Do preventivní akce se v Jihočeském kraji zapojily čtyři pneumologické ordinace. „Letos přišlo méně lidí než obvykle – velmi pravděpodobně kvůli strachu z koronaviru, a to i přesto, že ordinace dodržují veškerá hygienická opatření,“ říká lékařka Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

IPF je nemoc, která mění jemnou tkáň plicních sklípků na husté vazivo a plíce tuhnou, pacientům ubývá plocha na dýchání a nemoc bez léčby zabíjí do pěti let. Pokud se na IPF přijde včas, nasazení vhodných antifibrotických léků umí pacientům významně prodloužit život.

„Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Při poslechu plic slyšíme u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček,“ říká Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

„Nižší zájem o letošní den otevřených ambulancí odráží obavy nemocných z návštěvy lékaře kvůli koronavirové pandemii. Pacienti by se ale neměli bát chodit k lékaři a řešit s ním své zdravotní obtíže. Pozdní stanovení diagnózy IPF totiž výrazně zhoršuje vyhlídky pacienta a v extrémních případech může být překážkou zahájení účinné léčby,“ upozorňuje doktorka Šterclová a doplňuje: „Pacienti si mohou ve zdravotnických zařízeních dojednat konzultaci tak, aby ani oni, ani lékař nebyli zbytečně vystaveni riziku přenosu infekce koronavirem. S řadou onemocnění se totiž pojí takzvané riziko z prodlení, které dramaticky zhoršuje životní vyhlídky pacienta.“

Akce se letos konala pátým rokem. „Za tu dobu se povědomí o nemoci zvýšilo, a to nejen mezi laickou veřejností, ale i mezi našimi kolegy lékaři,“ dodává Ivana Čierna Petrová.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza (IPF) poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do pěti let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky.