Starosta Rada uvedl, že kraj už před dvěma roky rozhodl, že lékařskou službu první pomoci bude financovat pouze v obcích s rozšířenou působností. Těchto měst s výkonem státní správy je v kraji sedmnáct, v okrese Tábor jsou dvě – Tábor a Soběslav. V Soběslavi a Táboře zůstane lékařská pohotovost zachována. 

„Dva roky u nás fungovala pohotovost na výjimku od kraje, pro příští rok už ale výjimku nedostaneme a k 31. prosinci u nás pohotovost skončí,“ informoval starosta zastupitele. Provoz pohotovosti stojí ročně 1,250 milionu korun. Kraj jej dotoval částkou 850 tisíc a zbytek hradilo město. Jak ale potvrdila zastupitelka a lékařka Taťána Jirousová, která s kolegyní Hanou Blažkovou patřila k několika málo lékařům, ochotným na pohotovosti sloužit, na pohotovost dnes stejně lidé nechodí. 

„Když veselská pohotovost vznikla, tak fungovala. Ale s rozvojem sítě zdravotnické záchranné služby a emergency v nemocnicích, tak pacientů ubývalo. Navíc pohotovosti nemají vybavení jako EKG, CRP nebo sono a návštěvnost je tam dnes v průměru 1,2 člověka na službu. Navíc lidé tam nechodí s životem ohrožujícími stavy. Spíš přijde člověk, kterému se přes den nechce čekat u svého praktika,“ popsal situaci starosta. 

Zastupitelka Taťána Jirousová to potvrdila: „Lékařská pohotovost skutečně ztrácí smysl. Zpočátku chodilo za službu i dvacet lidí, dnes jsou i dny, kdy nepřijde nikdo.“ Podotkla, že kdyby veselské lékařky jezdily sloužit do Soběslavi, mohlo by to tam napomoci obsazení služeb, s čímž je i tam problém. Z ušetřených peněz by se mohla pohotovost vybavit potřebnými přístroji. Lékařka Jirousová vyslovila i myšlenku, že kdyby pohotovost měla v Soběslavi společné sídlo se záchrankou, bylo by možné spolupracovat na určení pacientů, indikovaných pro záchranku a pro pohotovost.

Ředitel veselského centra sociálních služeb TEP Jan Vavříček potvrdil, že v budově se od ledna s pohotovostí už nepočítá. Taťána Jirousová apelovala, aby město ještě vyřešilo, kde bude instalována schránka na žádanky o sanitku, která dosud je na pohotovosti.