Ministr Hladík v milevském Acondu řekl, že tepelná čerpadla patří k vládní strategii vytápění











Petr Hladík byl na místě na minutu přesně v osm ráno. Zajímal se o celý výrobní proces a ocenil, že firma ACOND pokrývá celý řetězec od vývoje výrobků až po jejich prodej a servis. Takzvaná personalizovaná optimalizace, kdy technická podpora zjistí na dálku jakoukoliv anomálii na běžícím zařízení a většinou ji odstraní ještě dříve, než si vůbec všimne zákazník, ho zaujala. Společnost vyrábí tepelná čerpadla fungující na principu vzduch – voda. „Máme vyvinutá i čerpadla země – voda, ale teď je nevyrábíme,“ řekl Jiří Hanus.
Ministr se zajímal o odbyt. ACOND je úspěšný i na zahraničních trzích, dodává například do Švýcarska a Holandska. Petr Hladík se zeptal na Německo. „Tam trh bohužel právě teď zamrznul, podobně jako u nás,“ konstatoval Jiří Hanus. Určitě rád slyšel, že česká vláda považuje větrné elektrárny, fotovoltaiky, tepelná čerpadla nebo bioplynové stanice za komplex zdrojů tepla, které jsou perspektivní a hodlá je podporovat. O způsobu se právě diskutuje. Podle Petra Hladíka může jít o kombinaci daňových úlev, investičních pobídek i dalších variant. „My už máme nainvestováno, takže investiční pobídky už nevyužijeme, ale určitě vítáme další záměr vlády, aby dotační programy jako Zelená úsporám nebo kotlíkové dotace podporovaly instalace takových zařízení, která budou přetestována podle evropských parametrů. Jde zejména o hledisko bezpečnosti,“ řekl Jiří Hanus. Zmínil problém Polska, kde přetestovali asijské dodávané výrobky a zjistili, že evropským standardům neodpovídají. „Na tyto výrobky teď v Polsku nebude možné čerpat dotace a obáváme se, že bude snaha dostat je na náš trh. Pan ministr přislíbil kroky, které tomu mají zabránit,“ dodal předseda představenstva Hanus.
Ministr životního prostředí pochválil i dispozice nového závodu, který vyrostl do výšky a nezabírá zemědělskou půdu několika přízemními halami.
Liliovník tulipánokvětý, který při své návštěvě Petr Hladík zasadil před budovou, vybral architekt Jiří Vohralík, který je autorem řešení vnějšího vzhledu objektu a dispozic okolí. Zaznělo, že tento druh poměrně vzácného stromu přibyl do českých zemí už ve středověku, kdy ho měli přivézt křižáci. Kvete obvykle po pětadvaceti letech, milevský stromek je patnáctiletý, takže by se u Acondu mohli dočkat květů zhruba za deset let.
Ministr popřál, ať se daří všem – stromku a hlavně závodu českého investora, který vyrábí velmi potřebné výrobky.
Diskuse k článku