Uměli zhotovit drátěné podložky pod horké hrnce, podložky na žehličku, věšáky a spoustu dalších praktických a hezkých výtvorů. Tito dráteníci nepatřili k majetným lidem, naopak. Ovšem velká část řemeslníků od konce 19. století do začátku první světové války putovala do rakouských zemí tehdejšího Rakousko-Uherska nebo do Německa.

Na vernisáži uvedla realizátory výstavy mluvčí muzea Pavla Míchalová. Přítomný byl ředitel muzea Jaroslav Pikal. Pak promluvil Marian Mrva, dlouholetý ředitel Povážského muzea v Žilině, který na začátku 90. let minulého století obnovil drotárské zaměření slovenského muzea. V současnosti pracuje v občanském sdružení Facta non verba, které se věnuje drátenictví a jeho propagaci. S ním přijela do Hradce aranžérka výstavy a dráteník Ladislav Lapšo.

„Řemeslníci, kteří odešli do německy mluvících zemí, tam zakládali ve velkých městech jako například Grazu, Vídni, Kolíně nad Rýnem fabriky a někteří i zbohatli. Vyráběli třeba pro bohatší klientelu ozdobné talíře v kombinaci malované kameniny a drátenického řemesla,“ uvedl Marian Mrva. Ozdobné talíře jsou vedle dalších exponátů na výstavě v muzeu také v mnoha exemplářích k vidění.

Ladislav Lapšo je samouk. „Když jsem se řemeslu začal věnovat, už žádný z původních dráteníků nežil. Vše jsem se učil sám podle předmětů, které se zachovaly,“ sdělil Ladislav Lapšo. Zručný řemeslník předváděl na vernisáži zvídavým návštěvníkům své umění. Používá ocelový drát, který má průměr od jednoho do pěti milimetrů. Pod jeho hbitýma rukama vznikala krásně pravidelná vzdušná nádoba.

Za druhé světové války továrny Němci převedli na zbrojní výrobu. Dnes se vyrábí spíše designové věci. Ladislav Lapšo je jedním ze tří dráteníků na Slovensku. „Nikomu se příliš nechce pracovat rukama,“ řekl Ladislav Lapšo.

Marian Mrva uvedl některé mýty a pravdy o drátenictví: „Například v Německu je o Velikonocích oblíbená hra hledání velikonoční drátkem opletené kraslice v trávě. Ovšem to není klasický drátenický výrobek, to je mýtus. Pravda je, že dráteníci vytvářeli praktické věci pro domácnost. Opravovali předměty z kameniny, litiny, plechu i dřeva.“

Na výstavě jsou uvedené dokumenty, na panelech se návštěvníci dozvědí mnoho informací. Také pro představu uvidí krosny s materiálem, jak dráteníci chodili za prací. Potom řadu kameninových nádob, naprasklých či bez poškození, zpevněných umně drátenickým opletením.

Písně a skladby zahráli k pohodové náladě na vernisáži hudebníci z jindřichohradeckého symfonického orchestru. V ambitech muzea nachystali muzejníci pro návštěvníky osvěžující občerstvení.

Na výstavě je na co se dívat, a proto stojí expozice za zhlédnutí. V Muzeu Jindřichohradecka bude přístupná do 31. srpna denně od 8.30 do 17 hodin s polední pauzou od 12 do 13 hodin. Po prázdninách do 13. října denně, kromě pondělí.