Rodačka z Vimperka poprvé stoupla na běžky už v šesti letech v místním Ski klubu Šumavan Vimperk. Talent a píle ji postupně dovedly až pod hlavičku Dukly Liberec, tradičního klubu českého reprezentačního lyžování. Právě odsud vedla její cesta na olympijské hry.

První zkušenost s atmosférou pěti kruhů získala v roce 2018 na hrách v Pchjongčchangu. Do letošní olympiády v Itálii už vstupovala jako zkušenější závodnice, s ambicí zužitkovat nabyté zkušenosti. Výsledkem jsou však smíšené pocity. „Lidé mají z televize nebo ze sociálních sítí pocit, že cestujeme po krásných místech a potkáváme zajímavé lidi. Realita je ale jiná. Z cest si často pamatujeme jen letiště a hotelový pokoj,“ popisuje otevřeně.

Osobní boj nadané sportovkyně

Mezi oběma olympiádami přišla zásadní životní zkouška. V letech 2020–2022 si Barbora dala reprezentační pauzu. Zhruba rok a půl po první olympiádě se u ní naplno projevila porucha příjmu potravy. Sama přiznává, že náročné prostředí vrcholového sportu sehrálo svou roli. Do reprezentace byla nominována jako dospívající dívka, v podstatě ještě dítě. „Pozornost k vizuální stránce byla někdy větší, než je pro sportovce zdravé,“ naznačuje.

Léčba probíhala v Praze pod záštitou lékaře Jiřího Dostála. Svůj návrat k plnohodnotnému životu dnes Barbora shrnuje do tří kroků: uvědomit si problém a přiznat si jej, přijmout odpovídající pomoc , která je u vrcholových sportovců specifická vzhledem k zažitým prioritám a nakonec vytrvat v samotném léčebném procesu. „Člověk musí být trpělivý a mít kolem sebe blízké lidi,“ říká česká reprezentantka.

Silnou oporou jí byla rodina. Maminka působí jako učitelka na sportovním gymnáziu, otec je bývalý trenér běžeckého lyžování. Podporu jí poskytl také trenér Jan Franc. Barbora zároveň upozorňuje, že podobné problémy se, byť v menší míře, objevují i mezi mužskou reprezentační elitou. O to více ji mrzí, že v týmu dosud chybí sportovní psycholog či mentor. „Práce s hlavou je nesmírně důležitá,“ zdůrazňuje.

Dnes věří, že nejtěžší období má za sebou. Absolventka Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích mluví o nové šanci a širším pohledu na život, který přesahuje hranice běžeckého lyžování. Inspirací jí byla olympijská vítězka Kateřina Neumannová, ale také její dědeček Josef Pánek, muž pevných zásad.

Barbora Havlíčková se rozhodla sportovat zdravá. Svou energii dnes dělí mezi vrcholový sport a práci v marketingu. Do budoucna by chtěla pomoci vytvářet v týmu bezpečné a podporující prostředí, kde bude důvěra samozřejmostí.

Mladým sportovcům s velkými ambicemi vzkazuje jediné: dělejte vše s nadšením a s plným vědomím, že vrcholový sport nepřináší jen medaile a potlesk, ale i náročné výzvy, které mohou změnit celý život.