„Petici proti zóně AOV 24 Lodhéřov podepsalo 646 osob žijících přímo v navrhované akcelerační oblasti nebo v jejím bezprostředním sousedství,“ zdůrazňuje starostka Zdeňka Klesalová. Obec i jednotliví občané podali v řádném termínu desítky připomínek, ale výsledkem je pouze úprava zóny rozkládající se západně od obytné zástavby. „Oficiální informace o tom, jak se pro nás oblast změnila, jsme ještě neobdrželi,“ podotýká starostka. „Víme ale, že změna spočívá ve zmenšení rozlohy.“

Vedení obce informovalo občany, že 23. července odeslalo dopisy s námitkami zainteresovaným ministrům – Zuzaně Mrázové na Ministerstvo pro místní rozvoj, Karlu Havlíčkovi na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Igorovi Červenému, který řídí Ministerstvo životního prostředí. A naléhavý dopis odešel i premiérovi Andreji Babišovi.

Ministerstvo vysvětluje, obec je na pochybách

Odpověď dorazila prozatím jen z Ministerstva životního prostředí. Pro starostku Klesalovou není překvapivá. Úřad upozorňuje, že v akcelerační oblasti investor sice neprochází procesem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ale ochrana životního prostředí se přesto ověřuje v rámci jednotného environmentálního stanoviska a podle dalších předpisů. „Obec i vlastníci dotčených pozemků zůstávají účastníky navazujících řízení,“ argumentuje ministerský odbor politiky ochrany klimatu.

K tomu je Zdeňka Klesalová skeptická. „Pokud spor prohrajeme a akcelerační oblast by u nás zůstala, je otázka, jestli pak obec bude mít dostatečné páky. Pokud bude investor výstavbu plánovat na soukromých pozemcích, povedou na nich i kabely a vyhnou se pozemkům obecním, myslím, že nemáme šanci.“

Ministerstvo dále vyjmenovalo řadu podmínek, které pro akcelerační oblasti platí. „Mimo jiné zpracování detailní hlukové studie, posouzení tzv. flicker efektu (rušivé blikání světla – pozn. red.), použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a opatření k ochraně živočišných druhů.“

Jiná podstatná změna podmínek, která platí pro všechny podobné oblasti, spočívá v omezení výšky větrníků hluboko pod 200 metrů. I to je ale podle starostky ve výsledku problematické. „Firma, která nás opakovaně oslovila, před časem uvažovala o instalaci čtyř větrníků o výšce 250 metrů. Věže by byly vidět odkudkoli. To by ale neprošlo ani podle původního plánu, který omezoval výšku 200 metry. Nižších větrníků by ovšem bylo třeba na území instalovat o to víc, aby dosáhly očekávaného výkonu.“

Riziko pro atraktivní krajinu

V dopisu premiérovi vyjádřilo vedení obce své nejvážnější obavy. „Lodhéřov leží v typické jihočeské venkovské krajině, v těsné blízkosti národních kulturních památek, jako jsou zámky Červená Lhota a Jindřichův Hradec. Nacházíme se v prostředí rybníků, lesů a luk bez význačných průmyslových aglomerací. Naše území je protnuto biokoridory a je domovem řady chráněných živočichů. Dlouhodobě navíc bojujeme s dopady klimatické změny a nedostatkem pitné vody.“ To vše by podle názoru Lodhéřovských mohlo být dotčeno.

Starostka Klesalová přitom deklaruje, že není odpůrkyní obnovitelných zdrojů. „Chápu, že z hlediska politiky státu je to důležité. Ale pokud potřebuje stavět, měl by volit lokality, které už nějakou zátěž mají, místa, kde už výroba probíhá nebo případně skončila. Teprve na druhém místě bych výstavbu směřovala do území, které je turisticky atraktivní a nezatížené průmyslem.“

Rozpaky v obci vyvolává i fakt, že Lodhéřov prozatím postrádá oficiální informace, jak se státní úřady vypořádaly s připomínkami, které obdržely. Klesalová, která je starostkou už čtvrté volební období, zmiňuje neblahou zkušenost v minulých letech. „Historicky se naše obec ocitla v téměř identické pozici, kdy zde v letech 2004-2020 bylo plánováno hlubinné úložiště radioaktivního odpadu,“ uvádí v dopise premiérovi. „Tehdy občané v místním referendu výstavbu jednoznačně odmítli a zavázali vedení obce k využití všech právních kroků proti její realizaci. Dnes se historie opakuje – stát postupuje vrchnostensky a obec není brána jako rovnocenný partner, přestože by rozhodování o rozvoji vlastního území mělo být v její samosprávné působnosti.“

Lodhéřov se hodlá soudit

Negativní připomínku k akceleračním oblastem adresoval státu i Jihočeský kraj. Vybranou oblast Lodhéřova charakterizoval slovy: „Pozitivně vnímanou hodnotou tohoto území je pohledově přehledná mozaikovitá krajina s drobnými krajinnými strukturami, lesy ve vyvýšených partiích, soustavy drobných rybníků, meandrující tok Nežárky, Kamenice a Hamerského potoka,“ uvedl kraj a na závěr konstatoval: „Vymezením navrhované akcelerační oblasti s možností umístění až 12 věží v této výrazně zvlněné, členité leso-zemědělské krajině dojde k významnému narušení jedinečnosti výše uvedených hodnot.“

Lodhéřov je připraven využít všechny dostupné možnosti, jak oblast zrušit. „Rozhodně půjdeme cestou soudního sporu,“ slíbila starostka. „I když to nebude za týden, protože musíme být připravení a mít v ruce všechny argumenty. Otázka je, jestli nebudeme jako zastupitelstvo chtít vypracovat i hlukovou studii, jak daleko by měla být oblast od obydlí. V podmínkách se uvádí 500 metrů, ale mám zkušenost z jiné hlukové studie, která počítala spíš s 1500 metry. A to už by bylo mimo naši oblast.“

Investor čeká za dveřmi

Na webových stránkách Lodhéřova se hned na počátku srpna objevila informace o konkrétním zájmu investora, „Starostka obce důrazně odmítla žádost o navázání spolupráce s firmou Pražská energetika, a.s., která vedení obce oslovila ve středu 29. 7. 2026.“

Zdeňka Klesalová v této souvislosti připouští, že zájem o okolí Lodhéřova dává smysl. „Pražská energetika se ohlásila už v lednu. Předkládali návrh případné spolupráce, a měli to už krásně připravené. Historicky víme, že takové zájmy jsou a že jde o lokalitu, kde trochu fouká. Sice nefouká mimořádně, ale z blízkého území je to asi nejlépe vybrané místo,“ podotýká starostka. „Na konci července se Pražská energetika ohlásila znovu. V pondělí vláda schválila novou podobu oblastí a už ve středu se ozvali. Vysvětlila jsem situaci: aktuálně rozhodně není vhodná doba pro jakoukoli komunikaci na toto téma,“ říká Zdeňka Klesalová.