O hudební doprovod se za velkého zájmu návštěvníků vernisáže postaral milevský hudebník Josef Kašpar společně s Otto Hejnicem a Pavlem Voborníkem. Na přípravě mezinárodní výstavy se podílel Dům kultury Milevsko v čele s ředitelem Vítem Kratochvílem a Lenkou Kropáčkovou a město přípravy projektu podpořilo. Úvodní slovo si vzal hlavní organizátor Jiří Kálal a zahájil první kolo výstavy. Druhé bude následovat ve Švýcarsku, kam se chystá milevská výprava na vernisáž 13. října.

Místostarostka Markéta Honzíková si pochvalovala, že je krásné začít nový týden se skvělou hudbou a výtvarníky. Milevsko považuje za město kultury a je ráda, že ji vyvážíme i za hranice a přinášíme tak krásné zážitky i jinde. Starosta Münchenbuchsee Manfred Waibel ocenil příležitost k setkání, ze kterého vzešlo už i přátelství. Hlavní organizátor za švýcarskou stranu Patrik Bühler pak považuje za čest, že mohl osobně poznat Milevsko. Dodal, že ho dosud žádný projekt nenadchl tak, jako tento a doufá, že nebude muset čekat dalších dvacet tři let na další podobnou spolupráci.

V galerii u milevského náměstí vystavují zástupci švýcarského Münchenbuchsee Bruno Arn a Stef Stauffer, Linda Steiner, Hanspeter Fiechter a Beat Flückiger. Z milevského regionu Dorota Zlatohlávková, Jan Hlavín, Vojtěch Teska a Martin Třeštík.

Bruno Arn měl být původně sedlářem

Švýcarský výtvarník a architekt Bruno Arn byl jedním z dvojice umělců, kteří v Milevsku vystavovali už v roce 2002. Je mu už osmdesát šest let a tentokrát přijel s dcerou Stef Stauffer. Společně představují umělecké duo, kdy Bruno tvoří obrazy a Stef píše texty, které je doplňují a přibližují. Sami se nazývají umělcem obrazu a umělkyní slova. Hledají vždy společné téma svého dokumentačního umění. Jejich spolupráce funguje proto, že Stef svého otce velmi dobře zná a najde nejvhodnější slova, která obrazy lépe vyjádří. Za svou práci, tetralogii psanou v bernském dialektu, obdržela vloni Literární cenu Kantonu Bern. Její práce je jí koníčkem, pracuje jako kulturní redaktorka dvou švýcarských regionálních deníků. Vydala osm knih a devátá právě na vydání čeká. Jde mimo jiné o životopisy otce, děda a praděda z rodiny. Živili se jako sedláři a dodnes dokonce stojí i původní dům, kde žili. Bruno patří do páté generace. Nestal se však sedlářem, ale architektem. I širší rodina má umělecké zájmy, jeho manželka je malířka, bratr architekt a sestra točí filmy.

Brunovo dílo čítá za posledních 70 let na 25 000 exponátů, textů, figur, obrazů a kreseb. Hlavním tématem je proměna obce Münchenbuchsee. „Obec, kterou jsem před lety znal, je už mrtvá. Proto mé obrazy představují smrt, posmrtné masky, tančící mrtvoly. Ale téma je veselé, hraje tam hudba a zpívá se,“ vysvětluje Bruno Arn. „To musíte vidět,“ dodává.

Bruno Arn a jeho dcera Stef Stauffer u projekce, která ukončovala pomyslnou cestu výstavou.

Traktory jezdí rychle v Čechách i ve Švýcarsku

Když se do Milevska letos vracel po dvaceti třech letech, byl zvědavý, co všechno se tu změnilo. Obával se, že uvidí moderní novostavby. Ale všechny změny považuje za pozitivní a citlivě provedené a zasazené do přírody. Velkou podobnost se Švýcarskem vidí na silnicích. „Jezdí o hodně víc aut i zemědělské techniky a všichni včetně traktorů jezdí hodně rychle,“ dodal Bruno Arn s úsměvem.

V galerii je na podlaze jeho série obrazů, která tvoří stezku vedoucí k hlavnímu exponátu. Tím je videoprojekce mapující Arnovo dílo. V zadní místnosti je mu vyhrazen prostor, kde si hosté mohou prohlédnout knihy s obrazy a texty. Je to dokumentace k tehdejší výstavě Bez hranic, která představuje cestu ze Švýcarska do Milevska. Obsahuje skicy, které vytvořil, když v Milevsku pobýval, a také záznamy z první výstavy nebo litografie z Kuby.

Se starostou Münchenbuchsee plánují rekordní maškary

Vernisáž výstavy navštívil také předseda milevského maškarního sdružení Karel Procházka. Setkání se svým dlouholetým známým, starostou Münchenbuchsee Manfredem Waibelem využil k jednání o návštěvě švýcarských přátel v maskách v průvodu na Milevských maškarách 2026. „Příští rok se chceme v Milevsku pokusit o nový rekord v počtu masek v průvodu. Při maškarách v roce 2016 se zúčastnilo 1248 masek. To byl rekord, který dosud držíme, a 14. února 2026 bychom chtěli sami sebe překonat. K tomu nám pomůžou právě i švýcarští přátelé, kterých snad přijede celý autobus. Za ta léta už mezi námi vzniklo opravdu srdečné pouto, toho si vážím a těším se na ně. Půjdou v našem průvodu, myslím, po čtvrté. My jsme byli na švýcarském masopustu zatím třikrát. Původně Švýcaři zvali na rok 2026 nás, ale protože chceme zabojovat o rekord, tak přijedou oni k nám a my do Münchenbuchsee pojedeme v roce 2027. Také mají příští rok do Milevska přijet masky z Chorvatska i ze spřátelených maškarních sdružení po celé České republice. Tak snad nám to vyjde,“ věří Karel Procházka.

Z Milevska se výstava přesune do Münchenbuchsee

O tom, jak se mezinárodní výtvarná výstava povedla, se mohou návštěvníci přesvědčit v milevské Galerii M u náměstí do 9. října. Pak se všechna umělecká díla přesunou do švýcarského Münchenbuchsee, kde proběhne slavnostní vernisáž 13. října, za účasti výtvarníků z Milevska a okolí.

Jak hodnotí letošní umělecké setkání Martin Třeštík a Jan Hlavín, kteří se zúčastnili už první výstavy v roce 2002, se dočtete příští středu v Milevských novinách.