Linda si o účast na mezinárodním mistrovství republiky v Pacově sama řekla svými výkony a projevem během sezony na ostatních závodech. „Byla jsem trochu ve stresu, protože bylo na trati bláto, ale za výsledek jsem ráda,“ říká spokojeně. Po první jízdě už cítila, že se může porovnávat i s těmi nejlepšími. Do konce sezony ještě milevskou závodnici pár podniků čeká – v Jiníně se pojede mistrovství republiky juniorů a žen a hned poté také seriál MX Moto Tomanon Cup, kde bojuje o celkové pořadí – pohybuje se před koncem seriálu na druhém, třetím místě. Ten poté vyvrcholí v Dobřanech. „Tomanon je takový přebor republiky pro děti, kde se jezdí od nejmenších až třeba po sedmnáctileté kluky, kteří už jezdí na dospělých motorkách obsahu 250 ccm,“ dodává Lindin otec Marek Schlixbier.

Aktuálně Linda jezdí na 65 ccm, se kterou už se sžívala během minulého roku, do toho začala jezdit doplňkově také flattrack, americkou plochou dráhu, na který pořídil otec třetí motorku. „Tam jsem ale byla na mistrovství republiky nejmladší a s nejslabší motorkou, spíš jsme si to vyzkoušeli,“ říká Linda. Problémem je kolize s jinými závody, motokros je stále prioritou. „Rozdíl je v tom, že v motokrosu jsou skoky a koleje, o které se dá opřít. Flattrack je prakticky plochá dráha, byli jsme v Divišově, kde se jezdí i zatáčka doprava a do toho pár přejezdů. Jinak je to ale prakticky plochá dráha na motokrosové motorce bez přední brzdy, jede se de facto ve smyku,“ představuje Linda tento málo profláklý motokrosový sport. Se šrouby v kolech jezdí i v zimě na ledě. „Pořád se sedí na motorce a něco se na ní dělá, to je nejdůležitější,“ přidává otec Marek a děkuje kamarádům za podporu, zejména Jindřichu Kraftovi z Kraft-Auto.

Loňskou sezonu milevské závodnici výrazně ovlivnila zranění a nemoci. Nemohla se zúčastnit několika důležitých závodů, což ji stálo lepší výsledek v sezonním hodnocení. Letos už bylo problémů méně. „V Prachovicích jsem na skoku ve druhé zatáčce po startu spadla, odvezla mě sanitka do nemocnice v Chrudimi, ale naštěstí jsem měla jen naraženou ruku. Pak jsem měla ještě menší karambol se silnější republikovou motorkou v Chlístově na tréninku, ale také to dopadlo dobře,“ vyjmenovává. Od léta už má také motorku 85 ccm, na které zatím jen trénuje a postupně se s ní sžívá. Také pětaosmdesátka má na Tomanon Cupu, stejně jeho nižší kubatura 65 ccm, společné závody s chlapci, ale hodnotí se pak dívky zvlášť. „Rozdíl už není takový, protože na 65 ccm už je řazení, které na slabších nebylo, takže tam jsme si museli zvykat na něco nového, ale 85 ccm je v podstatě stejná motorka, akorát větší a silnější,“ popisuje Linda. Závod na 85 ccm plánuje v příští sezoně.

Motokros není úplně holčičí sport, ale to Lindu vůbec neodrazuje. Doslova tím žije. „Loni bylo holek v padesátkách na přeboru republiky vždycky kolem deseti, teď už jich je méně, třeba čtyři, pět. V silnější kubatuře jich je zase víc,“ vypočítává. Mezi soupeřkami má i kamarádky, na žádnou velkou rivalitu se nehraje. „Musím říct, že prostředí kolem motokrosu je super, člověk se tam cítí dobře, a když je potřeba s čímkoliv v depu pomoct nebo opravit, tak to není problém. S hokejovým nebo fotbalovým prostředím je to neporovnatelné,“ přikyvuje otec.

Kromě motokrosu chodí Linda také do Sokola na sportovní všestrannosti a nyní, přes zimní přestávku, plánuje zase také stolní tenis v Branicích. „Poprvé jsem na ping-pong chodila před dvěma roky. Loni mi to nevycházelo kvůli kolizi s všestranností, ale teď to máme zase v plánu,“ říká Schlixbierová. Na Sokole se všestrannost skládá z plavání, atletiky a z gymnastiky, Lindu nejvíce baví gymnastika. „Myslím, že mi to pomáhá i do motokrosu, třeba na plavání nám pomáhá čtrnáctiletá Eliška Koláříková z Písku,“ zmiňuje Linda účastnici letní olympiády mládeže.

Minulý víkend Linda startovala také na dvou závodech v Jiníně u Strakonic, kde absolvovala jak sobotní mezinárodní mistrovství republiky juniorů, tak nedělní Přebor republiky v rámci seriálu Tomanon Cup. Jak se jí dařilo, přineseme ve středečních Milevských novinách.