Jak říká vedoucí učitel odborného výcviku Jiří Drtina, zájem o obory zaměřené na auta je stálý. V tomto školním roce se ale zvedla poptávka i po oboru instalatér. „Myslím, že se mezi lidmi rozšířilo, že instalatéři v praxi chybí a je to přitom lukrativní práce. Rodiče najednou začínají uvažovat obráceně. Aby se dítě vyučilo a pak si v případě zájmu na dvouleté nástavbě doplnilo maturitu, což je mnohem praktičtější i výhodnější, než zkoušet maturitní obor a pak třeba u státní maturity neuspět,“ všiml si Jiří Drtina. Přibývá také žáků, kteří po vyučení v jednom oboru usilují ještě o druhý výuční list. Například se vyučí automechanikem a pak si doplňují ještě výuční list autoelektrikáře. Tam obvykle nastupují už rovnou do druhého ročníku. Mít dva obory je do života plus.

Žáci těchto oborů získávají během učení celou řadu benefitů. Automechanici odcházejí s řidičským průkazem skupin B a C, certifikáty na klimatizační systémy a svářečským kurzem. Autoelektrikáři získávají řidičský průkaz skupiny B a škola právě nyní rozjednává pro tyto žáky novinku – certifikaci se specializací na elektromobily. Protože těch na silnicích přibývá.

Díky využití dotačních programů má škola dílny s moderním vybavením, které odpovídají trendům v automobilovém průmyslu i v servisní praxi. „Máme tu válcovou brzdovou zkušebnu, měření geometrie od firmy Hunter, firma AD Technik z Prahy nám nejen dodává nové technologie, ale také doškoluje naše mistry odborného výcviku. Z dalšího grantu máme dílnu vybavenou modely pro instalatéry, opravené jsou i budovy a zázemí v nich,“ zmiňuje Jiří Drtina.

„Kurzy sváření si žáci dělají v naší svářecí škole pod dohledem mistra odborného výcviku a svářecího technologa ze spolupracující firmy Unisvar. Po 160 hodinách kurzu absolvují zkoušku s odborným zkušebním komisařem. Pro vstup do praxe je to velká výhoda, protože jen za základní kurz se jinak platí kolem třinácti tisíc korun,“ popisuje vedoucí učitel odborného výcviku. „Kurz sváření absolvují i žáci oboru instalatér, i ti potřebují sváření, pro změnu mědi a plastu,“ doplňuje mistr odborného výcviku tohoto oboru Jiří Moos.

Automobilové obory přitom nejsou jen výlučnou doménou chlapců. Vyučilo se tu už i pár šikovných dívek. „Většinou bývá v ročníku aspoň jedna dívka. Často z rodin, kde je automechanikem tatínek. Vybavuji si Nikolu a Kristýnu, které si učení na automechanika doma docela těžce vybojovaly. Tam je pak ale vidět opravdový zájem o obor,“ zmínil mistr budoucích automechaniků Josef Šika.

-pr-