Co říká na novinku v podobě týmových štafet a jak se mu líbila poměrně neobvyklá americká trať? V hodnocení jednotlivců ocenil Michal Bednář výkony Táboráka Michaela Boroše, mistryně republiky Kristýny Zemanové i veteránky Kateřiny Nash. Čeští trenéři doufali v největší úspěch mezi juniorkami. Proč se nakonec vysněné medaili žádná nepřiblížila? Počet závodníků ČEZ Cyklo Teamu Tábor se na letošním šampionátu ztenčil na jediné jméno. Co tedy říká Michal Bednář na výkon a výsledek třiadvacítkáře Matyáše Fialy?

Šampionát se konal ve vzdáleném Arkansasu. Jak se vám podařilo logisticky zvládnout náročný přesun z Evropy do Ameriky?

Co se týká letu i přesunu kol, tak nám vše vyšlo. Náročné to bylo v tom, že se ještě týden před šampionátem závodilo v Evropě. Odlétali jsme z letiště v Amsterdamu do Atlanty, kde jsme přestupovali a přesouvali se do Fayetteville. Podobně náročné to bylo při cestě zpět po šampionátu. Do toho se nám přidala ještě covidová omezení, takže toho bylo fakt hodně. Seřídit takhle skupinu dvaceti lidí, aby vše proběhlo v pořádku, bylo náročné.

Celková cesta prý trvala okolo 25 hodin, což je opravdu hodně…

S cestou na letiště jsme začínali v pondělí asi v šest hodin ráno. V cílové destinaci jsme byli až pozdě v noci. Naštěstí jsme byli na místě konání závodu hodně dopředu, takže jsme měli asi čtyři dny, abychom se s cestováním i časovým posunem srovnali. V úterý už jsme trénovali a ve středu jsme byli obhlédnout trať, jelikož oficiální tréninky byly až od čtvrtečního odpoledne. Aklimatizace proběhla tedy bez problémů.

Co říkáte na neobvyklou strukturu tratě, na které pořadatelé nachystali 38 schodů a 400 metrů dlouhé stoupání?

Obecně postavili Američani trať velmi pěkně, byla nadstandardně široká a rychlá, čemuž přispělo i počasí. Musím se přiznat, že…

Celý rozhovor s Michalem Bednářem o cyklokrosovém světovém šampionátu nabídne středeční Týdeník Táborsko.