Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 

Moštování a šťávy bez konzervantů jsou dnes v kurzu

Ilustrační foto.  , Autor: Tomáš Přibyl - Jižní Čechy Teď

Ilustrační foto.     Autor: Tomáš Přibyl - Jižní Čechy Teď

DRACHKOV – Letos mnoho zahrádkářů a sadařů řešilo, co dělat s velkou úrodou jablek, a tak se v hojné míře rozmohlo moštování. Některé spolky zahrádkářů již moštují mnoho let. Avšak s novými technologiemi přináší moštování i novinky, které v dřívějších letech neumožňovaly konečnému spotřebiteli mošt uchovávat po delší dobu.

 

Moštování tak dříve bývalo sezonní záležitostí nejen ve zpracování, ale především v konzumaci. Nepasterizovaný mošt vydržel jen pár dnů v chladu, pak u něj nastal rychlý kvasný proces. Ty doby už jsou dávno pryč a lahodný nápoj lze nyní uchovat po celý rok. Z tohoto důvodu nám bylo doporučeno navštívit moštárnu Miroslava Krčála v Drachkově.

Na moštování je nutné se nejprve telefonicky objednat. Při příjezdu do moštárny se jablka či jiné ovoce zváží a následuje proces, u kterého může být zákazník přítomen. Vidí tak, co se s jeho výpěstky děje, než se z nich stane lahodný přírodní nápoj bez jakýchkoli chemických úprav.

Jablka se postupně sypou do vodou napuštěné nerezové nádrže třídícího stolu, kde jsou automaticky nabírána na pás. Tam je vodní tlakové trysky očistí a dál putují do drtiče a lisu. Kousky nadrceného ovoce procházejí přes síto a z lisu odchází odpad, který se dále využívá jako krmivo pro zvířata. Samotná šťáva a její chuť se odvíjí od odrůdy jablek, šťavnatosti a obsahu cukru.

Výtěžnost je zhruba 70 procent z váhy ovoce. Automatická nerezová linka, utěsněné nerezové nádoby i stáčení jsou procesy bez jakéhokoli zásahu zvenčí, a tak jsou zajištěny i skvělé hygienické podmínky. Nutno podotknout, že v moštárně u Miroslava Krčála je to tak trochu jako v laboratoři. Prostředí moštárny je čisté a úhledně vyskládané produkty v obalech dávají tušit, že tu jde o profesionální výrobu vysoké kvality.

Dalším procesem je pasterizace. Ta se provádí v testovaném a stálou kontrolou procházejícím pasterizéru německé kvality, kde se šťáva zahřívá, ale nepřechází varem. Neztrácí tak mošt na své kvalitě? „Stupeň pasterizace je přesně nastavený na teplotu, která zajistí zničení choroboplodných zárodků a především plísní, které nejsou v organismu člověka zrovna žádoucí. Většina vitamínů a minerálních látek včetně vlákniny na dně každého moštu tady zůstává," vysvětluje Miroslav Krčál.

Jde tedy o to vybrat si, zda se zákazník rozhodne pro teplotně upravený mošt, na který dává provozovatel záruku půl roku, ale jak sám říká, při dodržení podmínek uchování v chladném prostředí a neotevřený vydrží nápoj po celý rok. Nebo se rozhodne pro syrovou neupravenou šťávu, která vydrží jen pár dnů. Většina zákazníků dává přednost malé ztrátě organismu prospěšných látek oproti zničení plísní a choroboplodných zárodků s bonusem trvanlivosti.

Lidé volí pasterizovaný mošt, který se v automatické lince pak stáčí do lahví, které si lze zakoupit i zde. Je možné si vybrat sklo nebo plast či plastové vaky se stáčecím ventilem. Vak se umístí do kartonové krabice, postaví na vhodné místo a z něj lze stočit do sklenice voňavý a lahodný mošt. Ten je po otevření nutné zkonzumovat do několika dnů. Déle vydrží v chladničce či v chladnějším prostředí.

V moštárně vyrábí Miroslav Krčál i vlastní mošt a ovocné šťávy. Jak sám říká, nevykupuje jablka od silnic. „Mám své dodavatele z řad sadařů, které už znám a vím, že jejich ovoce je kvalitní. Stalo se, že k nám přivezli i jablka nasbírané pod stromy u silnic, ale ty není možné zpracovat. Už při samotném moštování cítíte, že mají úplně jinou vůni. Ono ani tak nejde o vůni jako u jablek ze zahrady, ale o pach. V ovoci od silnice nelze zlikvidovat žádným způsobem škodlivé látky. Jde především o látky, které se odlučují z pneumatik při brždění a pochopitelně také o výfukové plyny," vysvětluje Krčál.

Když uvážíme, že při moštování chceme také investovat do nápoje, který je zdravý, pak je vyloučené jablka od silnic k moštování používat. Neměla by se tedy dávat ani zvířatům a lidé by je také neměli konzumovat. Existují ale výkupy těchto jablek nevhodných pro konzumaci. Ty se pak vozí většinou do ciziny, kde se z nich složitými technologickými postupy získává pouze pektin, který je zdravotně nezávadný a dál se může používat v potravinářském průmyslu.

Miroslav Krčál jde však jinou cestou. Cestou zdravých šťáv, na které vykupuje ovoce od jihočeských sadařů a některé druhy zeleniny, které do těchto nápojů přidává, si pěstuje na svém pozemku, kde se snaží nepoužívat chemické postřiky, ale spíš zdravý selský rozum. Na jeho pozemku tak roste například velmi zdravá červená řepa, kterou nechává mírně zarůstat plevelem. „I plevel má svou přirozenou funkci v přírodě. Chrání rostliny před prudkým sluncem a udržuje v půdě vláhu. Když zbavíte rostliny plevele, okolí rostlin vysychá, a v době sucha pak rostliny spíš trpí, než abychom jim udělali dobře," říká Miroslav Krčál a ze země vytahuje několik obrovských řep na důkaz toho, že vyrostly vlastně za ochrany plevelnatých rostlin.

V moštárně kromě jablek lze upotřebit i hrušky a jiné drobné ovoce. Je tedy možné zpracovat například jablečný mošt s červeným rybízem, jablečný mošt s jahodami, jablečný mošt s borůvkami i černým bezem. Základem je vždy jablečný mošt kvůli konzervaci. Jsou zde k mání i přírodní ovocné šťávy bez použití konzervantů a přidaného cukru, šetrně ošetřené pasterizací. Nejčastější a nejchutnější kombinace jsou jablečný mošt a červená řepa, jablečný mošt a mrkev nebo jablečný mošt s hruškou.

Ovoce i zeleninu prostě lze zpracovat a není nutné je vyhazovat nebo házet do kompostu. V dnešní době, kdy chemické látky včetně konzervantů v potravinách a nápojích zaplavují trh, je to vhodné řešení pro celou rodinu a především pro děti, které tak mohou místo nezdravých nápojů nosit do školních lavic ke svačině přírodní ovocné šťávy nebo vlastní mošt. Pro ty, kdo nemají zahrádky, je zde možnost zakoupení přírodních šťáv nebo jejich objednání přímo v moštárně u Miroslava Krčála.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace