Na návrh předsedy poslanecké sněmovny Okamury mohli při projednávání řadoví poslanci v debatě vystoupit jen 10 minut a ti s přednostním hlasem 30 minut. Opozice to považuje za okleštění jejího práva. Okamura rozpravu zkrátil na devět hodin a prosadil pevný čas hlasování na 4:36 hodin ráno v sobotu 24. října.

Iniciativy a organizace zaměřené na podporu televize a rozhlasu okamžitě začaly svolávat na Malostranské náměstí před budovu sněmovny veřejnost, jejíž část později vnikla dovnitř a kvůli chování některých jedinců zasáhla i policie.

Mezi odpůrci navrženého zákona, který ale mělo hnutí ANO ve svém volebním programu a pro ten získalo ve volbách před rokem nejvíc hlasů, se teď vtipkuje o 4:36 a navrhují se symbolicky různé akce s touto ranní či odpolední hodinou. Většinou odpolední, ráno se nikomu ani kvůli protestu vstávat nechce. Předseda opozičních Starostů Vít Rakušan dokonce předpovídá: „Ve 4:36 začal konec vaší vlády. Od této minuty už to pro vás půjde jenom z kopce.“

Už to tady bylo

Politici zkrátka spoléhají na to, že lidé mají krátkou paměť. Jaký je rozdíl mezi časem 4:36 a časem 4:52 ráno, kdy po maratonu opozičních obstrukcí prošel 14. července 2012 ve třetím čtení zákon o církevních restitucích? Senát ho pak vetoval a 8. listopadu 2012 zákon tehdejší sněmovna definitivně protlačila v čase 0:08. Tenkát noční směny ve sněmovně zaváděly ODS, TOP 09 a Věci veřejné.

Starostové a nezávislí už v té době existovali, ale předpověďmi o konci vlády se symbolikou 4:52 nevyhrožovali. I když – třeba má skutečně Vít Rakušan doma kromě zašifrovaného telefonu i věšteckou kouli, protože po nočním protlačení církevních restitucí přišel rok 2013 a pád Nečasovy vlády, konec Věcí veřejných, sešup ODS a nyní i TOP 09… Důvody tehdejšího pádu vlády ale, jak známo, byly úplně jiné.

Během dalších vlád Andreje Babiše i Petra Fialy se po půlnoci hlasovalo mnohokrát. Například při schvalování konsolidačních balíčků na záchranu ekonomiky nebo opatření při covidové pandemii.

Šéfka poslanců ANO Taťána Malá teď vysvětluje, že pevný čas hlasování na 4:36 byl taktický pro prosazení bodu. Premiér Babiš slibuje, že znemožněná rozsáhlá debata přijde na řadu ve druhém čtení návrhu zákona.

Ke 4:36 a 4:52 nelze než dodat známé – když dva dělají totéž, není to totéž…

Kdo jsou ti, kteří nedemonstrují

Rozpůlený národ hnaný do nesmiřitelné nenávisti se určitě neshodne na tom, jestli na Českou republiku bude mít větší dopad noční prosazení prvního čtení zákona o zrušení mediálních poplatků nebo schválení církevních restitucí, které prošly a církve natahují ruce dál. Ne každý se bude zamýšlet nad tím, proč ve zbytku Evropy masově demonstrují kvůli úplně jiným problémům.

Nejde totiž jen o tu demonstrující část národa v čele se studenty a herci, kteří by rádi změnili výsledek řádných voleb. Jde taky o ty druhé, kterým hnutí ANO něco před volbami slíbilo. Zrušení mediálních poplatků bylo jen jedním ze slibů a pro tyto voliče je 4:36 signálem, že se začínají naplňovat kroky, kvůli kterým dali hnutí ANO hlas.

Pořád platí, že těchto lidí bylo ve volbách v roce 2025 nejvíc a asi nechodí demonstrovat, protože nejspíš mají jiné starosti. Musí do práce, aby zaplatili nájem, čím dál dražší benzín a potraviny, zajistili jakž takž slušné živobytí pro svoje rodiny. Tito lidé začínají mít pocit, že vládní strany se nechaly zatáhnout do nesmyslných půtek a zapomínají, kdo je zvolil a proč. Pro vládní strany – 23:59!