Na projektu odbor spolupracoval s firmou Soprea agilis, která zajistila metodické vedení projektu, podání žádosti o financování a organizaci celé akce. Klíčovým krokem bylo také zapojení a proškolení dobrovolníků, z nichž se podařilo vytvořit fungující terénní tým. Jeho členové bariéry kontrolovali a pečlivě zaznamenávali jednotlivé druhy a počet jedinců, které našli ve sběrných nádobách. Nejčastěji se v nich vyskytovala ropucha obecná, skokan štíhlý, čolek obecný či horský. V některých lokalitách byly zaznamenány i cennější druhy, například rosnička zelená nebo blatnice skvrnitá.

„Na Písecku se k systematickému řešení snížení rizika úhynu obojživelníků migrujících přes komunikace na rozmnožiště přistoupilo vůbec poprvé. Probíhající sezona tak představuje pilotní rok, během kterého se ověřuje funkčnost nastavených opatření i možnosti jejich dalšího rozvoje,“ uvedl David Schwedt z odboru životního prostředí. Město již v minulosti tuto problematiku řešilo, ale jen v jedné lokalitě zvané U Vodáka, kde nakonec nainstalovalo trvalé bariéry.

„Impulsem pro zahájení akce byly podněty od místních dobrovolníků, kteří se v minulých letech snažili obojživelníky během migrace ručně přenášet přes komunikace. Přestože šlo o aktivitu vedenou snahou pomoci, v praxi se ukazovala jako málo efektivní a zároveň riziková – zásahy probíhaly za snížené viditelnosti, často za deště a přímo na komunikacích s provozem,“ řekl radní pro životní prostředí Martin Brož.

V okolí rybníků Landa a Novovrážský, Topělecký, Vlastecký, Nový dvůr a Čekal byly instalovány zhruba čtyři kilometry bariér, které od konce února do 20. dubna zachytily skoro 13 700 obojživelníků. Jednou či dvakrát denně tyto lokality kontrolovala proškolená obsluha a přes silnici k rybníkům přenášela živočichy, kteří byli ve sběrných nádobách. „Realizace takového opatření přitom není pouze o samotném sběru. Zahrnuje celou řadu kroků – od zajištění souhlasů vlastníků pozemků a správců komunikací přes rozhodnutí orgánů ochrany přírody až po technické a personální zajištění celé akce,“ vysvětlila Anna Kovaříková z firmy Soprea Agilis.

„Letošní rok představuje výchozí sezonu, která přináší první ucelená data z jednotlivých lokalit. Ze zkušeností z jiných částí republiky víme, že systematická ochrana má výrazný potenciál a daří se díky nim během několika let významně zvyšovat počty zachráněných jedinců,“ doplnila.

„Ošetření zpětného tahu pro ropuchy a skokany zvážíme po analýze výsledků z letošního roku. Na rozdíl od jarní migrace, kdy celá populace putuje k vodní ploše během několika týdnů, je totiž ta zpětná rozložena do delšího časového úseku a dospělci opouštějí vodu postupně,“ dodala Zlata Striebliková, koordinátorka projektu za odbor životního prostředí.

Na projekt ochrany obojživelníků během jarní migrace se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, spolufinancovaného Evropskou unií. Díky tomuto příspěvku bylo možné zajistit potřebné vybavení i odborné vedení.

Zkušenost z letošního roku podle Davida Schwedta ukazuje, že zásadním předpokladem úspěchu není jen samotná metoda, ale především spolupráce jednotlivých aktérů: orgánu ochrany přírody, odborné firmy, dobrovolníků a samosprávy. Právě propojení odborného přístupu s dobrovolnickou energií umožňuje realizovat opatření v potřebném rozsahu a kvalitě.

Petra Měšťanová