„Po zápisech do základních škol evidujeme každoročně zvýšený zájem rodičů o logopedická vyšetření i konzultace. Školy rodiče často upozorní na nedostatky, kterých si dřív nevšimli,“ říká logopedka Kateřina Fučíková z Tábora. Podle ní už nejde jen o jednotlivé špatně vyslovované hlásky. „Objevují se i komplexnější poruchy, které často souvisí s neurovývojem dítěte – například vývojová dysfázie, ADHD nebo poruchy učení.“

Zásadní roli podle odborníků hraje i životní styl. Děti tráví víc času u mobilů a tabletů, komunikace v rodinách je méně intenzivní a děti mají omezený kontakt s ostatními. „Je sice pravda, že jsou dnes děti chytřejší v tom, co všechno si dokáží najít na internetu, ale za to často platí sníženou schopností mluvit a vyjadřovat se,“ hodnotí Fučíková.

Čekací doby se mohou protáhnout i na rok

Klinická logopedka Jiřina Bártová potvrzuje, že zájem o logopedickou péči je největší po zápisech do škol. „Ale přicházejí i rodiče, které k nám nasměrují učitelky z mateřských škol. Velmi často už nejde jen o chybnou výslovnost jedné hlásky, ale o celkové opoždění vývoje řeči. U některých dětí se přidávají i složitější diagnózy, jako jsou poruchy autistického spektra nebo rozštěpy,“ podotýká.

Čekací doby na vstupní logopedické vyšetření se podle místa výrazně liší. Někde se rodiče dočkají během několika týdnů, jinde čekají i déle než rok. Kateřina Fučíková upozorňuje, že kvůli vysokému zájmu rodičů mají v její ambulanci zavedenou čekací listinu.

Délka logopedické terapie je velmi individuální. Někdy trvá pár týdnů, jindy i víc než rok. Záleží na typu potíží, věku dítěte, jeho emočním nastavení a hlavně spolupráci s rodiči. „Domácí vzor je naprosto zásadní. Pokud dítě doma nemluví, nikdo si s ním nepovídá nebo mu nečte, těžko bude správně mluvit,“ doplňuje Jiřina Bártová. Zároveň upozorňuje, že odbornou péči by měl zajišťovat klinický logoped. „Školní logoped ani logo teta nemohou nahradit odbornou diagnózu a plán terapie,“ míní Fučíková.

Školy hledají způsoby, jak dětem pomoci

Se zvyšujícím se počtem dětí s poruchami řeči se potýkají i základní školy. Na ZŠ Husova v Táboře podle zástupkyně ředitelky Jany Vašíčkové v posledních letech výrazně přibylo dětí s vývojovou dysfázií. „Porucha řeči má vliv především na písemný projev a porozumění čtenému textu. To pak ovlivňuje celkový prospěch dítěte,“ ví Jana Vašíčková.

Škola se snaží reagovat – od září nabídne logopedickou péči vedenou proškolenými pedagogy. Už nyní funguje Klub předškoláků, kde se učitelky setkávají s rodiči budoucích prvňáčků a probírají i řečový vývoj dětí. „Na jedno z těchto setkání pravidelně zve naše škola speciální pedagožku z poradny, která rodičům vysvětluje, proč je důležité řešit řečové obtíže včas,“ říká Vašíčková. Podle ní se úroveň mluveného projevu dětí v posledních letech zhoršila. „Je důležité, aby si rodiče s dětmi povídali. Pomáhá to nejen výslovnosti, ale i lepšímu zvládnutí nástupu do školy,“ dodává.

Klub předškoláků na ZŠ Husova slouží jako přípravný program pro všechny děti, které se chystají k zápisu do první třídy. V rámci pravidelných setkání se seznamují se školním prostředím, budoucími učitelkami a různými vzdělávacími aktivitami, které rozvíjejí dovednosti potřebné pro školní docházku. Děti si hravou formou procvičují jemnou motoriku, rozlišování tvarů a barev, práci s interaktivní tabulí nebo základy kresby. Program počítá také s účastí rodičů, pro které jsou připraveny odborné besedy, například na téma školní zralosti. Klub pomáhá dětem lépe zvládnout přechod z mateřské školy do základní.

Všechny oslovené odbornice se shodují na tom, že pozdní příchod do logopedické péče může dítěti ztížit nástup do školy. „Bohužel se často setkávám s tím, že rodiče přijdou až těsně před školou. Často jim bylo dřív doporučeno, aby počkali, že dítě dozraje. Já ale říkám – raději jedno zbytečné vyšetření a uklidnění, než začít řešit potíže na poslední chvíli,“ uzavírá Kateřina Fučíková.

Nikola Tvrdíková