Relativně silné zemětřesení s magnitudě 2,5 přišlo ve čtvrtek 26. února krátce před půlnocí, konkrétně ve 23.47. Lidé pak pozorovali i sérii slabších otřesů, z nichž nejsilnější měl v pátek v půl šesté ráno magnitudo 1,5. Zemětřesení hlásili nejen lidé z Klučenicka a Kovářovska, ale například i z Lašovic, Příbrami či Kakovic, obce jižně od Mirovic. „Pokud jste zemětřesení pocítili, prosíme o vyplnění makroseismického dotazníku. Neočekáváme, že by mohly vzniknou nějaké škody na budovách,“ uvádějí odborníci z Ústavu fyziky Země.

Oblast je známa opakovanými výskyty zemětřesení. Seismologické stanice zaznamenaly početnou sérii zemětřesení s ohniskem u vodní nádrže Orlík i loni. Nejsilnější, a to i historicky, byly dva otřesy z 25. srpna s magnitudy 2,5 a 2,7. Do konce roku pak následovaly desítky dalších slabších otřesů.

„Stále se jedná o stejný typ zemětřesení, jaká registrujeme už od 90. let minulého století, kdy jsme zahájili provoz naší seismologické sítě Temelín. První slabé zemětřesení u Klučenic jsme zaregistrovali v roce 1993, první zemětřesení pocítěné místními obyvateli pak v roce 2000. V letech 1992-2024 jsme odtud zaznamenali asi 150 zemětřesení. Zemětřesení se tu obvykle vyskytují v sériích, které někdy následují poměrně rychle po sobě. Jindy je mezi nimi větší pauza, kdy se vyskytnou pouze dva až tři ojedinělé jevy za celý rok. Od roku 2006, kdy měříme podstatně citlivější sítí, byl pouze jeden rok, 2008, kdy jsme z Klučenic nezaznamenali ani jedno zemětřesení,“ popsali odborníci.

Někteří obyvatelé v okolí Orlíka tvrdí, že zemětřesení mají souvislost s aktuální nízkou hladinou Orlíku. Podle odborníků se ale souvislost mezi zemětřesením a úbytkem vody v Orlíku dosud nepotvrdila. V epicentrální oblasti umístil Ústav fyziky Země loni během října asi na měsíc sedm dočasných měřicích aparatur, s jejichž pomocí zaznamenali další desítky velmi slabých dotřesů. „Díky těmto datům můžeme mnohem přesněji určit polohu epicenter i hloubku zdejších zemětřesení. Všechna ohniska nevycházejí přesně z jednoho místa. Pozice se mění v rámci několika stovek metrů, šlo ale hlavně o to, aby se potvrdila mělká hloubka okolo jednoho kilometru,“ vysvětlila Jana Pazdírková z Ústavu fyziky Země, který plánuje pokračovat v lokálních měření v i v letošním roce.