V Táboře letos k 31. červenci skončí funkční období řediteli ZŠ Husova Petru Zamrzlovi, řediteli ZŠ Zborovská Petru Vašíčkovi a ředitelce ZŠ a MŠ Helsinská Aleně Heršálkové. Současně vyprší i ředitelkám samostatných mateřských škol Kollárova, kterou vede Vlasta Vychodilová, a Sokolovská, kde je ředitelkou Lenka Spálenková.

„Pokud bychom konkursní řízení nevyhlásili, ředitelé by automaticky pokračovali dalším šestiletým obdobím. Loni jsme ale také vyhlašovali konkurs na Základní škole Mikuláše z Husi, kde ředitel Ladislav Křemen uspěl znovu, takže zachováváme stejný postup,“ uvedla místostarostka Lenka Horejsková (Společně pro Tábor). Do 11 hodin v pátek 8. března se mohou do konkursu přihlásit jak stávající ředitelé, tak noví uchazeči. Místostarostka Horejsková zmínila, že předložit mají strategii pro další rozvoj školy.

Zřizovatel konkurs vyhlásit nemusí. Například v Milevsku shledali, že konkursy vyhlašovat nebudou. „Vždycky jsem zastávala názor, aby se konkursy po šesti letech vyhlašovaly. Připadalo mi, že není dobré mít lidi ve funkcích zabetonované navždy. Nakonec jsem ale dospěla k názoru, že dobrých ředitelů není tolik, abychom je znejisťovali a vnášeli neklid do škol, kterých se konkursy týkají,“ vysvětlila svůj postoj radní Ivana Stráská (ČSSD). S řízením 1. ZŠ v Milevsku a Mateřské školy Sluníčko jsou radní Milevska spokojení a z toho plyne jejich rozhodnutí.

V řadě dalších obcí se ale o ředitelské pozice po šesti letech soutěží. Rozhodli se tak i v Sezimově Ústí. Konkurs letos město vyhlašuje na ředitelská místa v obou základních školách s devíti ročníky v Sezimově Ústí II, ale i ve škole pro 1. až 5. ročník v Sezimově Ústí I. „Na obou devítiletkách je to po dvou funkčních obdobích ředitelů, což nám připadá přiměřená doba, aby se v rámci konkursu udělala bilance vizí ředitelů a nastavily další plány. Současně jsme se rozhodli udělat jakousi čáru a vyhlásili jsme konkurs i pro ZŠ Švehlova, kde je to po šesti letech. A konkurs se bude po vypršení šestiletého období týkat i místa ředitelky MŠ Kaplického,“ uvedl starosta Martin Doležal (Zelená pro město).

Konkurzy na ředitele základní škol jsou tématem i v Písku. Na únorovém zasedání zastupitelstva to připomněl opoziční zastupitel Petr Hladík z KDU-ČSL, který naznačil, že město by mělo při konci šestiletého funkčního období ředitelů postupovat citlivěji.

Hladík řekl, že město si může vypsáním konkurzu zadělat na problém, i když má ředitel kladné hodnocení. Co když pak radnice nenajde stejně kvalitního uchazeče? „Vypisování konkurzů je zatěžující a ohrožuje kontinuitu škol,“ myslí si Hladík.

V poslední době Písek řešil například konkurz na ředitele Benešovy základní školy. Ředitel Filip Rádr byl po funkčním období odvolán, post pak obhájil ve výběrovém řízení znovu. Odvolání ředitele schválila rada města.

„Máme kritéria hodnocení ředitelů škol, která jsme porovnali s kritérii, které používá kraj pro hodnocení ředitelů středních škol. Hodně věcí je těžko měřitelných, před konkurzem jsme si stanovili podmínky a způsob hodnocení. Je to určitě nárůst práce, ale ctíme rozhodnutí rady, můžeme kritéria znovu posoudit,“ navrhuje místostarosta Michal Přibáň z ODS.

Starosta Michal Čapek (ANO) připustil, že kritéria sice město má, ale nelze je vždycky nastavit úplně objektivně. A právě na to zastupitel Hladík narážel. Ne každá schopnost nebo přednost ředitele je měřitelná čísly a vejde se do tabulek.

„Pokud ředitelé mají kladné hodnocení, proč je odvolávat? Měli bychom tedy nastavit nová kritéria hodnocení,“ má jasno Hladík. Místostarosta Přibáň ale namítal, že město postupuje podle školského zákona a rozhodnutí rady města. „Problém není v kritériích hodnocení,“ dodal místostarosta.

Opoziční zastupitel Miroslav Krejča (Písek srdcem a rozumem) podotkl, že každý do funkce nastupuje s tím, že může být odvolán. Chce tedy ponechat rozhodnutí na čistě úsudku rady města.

Radní Luboš Průša (Pro Písek) nevidí na opakujících se konkurzech nic špatného. „Školský zákon zaručuje ředitelům šest let ve funkci. Pokud chceme získat kvalitu, měli bychom prověřit a zkoumat, zda má ředitel chuť dále pracovat, jaké má vize do budoucna a zda chce pozici obhájit,“ konstatoval Průša.

Petr Hladík k tomu dodal apel, aby město víc využívalo manažerské hodnocení než tabulky. Jak u škol, tak u zřizovaných organizací.