Pro mladou generaci je dnes mnohem častější a běžnější kontakt virtuální, tedy skrze sociální sítě, než kontakt osobní. V extrémních případech pak dospívající přicházejí o všechny svoje kontakty a žijí jenom na síti. To je podle odborníků jasný příznak silné závislosti. K dalším patří nervozita, kterou uživatelé pociťují, když jsou delší dobu mimo síť nebo když někdo dlouho nezareagoval na jejich příspěvek.

Čtrnáctiletý Michal už se do takové situace skoro dostal, ale nevidí to jako problém: „Na síti jsem vlastně skoro pořád. Hned ráno, když vstanu, tak kontroluju facebook. Chci vědět, co se přes noc stalo u mých kamarádů a taky jestli někdo reagoval na moje posty. Všichni moji kamarádi to mají stejně.“ Na otázku jestli někdy s kamarády chodí na nějaké akce ven odpovídá: „Občas jo, ale stejně se většinou bavíme o tom, co se stalo na facebooku. Je to pro nás prostě důležitý.“ Michal nesportuje ani moc nečte knížky, nemá ani žádný jiný koníček, kterému by se pravidelně věnoval. Ale vždycky to tak prý nebylo: „Dřív jsem hrál florbal a docela mě bavilo jezdit na kole. Ale to už teď nedělám, nemám na to čas a taky už mě to přestalo bavit.“

Podobně je na tom i patnáctiletá Jana: „Na facebooku jsem pořád, chci vědět, co se děje. Je to i užitečné, někdy tam řešíme, co ve škole. Ale většinou jde o jiné informace.“ Že by to mohlo být nebezpečné, ji nikdy nenapadlo: „Proč by to mělo být nebezpečné? Je to snad lepší, než se denně opíjet nebo brát drogy, ne?“ Rodiče podle jejích slov o jejím volném čase nemají přehled, takže dělá to, co sama chce a nikdo ji nekontroluje.

Podle adiktologů jsou právě dospívající a děti silně ohroženou skupinou. Dětem by se měl čas strávený na internetu vždy časově omezovat. S dospívajícími je to už složitější, a ani rodiče si často neuvědomují rizika spojená s intenzivním používáním internetu. Pokud však vaše dítě tráví naprostou většinu času s facebookem, měli byste určitě zpozornět.