„Místa pro jejich instalaci byla vytipována ve spolupráci s ornitology tak, aby odpovídala specifickým etologickým nárokům tohoto druhu. Jsou v lokalitách, kde byl výskyt dudků zaznamenán,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí. Hnízdní budky, takzvané dudníky, nechal vyrobit Jihočeský kraj, se kterým město dlouhodobě spolupracuje na podobných projektech podpory biodiverzity.

Instalované budky se od běžných ptačích budek výrazně liší. Jde o typ křídlo, který se vyznačuje rozměrnou přední deskou s vletovým otvorem, za nímž se skrývá samotný hnízdní prostor, nejsou zavěšeny jako klasické budky, ale pokládají se na zem. Budky byly vyrobeny v Jihočeské zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou a každá váží přes 30 kilogramů. „Dudek chocholatý má v oblibě velké, vertikální plochy. V přírodě vyhledává dutiny v mohutných kmenech starých solitérních stromů nebo ve skalních stěnách či v kamenných zídkách a podobně. Velká čelní plocha budky mu tyto přirozené podmínky simuluje – slouží mu jako vizuální navigace a zároveň jako bezpečné přistávací místo s dobrým rozhledem po okolí před samotným vstupem do hnízda,“ upřesnil David Schwedt.

Dudek pro svůj život vyžaduje mozaikovitou krajinu s nízkým travním porostem, například pastviny, kde svým dlouhým, mírně zahnutým zobákem loví v zemi hmyz, především krtonožky a různé druhy brouků. „Dudek je takzvaný sekundární dutinový hnízdič. Sám si dutinu vytesat neumí, a proto je závislý na starých stromech, doupných vrbách nebo právě na instalaci speciálních budek s úzkým vletovým otvorem, který ho chrání před predátory,“ vysvětlil Jan Havlíček z oddělení ekologie krajiny krajského úřadu jihočeského kraje.

„Dudek chocholatý je v České republice řazen mezi silně ohrožené druhy a jeho početnost byla v posledních desetiletích kriticky nízká, v posledních několika letech ale stavy stoupají, což nám dává možnost zkoumat jejich nároky a díky tomu jim následně pomoci,“ dodává Jan Havlíček. Hlavním důvodem je úbytek přirozených hnízdních příležitostí a ztráta rozmanité zemědělské krajiny. Písecko svou strukturou krajiny nabízí ideální potenciál pro návrat tohoto vzácného ptáka. „Žádáme občany, pokud na budku pro dudka v krajině narazí, aby se ji nepokoušeli otevírat. Ideální by bylo, kdyby budku obešli v dostatečném odstupu, aby nevyrušili hnízdící ptáky,“ poznamenal David Schwedt a dodal, že každá budka je sice zamčena, evidována pod číslem a souřadnicemi GPS, ale vyrušení by mohlo zmařit úspěšné vyhnízdění páru. Zároveň je potřeba upozornit na to, že instalace ptačích budek, především těch specializovaných pro zvláště chráněné druhy, není všespásné řešení a k ochraně těchto druhů je potřeba přistupovat systematicky. I proto je potřeba záměry na pomoc těmto druhům konzultovat s odborníky, shodují se Schwedt a Havlíček.

Instalace budek pro dudky je dalším z dílků skládačky v dlouhodobé strategii Písku v péči o biodiverzitu. Město realizuje nebo podporuje prostřednictvím odboru životního prostředí celou řadu dalších záchranných programů, jako je například reintrodukce koroptve polní, program zaměřený na návrat tohoto kdysi běžného polního ptáka do krajiny Písecka, každoroční vypouštění sovy pálené v Záchranné stanici živočichů Makov, podpora genofondu raka říčního v Přírodním parku Písecké hory ve spolupráci s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a další. V letošním roce přibyla instalace nových budek pro kriticky ohrožené sokoly stěhovavé na komínech písecké teplárny nebo také ochranná opatření obojživelníků v okolí Písku.

Petra Měšťanová