. Mým přáním je, aby chodilo více lidí, náš fotbal je bavil a byl podpořený i dobrými výsledky.