V roce 1760 byla dobudována druhá páteřní rakouskouherská komunikace do Prahy na trase ze Znojma přes Jihlavu a Čáslav. Přesto se i nadále používala původní trasa přes Tábor, na mnoha místech až do konce minulého století. Její dlážděné zbytky lze najít na Táborsku dodnes. Jen koňské povozy nahradila na trase k jižním sousedům auta, písečný a dlážděný povrch většinou asfaltová vozovka.

Planá nad Lužnicí

V loňském roce řešila zdejší radnice petici obyvatel z plánské části Strkov, kteří si nepřáli, aby v ulici Nad Hejtmanem překryl asfalt povrch z kvalitních dlažebních kostek, které jsou pozůstatkem staré císařské stezky. Mělo se tak stát při budování nové kanalizace. „Stará císařská cesta je jedním ze symbolů Strkova se zcela nezaměnitelnou atmosférou. Tento plán znamená zánik původního rozsahu kamenné dlažby a krajinného rázu celé lokality až na hráz rybníka Hejtman,“ uvádělo se v petici. Občané tehdy žádali okamžitě zastavit rozebírání komunikace ulice Nad Hejtmanem a odvážení kostek. Požadovali i opravu historické cesty tak, aby došlo k obnově původního dlážděného povrchu ulice Nad Hejtmanem v celém rozsahu plochy, tedy aby byla opravena do co možná nejpůvodnější podoby se zachováním patníků na hrázi rybníka Hejtman a v jeho okolí. Radnice na tento požadavek slyšela a jak sdělil místostarosta Karel Havlíček, připravuje se předláždění části původní císařské silnice v ulici Nad Hejtmanem.

Sezimovo Ústí

Rekonstrukci části původní císařské silnice v ulici Na Mýtě schválili v březnu také zastupitelé Sezimova Ústí. „Jde o poslední relikt historické silnice s žulovým dlážděním, proto jej chceme zachovat pro potomky i s původními obrubníky a patníky. Tím spíš, že silnice není příliš frekventovaná a je využívána zejména k výletům pěšími i cyklisty, samozřejmě s oblíbenou zastávkou v nedaleké restauraci rovněž s názvem Na Mýtě. Každopádně je naším záměrem zachovat připomínku dopravní historie a uvést silnici do původního stavu,“ uvedl starosta Martin Doležal.
Na zbytku dlážděné silnice bude nejprve nutné odstranit betonové a asfaltové záplaty, poté srovnat dlažbu a původní patníky. K přípravám patřilo před časem i to, že dlažební kostky ze silnice před zahradnictvím U Svatoňů, kde je nyní asfalt, uložilo město do depozitu. Na Mýtě tak doplní chybějící části dlažby. Radnice předběžně na rekonstrukci této silnice vyčlenila 600 000 Kč. Předpokládá, že hotovo by mohlo být během letních měsíců.

Tábor

V Táboře je významnou památkou na bývalou císařskou cestu kamenný rozcestník u Černých mostů. Dochoval se jako jeden z mála v jižních Čechách na císařské cestě z Prahy do Vídně a Lince. Rozcestník z 19. století stával v násypu železniční tratě Tábor – Horní Cerekev. Křižovatka byla velmi významným dopravním bodem. Procházela jí cesta do Českých Budějovic, do Pelhřimova a také zde odbočovala cesta na Mladou Vožici. Narozdíl od zbytků žulové dlažby v Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí je rozcestník památkově chráněný. Zapsán do státního seznamu kulturních památek byl už v prosinci 1963. Přesto péče o rozcestník byla dlouhá léta nevalná, téměř do poloviny byl zasypán zeminou, kolem vysoká tráva a náletové křoviny. Dokonce byl do jeho hlavice zabudován elektrický stožár.

Zhruba tři tuny těžký rozcestník pak na objednávku města převezl do svého ateliéru v Holašovicích restaurátor a kamenosochař Richard Rudovský. „Sloup se nacházel v dost špatném stavu. Nejen, že byl zakrytý v terénu, ale vrchní část byla poškozená sloupem elektrického rozvodu z oceli a koroze roztrhala sloupovou hlavici. Bylo otázkou času, dalších deseti až patnácti let, než by se úplně rozpadl,“ uvedl Rudovský v době, kdy se rozcestník vrátil po restaurování na své místo v původní podobě. To se stalo v roce 2018. Tři metry vysoký žulový sloup natřený bílou barvou nyní nelze přehlédnout. Jsou na něm vyznačené vzdálenosti a směrové ukazatele na Prahu, Linec, Brno a Jihlavu.