Před pár dny jste vydali informaci, že začínáte zasněžovat. Takže otevření se blíží?

Letos na jaře došlo k zatravnění svahu, použil se takzvaný hydro osev na svahy proti erozi. Svah je pěkně zelený a podmínky se zlepšily. Následně místní lyžařský klub položil umělou hmotu a od poloviny října tu trénoval. Zasněžování je závislé na teplotách. Pokud nám budou podmínky přát, chtěli bychom zahájit provoz o Vánocích 26. prosince. Samozřejmě počasí je takové, jaké je, takže o vývoji budeme informovat.

Jaké máte z první sezony poučení?

Kopec byl dlouho zavřený a zákazníci si k nám cestu hledají. Musíme se malinko pochválit, že jsme získali stálou klientelu. Kdo měl trochu zájem chodit lyžovat, tak si k nám cestu našel. Skiklub pravidelně trénuje, máme nějaká jednání s místními školami o výcviku. Jsme připraveni nabídnout jim maximální podporu. Areál je stále v rozvoji a jsou plánovány další investice. Město tam letos upravilo částečně plochu pro lepší parkování, do budoucna by mělo proběhnout nějaké větší řešení vstupu do areálu. Z naší strany proběhly nějaké investice do techniky a oprav, ale to se děje průběžně.

Mohli by lidé lyžovat od podzimu i na umělé hmotě, kde trénuje Skiklub?

Pro veřejnost to zatím neplánujeme, protože je to specifické lyžování.

Jak dlouho trvá při dobrých podmínkách zasněžení píseckého svahu?

Aby byl provozuschopný, potřebujeme pět poctivých mrazivých dnů. Pokud jsou mrazy jen v noci, jako teď, a jsou hraniční teploty, efekt výroby sněhu je poměrně nízký. Sníh už tedy vyrábíme, ale kdyby byly trvale mrazivé teploty, dá se s ním vyrábět ve větším množství. Teď je to velice pomalý proces, ale uděláme základní vrstvu, kterou budeme průběžně podle podmínek zvětšovat. Při teplotě mínus dva a půl stupně jedou děla na třetinu svého výkonu. Mohl bych tam posílat 12 až 15 vteřinových litrů, ale nastavuji 3,5. Pokud to dobře půjde, chtěli bychom vánoční provoz stihnout.

Písek leží necelých 400 metrů nad mořem a hodně se debatovalo, jestli v těchto podmínkách má význam masivní investice do lyžařského areálu. Vy, jako provozovatelská firma vidíte, jestli to ekonomicky dává smysl. Vyplatí se to?

Smysl nám to dává. My jsme provozovatelé dvou příměstských areálů v Nýrsku a v Písku. Na úrovni této služby jsme závislí vždy na počasí. Byl jsem nedávno na Šumavě, kde bylo deset stupňů nad nulou, když v Písku byla inverze a mohlo se zasněžovat. Ne každé město to má a je to svým způsobem unikát. Pro nás to samozřejmě má ekonomický smysl, ale pro město je to další společenský parametr. Dnes je tlak na sportování dětí. Mít ve městě plavání, bruslení, fotbal a lyžování, to nemá každý. V tomto směru má Písek unikátní možnosti. Jestli to přivede na kopec denně 50 až 80 lidí a o víkendech 100 až 150, tak je to dobré. Nemůžeme nahradit hory a výhled na kopce, ale nabízíme možnost po škole a práci vzít lyže a dojít si sem zajezdit. Diskuze o ekonomičnosti je pro mě krátkozraká, protože jde o službu města veřejnosti v podobě investice, které se my pokoušíme dát smysl. Unikátní je už jen umělá hmota, na které trénuje Skiklub. Děti si zlepší fyzičku a teď budou mít náskok. Co se týče využití při první sezoně po rekonstrukci, tak vloni přišlo do údolí jaro rychle, ale klientela chodila do poslední chvíle. Končili jsme provoz v polovině března, což je na místní nadmořskou výšku velice příjemné.

Svah v Písku má své omezené možnosti. Tak kdo ho využíval nejčastěji?

Je to kopec střední obtížnosti. Trénuje tam Skiklub a zároveň ho využíval široký záběr lidí od zkušených lyžařů, kteří se přišli po práci protáhnout, až po začátečníky. Oslovuje to celé spektrum lidí, ale pořád má samozřejmě své limity v délce. Jezdili k nám ale i z větší vzdálenosti – večerní lyžování oslovilo například lidi ze Strakonic nebo Lnářů.