Tito lidé mají pocit, že poplatek za odpad platí všichni stejný, a tak není fér, když jim se svoz popelnic zredukoval, ale na sídlištích zůstal zachován. Argumentují, že v tom případě nemůže město nazývat svoz bioodpadu bezplatným, jelikož na něj ušetřilo omezením služby u jedné skupiny občanů.

Vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Andrea Rucká v článku vysvětluje, že u bytových domů nebyl svoz směsného odpadu omezen proto, že město nemá možnost adresně kontrolovat, kdo bioodpad třídí a netřídí. U rodinných domů lze podle ní nahlédnutím do nádob na bioodpad zjistit, zda tam lidé nevzahují i něco jiného a případně udělit i sankci. Povinnost třídit odpad se totiž ze zákona týká každého. Tam, kde to město však není schopné kontrolovat a sankcionovat, ponechává benevolentně častější svoz popelnic. Podle Rucké při poctivém oddělování zeleného odpadu ze zahrad a kuchyňských zbytků by měly nádoby na směsný odpad lidem stačit i při omezeném svozu. 

Přesto to některým lidem z rodinných domů vadí. Redakce zaznamenala například dotazy na možnost sankcí – jak by město chtělo prokázat, že nevhodný odpad hodil do nádoby na bio před konkrétním domem právě obyvatel tohoto domu. Pokud dům není pod dohledem kamer, těžko může radnice sankcionovat někoho za to, co se našlo ve veřejně přístupné nádobě.

Dnes ráno se redakci ozvali také manželé Šabatkovi z Milevska, kteří se ohrazují proti tvrzení vedoucí odboru Andrey Rucké, že radnice nezaznamenala s novým systémem svozu žádnou nespokojenost. Manželé tvrdí, že svou nespokojenost s omezeným vyvážením popelnic vyjádřili hned při přebírání nádoby na bioodpad. Andree Rucké proto zatelefonovali, že její výroky v Milevských novinách se nezakládají na pravdě. Vedoucí odboru zareagovala slovy, že co čtou v Milevských novinách, to prý nemají brát vážně…