„Je to o svobodě nákupu léků pro pacienty, kterých si vážíme a můžeme tak vybírat to, co je pro ně nejvhodnější a objednávat z více zdrojů. Nejsme tedy vázaní žádným vedením, od koho smíme nakupovat a od koho ne. Nenakupujeme ale tak výhodně jako nemocniční lékárny a řetězce. Přežíváme, jak můžeme, protože si stále myslíme, že to má smysl pro naše zákazníky i pro nás,“ vysvětlila spolumajitelka písecké lékárny U Floriána Lenka Bártová. Ale například lékárnu v Čížové musela jako provozovatelka bohužel zavřít.

Česká lékárnická komora se již léta snaží prosadit, aby se léky na předpis prodávaly ve všech lékárnách bez rozdílu za stejných podmínek. Tedy bez doplatků nebo se stejnými doplatky v soukromých lékárnách i lékárnických řetězcích. Boj je to zatím marný. Ani Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ani vláda nic takového zatím nedokázaly prosadit.
Také podle předsedy spolku Vaši lékárníci CZ Aleše Nedopila jsou malé lékárny znevýhodňovány před velkými řetězci. „Jsou tlačeny na hranu ziskovosti, čímž zaniká primární zdravotní péče v regionech a na venkově,“ přednesl Nedopil na celonárodním sněmu lékárníků v roce 2019. Podle něj je potřeba vytvořit pevná pravidla pro síť lékáren a zajistit transparentní zacházení s bonusy od výrobců léčiv, které by se měly vrátit zpět do zdravotního pojištění.

Díky neexistující regulaci v prodeji léčiv zanikly nejen lékárny v malých obcích, ale i ve městech jako například lékárna Na Sídlišti ve Strakonicích vedle zdravotního střediska. Dnes se tam prodává oblečení.

Také odborná zástupkyně pro strakonické lékárny U Otavy a U Červeného hroznu Martina Kociánová vysvětlila, že tyto soukromé lékárny si také chtějí zachovávat svobodu v možnosti nákupu léčiv. „Jediná podpora, kterou máme, je u organizace Tradiční lékárny Pharmapoint, kde je sdruženo přes 230 soukromých lékáren, a která nám všem pomáhá s propagací především ve vydávání akčních letáků a dalších doplňkových služeb,“ popsala Martina Kociánová.

Písecká lékárna U sv. Anny je také jedna ze soukromých lékáren, která se snaží udržet na trhu přesto, že nepatří do řetězců. „Není to jednoduché, ale je to svobodné rozhodování v nákupech léčiv. V celém vyspělém západním světě jsou léky na předpis za stejnou cenu ve všech lékárnách a konkurují si jen ve službách, prodeji kosmetiky a ostatního doplňkového prodeje. Protože tomu u nás tak není, chybí lékárny v malých obcích,“ říká majitel lékárny Marek Bárta.
Ztráty malých lékáren spočívají i v tom, že nakoupí větší množství léku, který firma prodává za určitou cenu do konce nějakého měsíce a prvním dnem následujícího pak spadne cena i o polovinu. Majitelé lékáren se pak musí přizpůsobit prodeji za poloviční cenu a okamžitě tratí. To je jeden z důvodů, proč nakupují minimum léčiv na sklad a léky raději objednávají. Pacient tak na lék musí čekat i několik dnů, protože větší ztráty si malá lékárna nemůže dovolit.
„Dalším problémem je, že se čím dál více zkracuje trvanlivost léčiv a velké množství se jich pak vyhazuje, zatímco by mohly pomoci například v rozvojových zemích. Dříve měli některé léky trvanlivost i pět let, dnes třeba jeden rok,“ dodává Marek Bárta.