„Přijeli jsme sem poprvé, základnu jsme si pronajali od DDM Tábor. V minulých letech jsme jezdili do Nymburka nebo Jičína, letos jsme tady – nejdál od našeho města. Máme třicet dětí, v každé chatce bydlí po čtyřech,“ popsala vedoucí výpravy Andrea Matoušová.

Děti během týdne stihly výlety na zámek Červená Lhota, do Husitského muzea i táborského podzemí, navštívily také bazén a samotné DDM v Táboře. „Dali jsme si tam oběd, pak jsme šli plavat. Děti měly štěstí, protože svítilo sluníčko, mohly i ven. Zvažujeme ještě zoologickou zahradu v Táboře, ale to se uvidí podle počasí,“ dodala Matoušová.

Základna s příběhem

Letní tábor Palcát funguje od roku 1964. V začátcích se spalo ve stanech, umývárny kryla plachta a kadibudky byly běžným standardem. Proměnu areálu během posledních desetiletí popsal ředitel DDM Tábor Josef Musil.

„Chatky máme z Mladé Vožice, kde je nikdo nevyužíval, tak jsme je převezli sem. Stejně tak jsme sehnali původní jídelnu – montovanou, která už tu ale není. Od roku 1991, kdy jsem nastoupil jako ředitel, jsme se pustili do investic. Postavila se zděná jídelna, vznikla chatka pro správce, přibyly klubovny v patře.“

V roce 2002 po povodni prošly chatky kompletní výměnou. Také se podařilo doplnit i sportovní zázemí – například horolezeckou stěnu a hřiště s umělým povrchem. „Na tom hřišti se hraje i po dešti. Děti nejsou od bahna, nejsou mokréý. Umělou trávu máme od roku 2014, letos jsme ji zrevitalizovali – vyčesali, dosypali písek, postříkali proti mechu.“

Jihočeský kraj před časem vypsal grant na podporu prázdninových pobytů pro rodiny s dětmi. Peníze směřovaly hlavně k podnikatelům, což se řediteli DDM Tábor příliš nezamlouvalo.

„Já jsem se naštval, dojel jsem tam a řekl jsem, že taky zajišťujeme věci pro rodiny s dětmi. Nakonec nám dali 850 tisíc z kraje,“ popisuje Musil. Právě z těchto peněz vznikla nová horolezecká stěna.

„Než si hasiči postavili vlastní, jezdili sem trénovat. A když jsme tu stěnu slavnostně otevírali, tak ji pan starosta z Plané vylezl – v polobotkách. A to už něco znamená.“ sdělil s úsměvem Josef Musil.

„Ředitel se stará, ředitel má“

Zázemí jídelny je dnes na úrovni moderní školní kuchyně – nerezové vybavení, oddělené přípravny, klimatizace i konvektomat. „Když sem přijede kuchařka z mateřské školy, tak se rozhlídne a říká: jak to, že vy máte konvektomat? Já celý rok ve školce vařím a nemáme. Tak jsem odpověděl: ředitel se stará, ředitel má.“

V jídelně se najednou stravuje celý tábor, a když prší, přesune se program do kluboven v patře. „Každý si najde svoje. Děti si udělají, co je baví, nehlučí na sebe. Jakmile se vyčasí, vyběhnou zase ven.“

Wifi je pro vedoucí, ne pro děti

Jedním z aktuálních témat tábora je i připojení k internetu. Na základně funguje wifi, ale děti k ní nemají přístup. „My jsme ji dětem nedali, je zaheslovaná. Vedoucí ji používají, aby mohli poslat fotky rodičům – ti se podívají, že jsou děti v pořádku, a můžou zase v klidu pracovat,“ vysvětlila Matoušová.

„Vedoucí mají možnost to heslo dětem dát, pokud sami chtějí. Ale je lepší, když o tom děti ani nevědí. Místo toho si hrají s míčem, zkouší paddleboardy, jezdí na raftech nebo střílí z luků a vzduchovek.“ sdělil Musil,

Děti píšou dopisy, pošťačka je vozí

I v digitální době tady zůstává prostor pro klasickou korespondenci. Na základně funguje schránka, kde děti dopisy vhodí a vedoucí je odvezou na poštu. „Když přijedou děti z Frýdku, to sem pošťačka jezdí více. Vozí dopisy a balíky.“

Režim je dnes již volnější, stále záleží na vedoucím

Táborový režim se v čase mění. Rozcvičky nejsou povinné, večer občas hraje hudba a děti si ještě jdou zahrát. „Ale na snídani přijdou čistý, učesaný a probuzený,“ podotýká ředitel. „Trumpeta? Tou už se netroubí. Ale máme ji vystavenou.“

Zkušenosti, které zůstávají

Josef Musil je s letními tábory spojený od dětství. „Začal jsem jezdit v osmi. Pak jsem byl instruktor, zástupce hlavního vedoucího, vedoucí, sporťák. No a zůstalo mi to celý život.“

Závěrem ředitel sdělil, že jsou stále volné kapacity na zájmové kroužky v DDM Tábor.

Pokračování článku naleznete ve středečním vydání Táborsko.