TÁBOR – Podle statistiky potravinářských odborníků sice donesete domů dvoukilový záček s bramborami, ale 27 procent je nepoužitelných. V odpadcích končí někdy větší hromada než na našem talíři. Pod hladkou slupkou se skrývají tajemné chodby proplétající se celou hlízou, tmavé skvrny, mokvavá území. A člověk loupe, krájí, vykrajuje… 

Odborné publikace doporučují, že nejlépe lze kvalitu zhodnotit u mytých hlíz, kde jsou dobře patrné všechny vady. Hlízy by měly být bez chorobných skvrn, povlaků, strupů a bez mechanického poškození. Slupka by neměla být scvrklá a nazelenalá.

Poněkud jinak to vidí Ervín Hausvater z havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského. „Pro spotřebitele mají myté brambory to riziko, že je větší možnost napadení bakteriemi či hnilobou. Záleží ovšem na odrůdě, u nás je certifikovaých 157 odrůd, z toho 40 českých. Některé jsou více rezistentní, jiné méně. Letošní rok sice bramborám přál, ale pěkné počasí vystřídaly deště a to nebylo z hlediska kvality a možnosti nákaz dobré,“ uvedl Hausvater.

Brambory k prodeji vůbec nemyje Antonín Truhlář, farmář z příměstské části Tábora Zahrádky. Prodává za 10 Kč přebrané a za 8 Kč nepřebrané kilo brambor. „Jakmile brambory umyjete, vypadají pěkně, ale uskladnit na zimu je nelze. Brzy budou napadeny hnilobou a pokud si koupíte dva pytle, než spotřebujete jeden, tak druhý už bude úplně shnilý,“ připomíná ze zkušeností Truhlář. Také jde podle něj o chuť a žlutou barvu. „Tu dodává dobrá půda a přírodní hnůj, chemií to nikdy nedocílíte. Někde ve velkovýrobě prý používají až dvanáct postřiků na vegetaci. Teď se dováží brambory z Polska za tři koruny, ale jsou uvnitř bílé, jako byste si udělali bramborovou kaši z prášku. Úplně bez chuti. Když jde někomu o kvalitu, raději si připlatí,“ říká farmář. 

Brambory, zejména cizí produkce v supermarketech, jsou výhradně myté. Vypadají sice pěkně, ale uvnitř je to mnohdy pohorma. Kupující láká pěkný vzhled, ale především cena. V táborských supermarketech se pohybuje kolem 6 až 7 Kč za kilogram, zatímco soukromí pěstitelé nejdou většinou pod deset korun nebo jen mírně. Není dobré podléhat nabídce prodejních řetězců, které nabízejí velká balení levných konzumních brambor v době, kdy už je není možné delší dobu skladovat a navíc neodpovídají raností. Třeba rané brambory bývají nabízeny v srpnu, září i později. To je jeden z důvodů, proč havlíčkobrodští bramboráři doporučují raději českou produkci. Dovážené brambory jsou totiž podle nich velmi často méně kvalitní hlízy, které jako nadprodukce nenašly uplatnění v zemi
vývozce. 

Velkosklad H+H v Hrejkovicích u Milevska dováží veškerou produkci brambor z Německa a zahraniční produkci si naopak pochvaluje. „Takovou kvalitu na našem trhu neseženete a jsem schopný udělat cenu 6,50 až 7,50 Kč za kilogram,“ tvrdí spolumajitel Dušan Hřebík. „Mám brambory myté i nemyté. Ty myté dodáváme většinou do jídelen a lázní, takže spotřeba je okamžitá a nehrozí plísně a další nemoci, protože se dlouhodobě neskladují. Musím ale přiznat, že větší zájem je o brambory nemyté, a to zejména mezi menším a soukromými odběrateli,“ dodal
Hřebík.

Požadavky na konzumní brambory a jejich označení stanoví Vyhláška č. 157/2003 Sb. Na etiketě by měla být uvedena skupina (například případě Brambory konzumní pozdní), odrůda, varný typ a země původu.

Podle čeho vybírat brambory

– Nejlépe lze kvalitu zhodnotit u mytých hlíz, kde jsou dobře patrné všechny vady.

– Hlízy by měly být bez chorobných skvrn, povlaků, strupů a bez mechanického
poškození (tj. řezů, škrábanců, vrypů, otlaků).

– Slupka by neměla být scvrklá a nazelenalá.

– Pokud spotřebitel kupuje brambory jako volné, je vhodné pár hlíz rozkrojit a posoudit případné vady dužniny (šednutí, počínající hniloby).

– Jako nebezpečné lze označit výskyt plísně, hniloby – takto poškozené hlízy je potřeba zlikvidovat, nestačí pouze odkrojit poškozenou část.

– Na závadu je i případná netypická vůně hlíz či nadměrné mechanické poškození. U mechanických nebo zaschlých poškození stačí vykrojit kaz.