„Naši novou výstavu jsme nazvali Wachtelové, odkaz čtyř generací lesníků. Asi všichni Jindřichohradečáci o této rodině už někdy slyšeli. Jejich odkaz přetrvává dále, i když tu už sto deset let nejsou. Mám tedy radost, že si k nám na vernisáž našla cestu krev Wachtelů z celé Evropy, a to především vnuk posledního lesmistra Georg Nicolaus Wachtel se svou rodinou,“ zmínil Michal Kotyza, který Zámecký mlýn spravuje.

„Nechci mluvit o jednotlivých Wachtlech, od toho je vlastně ta výstava. Rád bych ale zmínil, že vztah lidí k lesům se od středověku hodně proměnil. Na začátku se lidé lesa báli a potom ho začali využívat k hospodaření, třeba k pastvě dobytka. V raném novověku se ale lesy začaly v podstatě drancovat. Po vyústilo ve vydání zákona za doby Marie Terezie, který měl hospodaření v lesích napravit. V její době lesy ve většině případech patřily šlechtě,“ řekl ředitel jindřichohradecké pobočky Státního oblastního archivu Pavel Holub.

A právě za doby Marie Terezie přišel na Jindřichohradecko první z rodu Wachtelů, který byl ve službách rodu Černínů. Před jeho příchodem se dřevo ze zdejších lesů těžilo nahodile a sloužilo k potřebě chlumských hutí. Jiří Mikuláš Wachtel se už snažil o výrobu užitkového dříví, ale stále vítězila myslivost. Změna nastala na přelomu 18. a 19. století. V roce 1789 byl jmenován lesmistrem jindřichohradeckého panství jeho syn Jan Tadeáš Wachtel, který se věnoval přirozené obnově lesa. V 50. letech 19. století nastal přelom v lesním hospodářství v okolí Jindřichova Hradce tím, že došlo ke splavnění řeky Nežárky. Tomu už přihlížel nový lesmistr panství Jiří Ferdinand Wachtel, syn Tadeáše. Za jeho služby byly jindřichohradecké lesy řádně zaměřeny a zpřístupněny cestami.

A zcela nový směr v lesním hospodářství na Jindřichohradecku nastal za jeho syna Jiřího Václava Wachtela, který zde působil do roku 1912 a byl posledním zástupcem významného lesnického rodu. O lesy se staral vzorně a byl také velkým zastáncem přirozeného zmlazování porostů. To si poprvé vyzkoušel v roce 1869 v revíru Markýta. Dosáhl velkých úspěchů, které lesníci obdivovali. V roce 1893 jeho práci ocenili také účastníci lesnického sjezdu, který se konal na jindřichohradeckém panství. Tím se zdejší lesy proslavily po celém Českém království i mimo něj.