Kdy jste se rozhodl, že chcete být lékařem?

Od druhého ročníku na gymplu jsem věděl, že chci na medicínu.

Čím vás zlákala právě práce praktického lékaře?

Moje matka je praktik, tak jsem to u ní okoukával, až jsem zjistil, že by mě to bavilo. Je to komplexní medicína, dělá se od každého něco a na venkově je potřeba, aby se doktor uměl postavit ke všemu. To je výzva.

Proč tedy mladí lékaři na venkovské obvody nechtějí?

Já bych to tak úplně neřekl. Když jsem chodil na medicínu, pár lidí nevědělo, na co by se chtěli zaměřit, pár dalších mělo vytipované určité obory a byli tam i lidi, kteří primárně nechtěli být praktičtí doktoři, ale pak s tím začali koketovat. Z našeho kruhu, kde nás bylo kolem třiceti, znám tři až čtyři další, kteří se nakonec praktiky stali.

To není moc. Proč to není přitažlivé pro větší počet absolventů medicíny?

Může tam hrát roli prestiž. Nezní to asi tak dobře jako když řeknete, že jste kardiolog v nemocnici. Možná je to i tím, že je praktický lékař při práci svým způsobem izolovaný od kolegů, a možná někomu nevyhovuje i to, když nežije ve větším městě. Když se ale teď stýkám s kolegy praktiky, tak my na této práci vidíme pozitiva. Pro mě je jedno, jestli pracuji na venkově nebo ve městě, i když samozřejmě ve městě má doktor k dispozici větší množství komplementu, kam lze poslat pacienta na vyšetření. Na venkově nemůžete každého druhého pacienta někam odesílat, takže to nutí ke sebezdokonalování, abych si uměl poradit.

Jak jste se dostal na obvod do Jistebnice?

Když v Jistebnici před časem náhle skončila paní doktorka Staňková, nikdo na zdejším obvodě nějakou dobu nebyl. Tak jsme se toho s paní doktorkou Rybářovou chopili. Začínali jsme od nuly. Byla tu sice předpřipravená ordinace, ale nikdo nám nic nepředával, nebyl tu zaevidovaný žádný pacient. Původní pacienti se mezitím registrovali jinam. Obvykle se obvod se zaregistrovanými pacienty kupuje, ale tady žádní pacienti nebyli, jen prostory od města.

Snažila se i Jistebnice přilákat lékaře na výhodný pronájem ordinace?

Začínali jsme na nájmu 500 korun měsíčně. Pak jsem si domluvil, že bude ordinace za korunu. Město má zájem, aby tu lékař byl, snaží se vycházet vstříc.

Co všechno obce lékařům nabízejí, aby je získaly?

Než jsem nastoupil do Jistebnice, měl jsem pár telefonátů se starostou Černovic. Obvykle obce nabízejí byt a různé formy podpory, například právě pronájem ordinace za symbolickou korunu, nebo půjčky na vybavení ordinace.

Jak často v Jistebnici ordinujete?

Třikrát týdně, ale sestra je v ordinaci čtyřikrát až pětkrát týdně, protože rozšiřujeme služby o další činnosti. Já ordinuji ještě třikrát týdně v Dolním Bukovsku, sloužím pohotovosti v Táboře a Českých Budějovicích a vypomáhám jako lázeňský lékař v Bechyni, abych si vyskládal výdělek, protože obvod v Jistebnici zatím nemá dost pacientů.

Kolik pacientů je potřeba, aby se lékař uživil?

Běžný obvod má 1000 až 2000 pacientů. Jako optimální počet vidím tak 1500 pacientů, abych mohl svou práci dělat dobře a měl jsem na všechno dostatek času. Tolik pacientů zatím v jistebnickém obvodu není. Proto se tu snažím rozšiřovat služby, ale musím zatím mít i další úvazky.

Jaké služby v Jistebnici rozšiřujete?

Nabízíme našim pacientům rehabilitaci, kde se zaměřujeme na měkké techniky. Sestra je masérka, takže provádí masáže. Můžeme nabídnout ultrazvuk, elektroterapii, termoterapii nebo magnetoterapii. Neprovádíme cvičení, na fyzioterapii pacienty odesíláme na jiná pracoviště.

Můžete přijímat pacienty odkudkoliv?

V mém obvodu jsou hlavně pacienti z jistebnického regionu, ale dnes se můžete registrovat k lékaři kdekoliv. K praktickému lékaři od patnácti let věku. I ke mně se tedy mohou zaregistrovat pacienti odkudkoliv.

Jak vás lidé jako nového a mladého doktora přijali?

Lidé uvítali, že je v Jistebnici znovu lékař a byli rádi, že je to někdo, kdo má potenciál tam vydržet. Měli obavy, abych zas neodešel, ale to spíš pramenilo z okolností, které předcházely, než jsme s paní doktorkou Rybářovou tu ordinaci převzali. Myslím, že teď jsou pacienti spokojení, aspoň mám povětšinou pozitivní ohlasy. Vyšel o mně i děkovný článek v jistebnickém zpravodaji. To mě potěšilo a pohání mě to dál. Své pacienty postupně poznávám a vidím velkou výhodu v tom, když zná praktický lékař i rodinné prostředí. Pokud se objeví zdravotní problém, s hlubší znalostí pak víte, jestli je to chronické nebo jde o výjimku.

Má práce praktického lékaře nějaké výhody?

Já svůj obor vnímám jako flexibilní. Můžu si nastavit ordinační hodiny, jsem svým pánem a ve vlastní ordinaci si řídím i finanční toky. Když je člověk zaměstnanec, má své jisté, kdežto tady k tomu přistupují i manažerské věci a to osobně vidím jako bonus. Dnes se hodně rozmáhají sdružené praxe, v jedné takové jsem jako zaměstnanec v Dolním Bukovsku, ale mě víc baví mít svoji ordinaci. Pro obvod v Jistebnici jsem si založil společnost, vybavuji se přístroji. Teď jsem pořídil analyzátor POCT, který vyhodnocuje parametry zánětu. Já nemůžu čekat na výsledky z laboratoře, abych se rozhodl, jestli mám pacientovi nasadit antibiotika. A nechci mu je dávat zbytečně. Potřebuji výsledky hned. Přístroj slouží i pro monitoring cukru nebo srážlivosti krve.

Navštěvujete pacienty také doma?

Od června jsme zahájili domácí péči. Sestra jezdí k pacientům, kteří jsou hůř pohybliví. Provádí převazy, odběry krve, měření tlaku, učí pacienty chodit v chodítku nebo aplikuje injekce. Já provádím návštěvní službu na zavolání. Když mi pacient zavolá v ordinačních hodinách, domluvíme se. Na venkově jsou návštěvy u pacientů samozřejmě častější než ve městě.

Kde jste sehnal zdravotní sestřičku?

Sehnala ji ještě paní doktorka Rybářová, když jsme obvod spolu rozjížděli. Paní doktorce musím poděkovat. Má v dobrém slova smyslu ne úplně standardní přístup. Byla ochotná v Jistebnici ordinaci vytvořit s tím, že mi ji pak předá. A chtěla za to jen úhradu režie.

Kdo vás zastupuje během dovolené?

To řeším opět s paní doktorkou Rybářovou. Během mé dovolené mohou moji pacienti chodit k ní do Tábora. I to je dobrá vůle paní doktorky a já jí to nemám moc jak vrátit.

Jak se praktičtí lékaři dál vzdělávají?

V Dolním Bukovsku jsem zaměstnanec řetězce, který se zaměřuje na venkovské lékařské praxe. Pořádá pro ně i semináře, takže tam mám kontakty s kolegy, což je pozitivní. Protože když je praktický lékař sám, nezbývá mu, než vyhledávat vzdělávací akce a sledovat odborné články. Učíte se i zpětnou vazbou nebo volám o konzultaci do nemocnice.

Jsou v nemocnici ochotní s vámi konzultovat?

Vždycky jsem narazil na ochotu. Myslím, že v nemocnici jsou rádi, když věc konzultuji, než abych k nim posílal pacienta zbytečně.

Co nájezdy obchodních zástupců s různými nabídkami léků? Zažíváte je?

Informace o lécích si vyslechnu, obchodní zástupci obvykle mají dobrý přehled. Nikdo mi ale neplatí, abych předepisoval konkrétní produkt. Pro mě je přínosné mít možnost volit z širokého spektra léků, ale soustředím se vždycky na potřebu pacienta.

Zvete pacienty na preventivní prohlídky?

Snažím se. Na preventivní prohlídku má pacient nárok jednou za dva roky, kdy provádím celkové klinické interní vyšetření, odběr krve, ve věku nad 40 let i EKG. Když se někdo dlouho neukáže, posílám mu esemesku s pozvánkou. Preventivní prohlídky bonifikují i zdravotní pojišťovny, protože prevence je vždycky výhodnější pro pacienta i levnější pro pojišťovny.

Praktický lékař je v první linii a je na něm třeba i to, aby starším pacientům sdělil, že už nemohou jezdit autem. Už jste se ocitl v takové situaci?

Prohlídky pro řidičský průkaz začínají v 65 letech, další následuje v 68 letech a pak každé dva roky. Já se snažím využívat všechny možnosti, které legislativa umožňuje. Potvrzuji třeba řidičský průkaz jen na rok, když to vidím jako potřebné. Nebo lze napsat omezení v kilometrech, například, že pacient bude jezdit autem jen do vzdálenosti 20 kilometrů od bydliště. Existuje tu možnost kompromisů a je potřeba brát v úvahu i sociální hledisko. Připravit starého člověka o řidičák, to ho může uvrhnout do sociální izolace a velmi mu zkomplikovat život, pokud si nebude moci dojet ani nakoupit. Na nákup takový řidič obvykle jezdí jen do nejbližší větší obce, po cestách které zná. Dá se tedy omezit užívání řidičského průkazu vzdáleností, ale také se dá stanovit maximální rychlost nebo řízení pouze s brýlemi. Je fajn, že se dají využívat různé možnosti podle individuální situace pacienta.

Co byste si přál pro svou práci do budoucna?

Aby mi přibývali pacienti, obvod vzkvétal a mohl jsem rozšiřovat své služby. Kdyby mě uživila jen jistebnická ordinace, byl bych jenom tam.

—
S pozdravem

PhDr. Libuše Kolářová
ředitelka
vydavatelství Jihočeské tý