Jednání, které začalo krátce po půl čtvrté, přilákalo značný počet obyvatel, především z Volar a Blažejovic. Setkání vedla Kateřina Perníkářová z odboru životního prostředí Jihočeského kraje. Na úvod představila průběh připomínkového řízení a rámec celého procesu.

Na ni navázala její kolegyně Pavla Doušková prezentací dosud zpracovaných studií v rámci posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Podle jejích slov zahrnuje dokumentace například hlukové a rozptylové studie, hydrogeologické posudky, hodnocení vlivů zásahu na přírodu a krajinu, posouzení dopadu na krajinný ráz i hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000. Zmínila také nevyhnutelné kácení lesních porostů v trase stavby, které by mohlo ohrozit některé vzácné druhy živočichů a rostlin.

Další část prezentace patřila Lence Šikulové, která se věnovala studiím týkajícím se evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (EVL a PO). „V obou navrhovaných variantách nebude mít akce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které tvoří soustavu Natura 2000,“ podotkla Lenka Šikulová.

K projektu se prostřednictvím dříve zaslaných připomínek vyjádřil také Boris Hůlka ze Správy Národního parku Šumava. „Nedostatky spatřujeme zejména v hydrologické části studie, dále pak části týkající se velkých savců,“ řekl. Martin Bláha z organizace Šumava domovem se mimo jiné dotazoval na plánovanou šířku silnice v některých problematických úsecích. „Zarazilo nás výrazné zkapacitnění úseku plánované rekonstrukce, které vlastně spíše vyhovuje nákladní dopravě,“ podotkl Bláha a zároveň upozornil na možné dopady stavby na místní ekosystémy.

Zmínil například výskyt ohrožených druhů, mezi nimi rysa ostrovida, u kterého by podle něj mohly během stavebních prací vznikat rušivé vlivy a následně i zvýšené riziko kolizí se zvěří v důsledku intenzivnější dopravy. Obavy podle něj panují také v souvislosti s řekou Blanicí, kde se vyskytuje perlorodka říční. Ta je podle červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody vedena jako celosvětově ohrožený druh.

K plánované rekonstrukci se vyjádřil také místostarosta Volar Bohuslav Kub. „Pro nás je samozřejmě důležitá bezpečnost našich občanů. To znamená, že kdyby se silnice rozšířila alespoň na studií doporučených 7,5 až 9 metrů se středovou čárou, bylo by to přínosné,“ uvedl. Připomněl zároveň současný stav komunikace. „V současné době je šířka silnice zhruba šest až 6,2 metru a postrádá větší opravu už asi dvacet let. Rozpadají se zde krajnice a při vyhýbání automobilů jsou řidiči často nuceni sjíždět z vozovky,“ dodal Kub.

Do diskuse vstoupil i chalupář z Blažejovic Michal Hořejší s tím, že projekt konzultoval s odborníky z ČVUT a podle jeho názoru by bylo vhodné doplnit některé studie. „Ač sám záměr nerozporuji, nesouhlasím se způsobem, respektive metodikou, na jejímž základě se hodnotil jeho dopad na krajinu, obyvatelstvo a místní biotopy,“ zmínil Hořejší. Upozornil také na skutečnost, že část dat použitých ve studii pochází ze sběru z roku 2020 a následně byla přepočtena prognostickými koeficienty intenzity dopravy až na rok 2048. V závěru Hořejší vyzval zpracovatele posudku, aby tyto skutečnosti zohlednili při vzniku dopravní lokální studie a její výsledky následně promítli do procesu EIA.

Poté se do diskuse zapojilo více místních obyvatel, kteří se ptali například na budoucí rychlost dopravy, zimní údržbu komunikace či možné dopady samotné stavby na okolí. Atmosféra v sále postupně houstla. Na situaci reagoval také Pavel Zídek, majitel kamionu z Blažejovic. Poukázal na složitost mezinárodní kamionové dopravy, stresové faktory při jízdě na současných komunikacích a zdůraznil, že nákladní doprava z regionu nezmizí.

Krátce po 18. hodině jednání uzavřela Kateřina Perníkářová. Připomněla, že projekt rekonstrukce silnice II/141 v úseku mezi Blažejovicemi a Volary čekají ještě další kroky a příležitosti pro připomínky, než bude případně realizován. Závazné stanovisko ke studiím by měl Jihočeský kraj vydat do konce května.