Milevský klášter hostil mezinárodní setkání odborníků. Tématem byla budoucnost církevních staveb
MILEVSKO – V Milevském klášteře měli zastávku na svém dvoudenním mezinárodním setkání zástupci projektu ReliHE, který sdružuje odborníky z celé Evropy. Jejich cílem je najít nové cesty k udržitelnému využívání sakrálních staveb na venkově. Společně sdílejí zkušenosti, inspirují se dobrou praxí a hledají řešení, jež by mohla pomoci nejen historickým kostelům a klášterům v regionu, ale i změnám v české legislativě a koncepcích památkové péče. Celou výpravu klášterním areálem provázela v úterý 3. března Petra Kramperová a investiční technik Petr Urban, kteří přiblížili zajímavosti o historii kláštera a plánech do budoucna.
Projekt ReliHE se zaměřuje na výzvy spojené s udržitelným využitím a provozováním sakrálních staveb ve venkovských oblastech, které už zčásti nebo zcela neodpovídají původnímu záměru. Je to mezinárodní projekt z programu Interreg Europe a sdružuje partnery z celé Evropy. Vedoucím partnerem je Polytechnická univerzita v Turíně v Itálii, která je nejstarší italskou veřejnou technickou univerzitou. Další účastníci jsou ze Španělska, Německa, Nizozemska, Česka, Polska a Lotyšska, jejich zástupci přijeli na dvoudenní setkání, které hostí tentokrát Česká republika. S nimi přijeli i jejich stakeholders, tedy zainteresované osoby z daných regionů. Jsou to zejména zaměstnanci municipalit nebo různých památkových ústavů a institucí.
Projektový manažer Regionální rozvojové agentury Jižních Čech Zdeněk Hanzal přiblížil smysl setkání. „Cílem projektu je hlavně sdílet zkušenosti a dobrou praxi, jak nakládat s kulturním dědictvím. Každý partner musí organizovat jednu výpravu, jejímž hlavním úkolem je vzájemné učení se a inspirace. Během dvou dnů budeme jezdit po Jižních Čechách a představíme hlavně komplexy klášterů nebo kostelů. Kromě kláštera v Milevsku je to ještě klášter Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Krumlovské kláštery, ale pak třeba pojedeme i do malého kostela v Klení v Benešově nad Černou, který je veden místní komunitou. Obyvatelé si prostory opravili a využívají jej právě ke komunitnímu setkávání. Společným zájmem je navázání kontaktů a v ideálním případě by se partneři měli naučit něco, co budou schopni implementovat u sebe doma. Stejně tak jako my, když vyjíždíme za nimi do zahraničí, tak se snažíme přivést osvědčenou praxi zpátky do Čech a navazujeme kontakty na osoby v zahraničí, které pak mohou poskytovat další informace,“ vysvětlil a dodal, jakým způsobem organizace využívá získané informace. „Tvoříme sborník příkladů dobré praxe, pořádáme online webináře pro partnery a zainteresované osoby z daných regionů a tam dochází výměně zkušeností a dobré praxe. Hlavním cílem, proč projekt vlastně realizujeme v Čechách, je snaha o vylepšení legislativy, politiky nebo strategií. Pro nás je to koncepce ochrany památkové péče Jihočeského kraje.“
Zahraniční experti oceňují péči o jihočeské památky
Z Horního Falcka v Německu přijeli zástupci Úřadu památkové péče Florian Schwemin a Tobias Appl, kteří byli nadšeni z jihočeských památek. Stejně jako v Německu se tu nacházejí románské, barokní ale i moderní kostely či památky a odborníci tak mohou porovnávat své zkušenosti a cenné informace. „Tato cesta je pro nás jednoznačně přínosná, jednak je to nádherná práce, a také vidíme, jak se o památky starají v jiných oblastech, možná se můžeme od Jihočechů něco naučit,“ dodal Tobias Appl, který je předním odborníkem na regionální kulturu, historii a památkovou péči v bavorském regionu.
Profesorka na katedře architektury a designu Polytechnické univerzity v Turíně Chiara Occelli, která je vedoucí celého projektu, měla možnost porovnat situaci, která byla v Česku před 25 lety, kdy zde byla poprvé.
Velice pozitivně hodnotila přístup k restaurování a preventivní ochraně a péči o památky a kulturní dědictví. „Ráda bych také pochválila studenty z Jihočeské univerzity, kteří velice kvalitně připravili podklady pro náš projekt,“ ocenila přípravu podkladů. „Naše univerzity sice nespolupracují na konkrétním tématu, ale považuji za velice důležité navazovat kontakty a zprostředkovávat podobná setkání a budování vztahů mezi studenty a univerzitami,“ dodala.
Odbornou zahraniční výpravu provázela skupina studentů Filozofické fakulty Jihočeské univerzity s odborným asistentem Hynkem Látalem. „My jsme kolegům z projektu ReliHE nabídli, že naši studenti mohou dodat textové podklady v angličtině pro účastníky z celé Evropy, tak aby věděli, kde se vlastně nacházejí, jaká je historie jednotlivých budov a jaké jsou jejich významné stavební části. Zároveň je to pro naše studenty povinná odborná exkurze a sami si vyzkoušejí mluvit před cizími lidmi, mluvit často i anglicky a vůbec se zorientovat v prostředí památek,“ doplnil Hynek Látal.
