Lidé mohou chodit do obory na houby. Schwarzenberská obora ale usiluje o zákaz



Také ve Schwarzenberské oboře Květov už se lidé setkali s tím, že je hajní z orlické Lesní správy z lesa vyháněli, vyhrožovali jim přivoláním policie a pokutou. Ministerstvo zemědělství se minulý týden v tisku jasně vyjádřilo, že veřejnost má na vstup do lesa právo. A to i do oplocené obory. Z tohoto důvodu také majitel obory při jejím zřizování musí vybudovat takzvané přelízky, kterými se dá plot překonat. Majitel obory však může požádat příslušný správní orgán o vydání dočasného zákazu vstupu do obory v době kladení mláďat nebo kvůli pořádání lovu. Ivan Pfeifer z Jetětických Samot bydlí v sousedství Schwarzenberské obory Květov a pustil se v této věci s Lesní správou Orlík nad Vltavou do sporu. Od zástupce ředitele pro provoz Lesní správy Jana Červenky obdržel písemně jeho pohled na věc.
Lesníci to vidí jinak
Jan Červenka argumentuje, že zákaz vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu platí pro veřejnost z titulu lesního zákona. Schválením obory příslušným úřadem státní správy podle něj logicky nástává omezení veřejnosti. „Obecně bývá vstup do obory zakázán, zde došlo ke vzájemné dohodě, že bude zachován přístup pouze pro pěší po dosavadních turistických stezkách. Jakékoliv opuštění stezky volně do lesa, jakož i přelézání plotu na sběr hub, je tedy porušením zákazu a dohod,“ uvádí Jan Červenka v dopise Ivanu Pfeiferovi.
Jan Červenka připomíná, že hajní se chovají jako personál, pečující o soukromý majetek, a že hrozby přivolání policie jsou zcela legitimní. A že pokud hajný použije průkaz myslivecké stráže, stává se úřední osobou, která může jiné legitimovat, zadržovat, předvádět na policii nebo udělovat pokuty. Zástupce ředitele Lesní správy v této korespondenci z loňska podotýká, že současnou situaci považuje za přechodnou, než si lidé zvyknou na nový stav a opustí své zvyky z dob socialismu. Jelikož návštěvníci působí údajně v lese škody, avizoval Jan Červenka zájem majitele oboru úplně uzavřít.
Znovu o podjatých milevských úřednících?
Dne 2. září 2016 pak skutečně následovala žádost na Městský úřad Milevsko o vydání veřejné vyhlášky, která by nařídila dočasný zákaz vstupu do Schwarzenberské obory Květov od 1. října 2016 do 31. prosince 2016 a poté vždy od 1. dubna do 31. prosince, a to až do roku 2024. Žádost se odůvodňuje tím, že vyhláška má zabránit nadměrnému rušení březích samic spárkaté zvěře, omezení rušivých vlivů při kladení mláďat a péči o ně a v podzimním období pak zajištění bezpečnosti při individuálním lovu či společných lovech v oboře. Nekontrolovaný pohyb houbařů a cyklistů v oboře považuje ředitel Lesní správy Ivan Bambuškar za nežádoucí a uvádí, že jedná s Klubem českých turistů také o vyvedení značené turistické trasy ven z obory.
O žádosti společnosti Orlík nad Vltavou uzavřít oboru odbor životního prostředí městského úřadu dosud nerozhodl a spisy kolem toho už jsou pěkný štůsek, i když ještě zdaleka neváží tolik jako v případě sporu o pozemky honitby
ve Vůsí a Kučeři mezi myslivci z Jickovic a Janem Schwarzenbergem, kde milevský úřad věc řeší od roku 2006. Krajský soud v této věci označil úředníka Tomáše Kakose i jeho nadřízenou Andreu Ruckou za podjaté a věc poté krajský úřad letos v únoru musel předat k rozhodnutí na Městský úřad do Písku. Tam rozhodnutí dosud nepadlo. Napřed milevští úředníci nepředali do Písku spis kompletní a písecký úřad si musel zbytek dožádat. Nyní už má podle píseckého vedoucího odboru Miloslava Šatry vše potřebné pohromadě a spis příslušný pracovník odboru studuje.
Letitý případ pozemků ve Vůsí a Kučeři, kdy na milevské radnici opakovaně rozhodovali ve prospěch Schwarzenbské obory a Honební společenstvo Jickovice se proti tomu odvolávalo, je podobný nové kauze s žádostí o zákaz vstupu do obory tím, že Ivan Pfeifer rovněž namítl podjatost Tomáše Kakose a Andrey Rucké. Tajemnice městského úřadu Vladimíra Štorková shledala námitku podjatosti jako nedůvodnou, kraj toto rozhodnutí označil za vadné, tajemnice je tedy zdůvodnila jinak a znovu oběma těmto úředníkům věc ponechala. Ivan Pfeifer se nyní v červnu prostřednictvím advokáta Jaromíra Kyzoura proti tomuto rozhodnutí opět odvolal.
Mezitím advokát Vojtěch Filip, který zastupuje jickovické myslivce, dosáhl toho, aby policie začala vyšetřovat jeho trestní oznámení z roku 2015 na oba úředníky pro porušení zákona o myslivosti, neboť nezahájili správní řízení s Janem Schwarzenbergem, členy jeho rodiny a zaměstnanci za nepovolené odlovy zvěře. Trofeje z těchto nepovolených úlovků naopak milevský odbor životního prostředí vystavil na myslivecké výstavě, kterou spolupořádal. To přispělo k verdiktu, že jsou milevští úředníci podjatí.
Zmizí turistické trasy z obory?
Kromě otázky, zda milevský úřad opět vyjde schwarzenberskému panství vstříc a zakáže dočasně (ovšem ve skutečnosti dlouhodobě), veřejnosti vstup do lesa v oboře, je na stole ještě problém turistických tras. Ředitel lesní správy společnosti Orlík nad Vltavou Ivan Bambuškar v zářijové žádosti o znepřístupnění obory uvedl, že s Klubem českých turistů probíhají jednání o změně turistické trasy tak, aby nevedla oborou. Předseda milevského Klubu českých turistů Jan Mácha říká, že červená turistická trasa, která vedla okolo Vltavy z Červené na Hrejkovický potok, byla na žádost společnosti Orlík nad Vltavou přeložena. Nyní vede podél obory a poskytuje podle Jana Máchy i lepší výhledy. Ze strany turistické veřejnosti ale zaznívají hlasy, že je tato nová trasa absolutně neschůdná.
Další dvě turistické trasy – červená z Rukávče do Jetětic a zelená z Branic na Hrejkovický potok, oborou nadále procházejí. „Je skutečností, že se Orlík pokoušel turistické trasy jdoucí oborou zrušit, ale díky ústředí Klubu českých turistů se to nepodařilo a trasy zůstaly zachovány,“ konstatuje Jan Mácha. Potvrzuje tím, že i turisté mají na
zpřístupnění obory zájem a úředníci se s tím budou muset vypořádat.
Na prahu nové houbařské a borůvkářské sezony tedy platí, že vstup do Schwarzenberské obory Květov zakázaný není a neexistuje žádný důvod pro to, aby hajní lidi z obory vyháněli. Podle Ivana Pfeifera to ví i policie, která v případě přivolání proti návštěvníkům obory nijak nezasahuje. K případnému rozporu mezi lesním zákonem a deklarovaným
stanoviskem ministerstva zemědělství o přístupnosti lesa v oborách učinila redakce dotaz na toto ministerstvo.
Odpověď je zde:
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, nemají vůči sobě nadřazené postavení, protože každý z těchto zákonů upravuje zcela jinou problematiku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může na základě jednoho nebo druhého zákona (dle konkrétní situace) zakázat vstup na lesní pozemky (tedy i do obory), musí ale zákaz dostatečně zdůvodnit. Pokud s tím pak někdo nebude souhlasit, existují opravné prostředky, může se proti rozhodnutí odvolat ke krajskému úřadu.
Do obory je možno v souladu s lesním zákonem vstupovat na vlastní nebezpečí a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody včetně hub, tak jako v případě jiných lesních pozemků.
Vstup do obory nebo její části může omezit nebo zakázat obecní úřad obce s rozšířenou působností na návrh jejího uživatele podle zákona o myslivosti, zejména v době kdy se rodí mláďata, hnízdí ptáci nebo probíhá lov. V případě větrné kalamity nebo jiných extrémních situací (např. požárního nebezpečí), může obecní úřad obce s rozšířenou působností zakázat vstup do lesa podle lesního zákona. To se týká i lesa, který je součástí obory.
Markéta Ježková, tisková mluvčí, Ministerstvo zemědělství ČR
Ani to však není konec celého příběhu. Obce v okolí obory obdržely v těchto dnech žádost projektanta Martina Kreuzera, aby se vyjádřily k projektové dokumentaci k další žádosti majitele o rozšíření květovské obory na hranici z roku 1953 a zrušení přelízek do obory. Rozhodovat bude odbor regionálního rozvoje milevského městského úřadu, tedy nikoliv odbor životního prostředí, kde se namítá podjatost úředníků.
Diskuse k článku