Láska k letadlům ho provází prakticky celý život. S modelařením začínal už v 70. letech, kdy stavěl jednoduché modely na gumu. Postupně se propracoval až ke složitým dálkově řízeným letadlům, která dnes patří k jeho největším koníčkům.
Jeho nejnovějším dílem je model československého letounu Brigadýr. Na jeho stavbě pracoval zhruba tři až čtyři roky. „Je to model československého letadla Brigadýr,“ říká s hrdostí.
Model má rozpětí přibližně 1600 milimetrů a váží necelé dva kilogramy. Samozřejmostí je plná funkčnost. „Všechny moje modely musí létat. Jinak to nemá cenu,“ zdůrazňuje.

Více než dvacet funkčních modelů

Za desítky let vytvořil více než dvacet modelů. Přesný počet už nesleduje. Některé vznikly ze stavebnic, nejčastěji však staví podle technických výkresů. Materiál si nakoupí a jednotlivé díly vyrábí vlastníma rukama.
„Podle výkresu stavím na prkně ze smrkových lišt a dalších materiálů. Většinu dílů si dělám sám,“ popisuje. Právě na vlastnoruční výrobě ho práce nejvíc baví. Přestože jsou na trhu dostupné i hotové stavebnice ze zahraničí, přednost dává českým předlohám a tradičnímu způsobu stavby.
Profesně se věnoval úplně jinému oboru. Pracoval jako vedoucí kamionové dopravy v ČSAD. Letadla však zůstala jeho celoživotní zálibou. V modelaření ho podporuje i manželka.
Se svými kolegy modeláři pravidelně létá na pronajaté ploše, o kterou se společně starají. Podle jeho slov tam občas přistávají i skutečná letadla. K létání měl blízko i v mládí, kdy navštěvoval plachtařský kroužek. Výcvik ale nedokončil kvůli studiu a pracovnímu vytížení.
Přesto se k letadlům vracel alespoň jako cestující. Díky práci i soukromým cestám navštívil řadu evropských zemí a několikrát se podíval také do Spojených států amerických, kde má příbuzné. Kvůli návštěvám se musel naučit základy angličtiny. „Plynně neumím ani anglicky, ani německy, ale domluvím se,“ usmívá se.
A právě modely zůstávají tím, co ho dodnes nejvíc naplňuje. Když se jeho Brigadýr po měsících práce odlepí od země a bez problémů přistane, je to podle něj nejlepší odměna za stovky hodin strávených v dílně.

Bohumil Chochole představil originál

Vývoj letadla L 60 Brigadýr byl v Československu zahájen v roce 1952, kdy skupina kolem konstruktéra Ondřeje Němce v závodě Aero Vysočany začala vyvíjet nový letoun, neboť dosavadní stroje K 65 Čáp začaly postupně dosluhovat. Prototyp měl být postaven v Choceňské továrně na letadla. Ondřej Němec se nakonec dokončení projekčních prací bohužel nedočkal, neboť v roce 1953 tragicky zahynul při letecké havárii.

Konstrukční práce byly dokončeny skupinou inženýra Zdeňka Rubliče ve VZLÚ v Praze Letňanech. Na konci roku 1958 byla ukončena poté, co z výrobní linky sjelo 273 strojů. Několik letadel létá dodnes.

L 60 Brigadýr je jednomotorový čtyřmístný hornoplošník celokovové konstrukce s pevným dvoukolovým podvozkem a ostruhou s kolem. Letoun pohání plochý vzduchem chlazený šestiválcový motor M-208B o výkonu 162 kW s dvoulistou duralovou stavitelnou vrtulí. Přiblížil také hlavní technické údaje, rozpětí je 13,96 m, délka 8,8 m, dostup 4500 m a dolet 720 km.

Manželka ho vyhecovala

„Já jsem se rozhodl pro stavbu polomakety Brigadýra od konstruktéra Zdeňka Rašky. Objednal jsem si proto konstrukční výkresy. Když jsem je podrobněji prozkoumal, můj první dojem byl ten, že jej stavět nebudu kvůli celkové náročnosti na stavbu i materiálovým nákladům. Jakmile to ale uslyšela moje žena, povídá ´No jo, ještě jsi nezačal a už to nejde.´ Co jsem měl na to říci… Model se mi stále líbil a parametry odpovídaly mým představám, tak jsem se rozhodl, že si jej postavím.“

Je klasické dřevěné konstrukce a děleným křídlem, jehož poloviny jsou spojeny dráty procházející trubičkami v trupu. Trup je stavěn z polovin rozdělených v podélné ose. Jeho základem je páteř sestavená ze smrkových lišt a doplněná uhlíkovými lištami. Potah modelu je balzový na trupu a na křídlech je nažehlovací fólie.

„Oproti plánu jsem do modelu instaloval japonský čtyřtaktní motor, který je velmi tichý a spolehlivý. Model má funkční poziční osvětlení a jsou přidány klapky. Model jsem vyzkoušel na našem letišti a letěl jako skutečný letoun. Je ve stejné imatrikulaci jako skutečný Brigadýr, co létá ve Vyškově,“ pochvaloval si konstruktér.

Nakonec přidal jednu vzpomínku: „Když jsem začal někdy v sedmdesátých létech modelařit, létal jsem na loukách poblíž Milevska s malým modelem na gumový pohon. Shodou okolností zde přistál skutečný větroň. Ptal jsem se pilota jak se dostane domů. Řekl, že pro něj přiletí. Za chvíli zde přistál skutečný Brigadýr, zapnuli větroň a byli pryč. Vůbec jsem si tenkráte nepomyslel, že si jej po více 50 letech postavím. Na úplný závěr si dovolím jednu radu pro budoucí manželky. Pokud si vezme za manžela modeláře, udělá dobře. Nejen, že je šikovný, ale poradí si s většinou problémů co život přináší,“ uzavřel své vyprávění.